Tip na jarní vycházku v CHKO České středohoří

Přinášíme tip výletu za romantickými hradními zříceninami, dalšími památkami a zvláštnostmi Třebenicka. Jde o nenáročnou túru s táhlým stoupáním z Třebenic na Košťálov (výškový rozdíl 250 m), jejíž trasa vede po značených turistických cestách, málo frekventovaných silnicích a neznačených polních cestách. Pozoruhodnosti, které na Vás čekají na trase jsou například zříceniny hradů Košťálov a Skalka (též zámek), kostel sv. Petra a Pavla v Sutomi, rozhledy z Košťálova a z Holého vrchu, poloha slovanského hradiště Vlastislav, kaple s pramenem vody v Teplé, Muzeum českého granátu v Třebenicích.

Zámek Skalka

Trasa výletu je následující: Třebenice (nám.) – Košťálov (481 m) – Holý vrch u Sutomi (458 m) – Sutom (kostel) – Skalka (zříc. hradu a zámek) – Vlastislav – Teplá – Třebenice (muzeum) – Třebenice (nám.).

Výchozí bod: Třebenice, Paříkovo nám. Možnost příjezdu vlakem od Lovosic nebo Mostu na zast. Třebenice město, či linkovými autobusy z více směrů (autobusy zastavují na nedalekém Havlíčkově nám. a na křiž. v blízkosti hřbitova – u váhy).

Možnosti parkování: U kostela (omezeně), u sokolovny.

Časový plán: 3 1/4 hod. (11 km).

Možnosti občerstvení: Restaurace Sokolovna, Radnice a několik dalších příležitostí v Třebenicích, jednoduché občerstvení v budově obecního úřadu ve Vlastislavi, hotel Amadeus v Teplé.

Z Paříkova náměstí v Třebenicích vyjdeme v severozápadním koutu u budovy radnice a po několika metrech u fary odbočíme vpravo po zelené značce, která nás povede uličkou podél farské zahrady přes potok Modlu a mezi domky k severu. U žel. zast. Třebenice město přejdeme trať Lovosice – Most a podejdeme silniční obchvat města. Za silnicí I/15 se zeleně značená cesta přechodně lomí k východu; po chvíli však obnoví severní směr a stoupá mezi zahradami, sady, výše i svažitými poli. Vlevo od cesty je pahorek se skalnatým vrcholkem, zvaný Ledvinův vršek, jehož svahy jsou porostlé křovinami a stepní vegetací. Zanedlouho cesta vstoupí do listnatého lesa a stále vzhůru severozápadním směrem pokračuje do sedla pod Košťálovem. Ze sedla vystoupíme po žluté tvarové značce ke zřícenině hradu na vrcholu (481 m).

Jsme na výrazném, bizarně skalnatém čedičovém suku s velmi příkrými svahy, na nichž místy vystupují strmé stěny a srázy se štíty z různě odlučné horniny. Území je přírodní památkou se zajímavými stadii postupného osídlování skal vegetací a se zastoupením zvlášť chráněných druhů rostlin (např. koniklec luční český nebo hlaváček jarní). Přesný vznik hradu není znám, ale podle určitých znaků lze soudit na jeho vznik ve 14. stol. První zpráva o hradu není o jeho držiteli, nýbrž o jeho purkrabím Alešovi ml. ze Slavětína, jemuž (i jeho manželce) prý podle zprávy kronikáře Beneše z Veitmile v r. 1372 při bouřce blesk spálil špice škorní. V počátcích husitské doby patřil hrad Košťálov Kaplířům ze Sulevic. Kaplířové také získali na přechodnou dobu i městečko Třebenice, patřící původně pražskému klášteru sv. Jiří. V 50. letech 16. stol. jsou staré hrady opouštěny a šlechta se stěhuje do nových zámků. Hrad chátral a ve třicetileté válce byl už pustý. V r. 1836 se zřítila celá jeho západní stěna. Od zříceniny je vynikající rozhled (jižně Hazmburk vystupující z tabule, východně Labe, severozápadně Ovčín, za ním Lovoš a Radobýl, západně Lipská hora, Hradišťany, Oltářík a vpředu roztěžené torzo Vršetína.

Po tvarové značce sejdeme zpět do sedla pod Košťálovem a pokračujeme téměř k severu po žluté značce, využívající úsek lesní odvozní cesty Borečský okruh. Procházíme přitom západním svahem Jezerky (471 m). Stále po silničce (žlutá značka asi po 1 km uhýbá po cestě doprava) dospějeme na okraj lesa, kde severním směrem spatříme ve vzdálenosti necelého půlkilometru nezalesněný Holý vrch u Sutomi (458 m). Stojí za to vystoupit na jeho temeno (např. podejdeme jeho jižní úpatí po polní cestě a od kostela v Sutomi vystoupíme na jeho krátký hřbítek) za vynikajícím výhledem na údolí Modly, na zříceninu hradu Skalka a na okolní sopečné kužele (Plešivec, Oltářík, trojvrcholová Solanská hora, Hradišťany, Lipská hora).

Ve vsi Sutom si povšimneme zejména barokního kostela sv. Petra a Pavla z první čtvrtiny 18. stol., který postavil na místě staršího gotického významný litoměřický stavitel Octavio Broggio. Kostel je zajímavý tím, že v něm 20. května 1845 měli svatbu rodiče básníka a prozaika Svatopluka Čecha (1840 – 1908). Od sutomského kostela se ubíráme silnicí k Vlastislavi, klesající k jihozápadu kolem charakteristické válcovité věže zříceniny hradu (zpustošen r. 1639 švédským vojskem) a zachovaného sousedního zámku Skalka (nyní depozitář archivu) s hospodářským dvorem. Ve zdejším zámku se narodil současný vídeňský arcibiskup Christoph kardinál SchĂśnborn, OP. Západně od nás, nad severním okrajem zástavby Vlastislavi, jsou na skalní terase nad potokem Modlou, budované prvohorními horninami, pozůstatky slovanského hradiště, vybudovaného v 9. stol. podle pověsti luckým knížetem Vlastislavem. Pokračujeme po silnici na jižní okraj obce Vlastislav, kde se napojíme na červenou značku, která nás dovede po silnici přes Teplou (kolem bývalého kláštera, nyní školící středisko a hotel Amadeus a kaple Navštívení P. Marie s pramenem železité vody) do Třebenic, kde si nezapomeneme prohlédnout jedinečné muzeum českého granátu v bývalém evangelickém kostele. Komu se nechce jít po silnici, doporučujeme odbočit na konci Teplé vlevo, přejít Modlu a po neznačené polní cestě, směřující k jihovýchodu, dojít na okraj Třebenic poblíž žel. zastávky Třebenice město. Do muzea českého granátu pak dospějeme přes Havlíčkovo náměstí.

Krása jarní přírody
dodatek paní Ilony Urbanové
Hlaváček jarní (Adonis vernalis) patří do čeledi pryskyřníkovitých, kvete v dubnu a květnu nápadnými žlutými květy. Roste v jižních oblastech naší republiky na výslunných, travnatých stráních, stepních loukách, kamenitých stráních, na půdách písčitých, vápnitých. Obsahuje srdeční glykosydy, které mají povzbudivé účinky na srdce. Účinek nastupuje rychle, není však dlouhodobý. Vzhledem k tomu, že se jedná o drogu jedovatou, nedoporučuje se její užití v samoléčbě. Otrava se projevuje zvracením, bolestmi břicha a průjmy. Jako první pomoc je dobré podat živočišné uhlí a přivolat lékařskou pomoc. Hlaváček jarní je chráněn jako ohrožený druh a podléhá mezinárodní ochraně.

Zdroj: CHKO České středohoří, Foto: Internet, paní Urbanová