Jak slaví Velikonoce jinde

Velikonoce sice jsou jen jedny, ale v každé zemi mají jinou podobu. Pojďme se podívat, jak je prožívají v různých koutech světa. Více než kdy jindy zde platí – jiný kraj, jiný mrav. Němci tyto svátky spojují s přírodními živly, Italové si připíjejí sklenkou chianti a Španělé omilostňují vězně.

Nám nejbližší slovenské Velikonoce

Příprava na Velikonoce na Slovensku obvykle začíná ruku v ruce s jarním úklidem a zdobením domácností pučícími větvičkami (tzv. bažičkami) a barevnými stužkami. Pouze jednou za rok, a to právě na Velikonoce, se peče zakulacený bochánek ˝paška˝. Pondělí otevírá prostor pro velikonoční veselí, pro pomlázku spojenou s koledováním. Podobně jako někde u nás je i na Slovensku zvykem polévat děvčata vodou nebo je vynášet ven z chalupy a házet do potoka. Jedině tak budou prý zdravá a silná.
Obdobné polévání vodou pak praktikují i děvčata den poté. V tento den mohou šlehat chlapce právě děvčata, proto se tomu dni říká odplatné nebo odvetné úterý.

Velikonoce v sousedním Německu

V Německu mají kořeny moderní tradice o Velikonočním zajíčkovi, který schovává vajíčka a zde také vznikl zvyk zdobit velikonoční strom vajíčky a jinými velikonočními dekoracemi. V předvečer Velikonoc děti vyrábějí slaměná hnízda, která pak jejich rodiče schovají doma nebo na zahradě. Do nich velikonoční zajíček snese různobarevná vajíčka. Ráno na velikonoční pondělí je děti vyrážejí hledat. Také se vyměňují dárky ukryté v obalu ve formě vajíčka. Tuto tradici proslavila značka Kinder a její vajíčka s překvapením.
Německou neobvyklou tradicí je tzv. Velikonoční oheň. Na jedno místo se svezou Vánoční stromky, ze kterých se udělá velký oheň na znamení očištění se od znaků uplynulé zimy a přípravy na příchod jara. Tento zvyk má původ ve „velikonočním úklidu“, který začínal návštěvou kostela, při níž lidé shromáždili vše, co se hodilo ke spálení. Oheň byl chápán jako symbol očisty.
Jinde se zase dodržuje zvyk velikonočního chození pro vodu. Mladé dívky o půlnoci mlčky chodí k pramenům, aby načerpali vodu, která jim má dodat krásy.
Jednou kraslicí zaplatíte v pondělí během „svátku plovoucích mostů“ za převoz Rýna u skály Loreley. Tento zvyk se traduje od dávných dob, kdy převozníci o Velikonocích dostávali vejce jako dárek od svých pasažérů. Tehdy se pramicím říkalo „plovoucí mosty“. Ve městech St. Goar a St. Goarshausen na protějších březích Rýna, který je tu široký jen 280 metrů, čekají na návštěvníky pestré velikonoční trhy.

Italské velikonoční hody

Venkovské oslavy jako za časů babiček budou o velikonočním pondělí k vidění v Itálii, kde celé rozvětvené rodiny uspořádají pikniky v přírodě. Bude jim k tomu stačit košík s jídlem, láhev červeného vína chianti a kytara. Statisíce Italů si budou už od rána ucpanými dálnicemi klestit cestu na venkov, aby v přírodě za branami měst ulovili nejlepší místečko. Pláže od města Pesaro až po Palermo jsou tradičně plně obsazeny už od Velkého pátku.
V Itálii se o Velikonocích pěstují zvláštní kulinářské tradice. Velikonoční neděle je ostatně jediný den v roce, kdy Italové místo sladkých croissantů snídají pořádné jídlo. Specialitou sváteční snídaně jsou především tlusté plátky salámu a vermut. Velikonoční zajíčky Italové neznají, zato se v celé zemi pečou sladké dorty „colomba“ ve tvaru holubic. Připravují se z kynutého těsta, kandovaného ovoce, mandlí a cukrové polevy. Tradičním velikonočním jídlem je pečené jehně.
Ačkoliv již na začátku ledna začíná karneval, který se táhne až do Popeleční středy, nejveselejší slavnosti se konají během posledních tří dnů na masopustní úterý, kdy se jedí palačinky. Důležitou součástí karnevalu je nošení masek představujících duchy a čarodějnice. Jedním z největších lákadel je takzvaná smrt karnevalu. v€…Benátkách je slaměné tělo krále karnevalu naplněno výbušnými patronami a o půlnoci je spáleno. Symbolem karnevalu je obtloustlý muž, symbol hodů.

Ve Španělsku se na Velikonoce těší hlavně zločinci

Španělskou velikonoční tradicí je omilostňování vězňů. Nejdelší trvání má tento zvyk v jihošpanělské Malaze, kde byli vězni poprvé propuštěni v roce 1759. Kvůli moru tehdy bylo v ohrožení tradiční procesí, protože nebyl k dispozici dostatek mužů, schopných nést těžké figury svatých. Místní vězni překonali vězeňské zdi jen proto, aby mohli chybějící muže nahradit, a po skončení procesí se dobrovolně vrátili do svých cel. Z vděčnosti propůjčil král Karel III. městu Malaga privilegium amnestie pro zločince každý rok o Velikonocích.

Ve Francii jsou velikonočním symbolem zvony

Ve Francii se říká, že na Velký pátek všechny zvony odletí do Říma, nesouc sebou zármutek z Kristova ukřižování. V Římě jsou požehnány a vrací se zpátky se spoustou čokoládových dobrot a vajíček pro děti. Ty je pak v neděli v zahradách sbírají. Na znamení této tradice ve Francii od Velkého pátku do Velikonoční neděle nezvoní kostelní zvony. Rodinnou tradicí je také válení vajíček z mírného svahu. Ty, které „přežijí“, symbolizují kameny odvalené z Kristovy hrobky.

Finové touží po jaru

Velikonoce se v této skandinávské zemi neobejdou bez mísy mämmi. Lepenkové krabice, jež úmyslně připomínají košíky z březové kůry, se naplní ovesnou kaší z vody a slazeného žitného sladu a vloží do pícky. Původně to bylo postní jídlo, dnes je v kavárnách a restauracích nazdobeno krémem a cukrem.
Finové toužící po jaru si v€…květinářstvích pořizují do svých příbytků trsy zelené trávy a figurky ptačích mláďat. Děti vyrážejí na koledu. Inspirovány severskými pohádkami, v nichž o Velkém pátku létaly na koštěti čarodějnice, pomalují si tváře a popadnou násady košťat. Domů z koledy se ale nevracejí s vajíčky, nýbrž s cukrovím a drobnými mincemi.

Mexičané pálí Jidáše

Velikonoční týden Semana santa je pro Mexičany opravdovým svátkem a po dobu zhruba týdenních oslav většina místních nepracuje. Silně věřící Mexičané se scházejí u kostelů a ubírají se po stopách Kristových, po setmění zaplavuje ulice směsice domorodců a turistů, kteří se oddávají tradičnímu zvyku pálení Jidáše.
Obrázky a papírové krabice s bonbony a pamlsky (pinata), které třímají v rukou a které mají symbolizovat Jidáše, se věší, pálí nebo se do nich mlátí holí tak dlouho, až se obal protrhne a k zemi se snese záplava sladkostí.

A jak slavíte Velikonoce u Vás doma?

Zdroj: Internet