Jde to i bez masa?

Vegetariánství má různé formy a záleží jen na konkrétním přístupu, zda bude škodit či prospívat. Vegetariánství není jenom dieta. Je to i způsob života a myšlení, který si může svobodně zvolit každý z nás. Většina vegetariánů ale dříve nebo později řeší problém, zda mají k vegetariánskému způsobu stravování vést i své bližní a zda jim absence masa na jídelníčku nemůže ublížit.

Mnoho druhů
Podstatou vegetariánského životního stylu je systém stravování, při kterém jsou z jídelníčku vyloučeny všechny nebo většina produktů živočišního původu. Podle toho se vegetariánství rozděluje na několik více či méně přísných směrů. Přísní vegetariáni jedí jenom potraviny rostlinného původu a úplně vylučují maso zvířat, ptáků a ryb, ale také vejce a mléko. Nejpřísnější formou je veganství, kdy se jedí jenom syrové rostlinné produkty. Jeho vyznavači se vyhýbají jakýmkoli produktům živočišního původu, tedy i medu. Mezi méně přísné vegetariány pak patří lakto-ovo-vegetariáni, kteří sice nejedí žádné maso, ani rybí, ale mohou jíst mléčné výrobky a vejce. Lakto-vegetariáni se vyhýbají masu a vejcím, ale jedí mléčné výrobky. Ovo-vegetariáni nejedí maso ani mléčné výrobky, ale zato jedí vejce. Z hlediska tradiční medicíny vychází nejlépe z celého srovnání takzvané semivegetariánství. Jedná se o trend rozšířený zejména v západní Evropě a Americe a jeho základem jsou potraviny rostlinného původu v kombinaci s nízkotučnými mléčnými výrobky. Kromě toho si semivegetarián může dvakrát až třikrát týdně dát i rybu nebo drůbeží maso.

Čím láká
Proč má vůbec vegetariánství tolik příznivců? Kromě přitažlivých etických zásad spočívajících v protestu proti zabíjení zvířat pro ně mluví i několik vědeckých faktů. Je například prokázáno, že vegetariáni méně často trpí kardiovaskulárními nemocemi a některými druhy rakoviny. Vegetariáni jsou také obecně štíhlejší než lidé, kteří se stravují tradičně. Pozitivní vlivy vegetariánské diety souvisí podle vědců s vysokým obsahem vlákniny, vitaminu C a beta karotenu. Při této stravě neohrožují tělo ani živočišné tuky, které jsou jedním ze zdrojů škodlivého cholesterolu. Rostliny jsou také základním zdrojem rostlinné buničiny, některých minerálů, vitaminů a stopových prvků. Buničina je potřebná pro správnou činnost trávicího ústrojí a odvádí z těla celou řadu škodlivých látek. Navíc napomáhá růstu užitečných mikroorganismů žijících v tlustém střevu a brání rozvoji těch, které mohou být zdrojem infekce.

Několik proti
Odborníky nejvíce znepokojuje fakt, že vegetariánství úplně vylučuje anebo alespoň zásadně omezuje i spotřebu těch produktů rostlinného původu, které jsou zdrojem řady plnohodnotných bílkovin, jež tělo snadno přijme. Ty jsou totiž základním stavebním materiálem tělesných orgánů a tkání, tedy svalů, kostí, kůže, nebo dokonce i krve. Bílkoviny se v těle dělí na aminokyseliny, z nichž některé v těle vznikají jen tehdy, když přijímáme produkty živočišního původu. Když bílkoviny obsahují optimální kombinaci různých aminokyselin, říká se jim plnohodnotné. K nim patří bílkoviny mléka a mléčných produktů, masa, ryb a vajec. Z rostlinných produktů obsahují plnohodnotné bílkoviny hlavně sója a fazole. I v chlebu, kroupách nebo ořeších jsou bílkoviny, ale nejde o bílkoviny plnohodnotné. A pokud strava obsahuje jenom neplnohodnotné bílkoviny, což hrozí zejména v případě velice přísných vegetariánů, může se to odrazit i na zdraví. V případě dětí se lékaři dokonce obávají zpomalení fyzického vývoje.

Ale přísné vegetariánství může způsobit i deficit řady dalších látek, což je hlavní důvod, proč oficiální medicína přísným vegetariánům a veganům příliš nefandí. Kromě už zmíněných plnohodnotných bílkovin totiž může vegetariánům chybět i železo, vitamin B12, zinek, částečně i vitamin B6, vitamin D a vitamin A. Kupodivu jim může chybět i tolik odsuzovaný špatný cholesterol. Mnoho lékařů je přesvědčeno, že jisté jeho množství lidský organismus přece jen potřebuje. Stále častěji poukazují na fakt, že pro naše zdraví není důležitá ani tak úplně nízká hladina špatného cholesterolu jako spíše optimální hladina špatného i dobrého cholesterolu. Jen tak totiž tělo dokáže vyprodukovat dostatek látek vhodných pro správné trávení a metabolismus, syntézu pohlavních hormonů a stavbu buněk.

Zdroj: Měsíčník zdraví – autorka: D. Pirnerová