Falešné údaje na tzv. neschopence řeší ČSSZ s policií

Zůstat déle doma a dostávat nemocenské. To je nejčastější důvod, proč si lidé na legitimaci práce neschopného, tzv. neschopence, přepisují datum vystavení či ukončení. Podle § 176 trestního zákona se jedná o trestný čin, a to bez ohledu na to, o kolik se padělatelé obohatí. Za pozměňování a padělání veřejné listiny jim hrozí peněžitý trest či odnětí svobody až pět let.

Falšovat tzv. neschopenku je přitom naivní. OSSZ/PSSZ/MSSZ či zaměstnavatelé na to jednoduše přijdou – stačí, když porovnají evidenci ošetřujícího lékaře s údaji příslušné správy sociálního zabezpečení. Potvrzují to i případy z konce roku 2007 a z prvního čtvrtletí letošního roku, z pracovišť okresních správ sociálního zabezpečení.
Například v září 2007 řešila padělání veřejné listiny ˝Potvrzení o ukončení pracovní neschopnosti˝ OSSZ Nový Jičín. Předala podnět na Policii ČR s podezřením, že zaměstnanec organizace přepsal datum ukončení pracovní neschopnosti (PN). OSSZ odhalila podvod včas, v případě výplaty by se podvodníkovi podařilo vylákat 7 182 korun.

V lednu 2008 OSSZ Opava podala trestní oznámení na podezření z padělání dokladu pro výplatu dávky nemocenského pojištění. Policii ČR postoupila oznámení o podezření z trestné činnosti na zaměstnankyni organizace, která neoprávněně přepsala datum v tiskopise o ukončení PN v části ˝schopen práce od˝.
Obdobně postupovala OSSZ Bruntál, když oznámila Policii ČR, že zaměstnanec firmy zfalšoval datum na dokladu ˝Hlášení o ukončení pracovní neschopnosti˝. Protože mzdová účetní organizace si této nesrovnalosti všimla při kontrole údajů, k výplatě nemocenského, na které zaměstnanec neměl nárok, nedošlo.
Další případy falšování informací na tzv. neschopence řešila v únoru 2008 KSSZ pro Středočeský kraj. Policii ČR předala dva podněty na podezření padělání dokladu pro výplatu dávky NP. V obou případech se jednalo o úmysl tyto dávky neoprávněně vylákat. V prvním šlo o přepsání data na hlášení o ukončení PN o 10 dní. Pokud by došlo k výplatě nemocenského, získal by padělatel navíc 1 726 Kč. Ve druhém případě zaměstnanec přepsal datum ukončení pracovní neschopnosti dokonce o 14 dní. Ani v tomto případě nebylo díky včasnému odhalení 2 556 Kč navíc vyplaceno.

Pro úplnost uvádíme: Tiskopis potvrzující pracovní neschopnost má čtyři části:
1) při vystavení předá lékař první díl (˝Legitimaci práce neschopného pojištěnce˝) pacientovi,
2) druhý díl (˝Hlášení o ukončení pracovní neschopnosti˝) zůstane v dokumentaci lékaře,
3) třetí část (˝Hlášení o počátku pracovní neschopnosti˝) bez uvedení diagnózy obdrží zaměstnavatel,
4) poslední část tiskopisu (˝Hlášení OSSZ˝) zašle lékař v den vystavení s kódem diagnózy příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ.

Při ukončení pracovní neschopnosti ošetřující lékař odevzdá pacientovi druhou část tiskopisu (˝Hlášení o ukončení pracovní neschopnosti˝), kterým se uplatňuje nárok na výplatu nemocenského a pacient ho odevzdá svému zaměstnavateli. Ošetřující lékař současně od pacienta převezme první díl tzv. neschopenky (˝Legitimaci práce neschopného pojištěnce˝), vyznačí na něj datum ukončení pracovní neschopnosti a tento díl zašle OSSZ/PSSZ/MSSZ do evidence práce neschopných. Je tedy zřejmé, že prosté porovnání evidencí vede k odhalení případných podvodů.
Pokud zaměstnanec pobírá v roce 2008 průměrnou mzdu 21 560 Kč měsíčně, je jeho nemocenské při 30denní pracovní neschopnosti celkem 9 585 Kč. Maximální nemocenské při 30denní pracovní neschopnosti je letos 10 368 Kč. Dostane ho ta osoba, jejíž hrubé příjmy v posledních 12 kalendářních měsících byly nejméně 288 350 Kč, tedy alespoň cca 24 000 Kč měsíčně hrubého.

Zdroj: ČSSZ – pí Filipová