Západní medicína a čínská celostní medicína III. část

Léčení hudbou Autorka článku: JUDr. Irena Novotná Máte rádi hudbu? Já ano, pokud není rušivá a nebo příliš hlučná a náročná na poslech, pokud nevyvolává negativní pocity. Hudba provází lidskou civilizaci od počátku, to si troufám tvrdit. Vždyť i ve starých egyptských pyramidách jsou přítomny obrazy hudebníků a když půjdeme do pravěku, byly nalezeny zbytky hudebních nástrojů z nejrůznějších materiálů. Co si tím lidé sledovali, že vynalezli hudební nástroje a způsob vyluzování zvuků?

Byl to záměr k tomu, aby se takto dorozumívali o nejrůznějších událostech a nebo již tehdy se hudbou prostě těšili? Domnívám se, že sledovali obojí. Ale my nyní budeme pokračovat úvahách o zdraví a celostnímu přístupu z pohledy působení hudby..

Co je to hudba?
Ještě před tím, než se budeme společně zabývat tématem o léčivých účincích hudby, musíme si uvědomit, co je to vlastně ˝hudba˝ Hudba je, podle obecně uznávané definice, organizovaný systém zvuků. Dále je pro naše účely dobré pokračovat dál ve zkoumání pojmu ˝hudba˝. Výběr zvuků, jejich rytmické členění a jejich uspořádání určují kvalitu, funkci a estetické působení hudby. Toto estetické působení hudby se může uplatnit pouze v rámci historicky proměnných pravidel a dobového vkusu. Hudba byla velmi dlouho vázána na ritus a za samostatné umění byla uznána poměrně pozdě. Jistě, že existuje mnoho teorií o vzniku hudby.

Jak hudba vlastně vznikla?
Následující názory na vznik hudby jsou sice částečně spekulativní:
Za prvé: hudba se vyvinula napodobováním zpěvu ptáků, respektive přírodních zvuků obecně. Její povaha je tedy mimetická, nebo-li uplatňuje se zde starořecký názor na umění jako pouhé napodobování . Pro tento pohled hovoří pojetí hudby v některých primitivních kulturách.
Za druhé: Hudba vznikla jako doprovod společné práce. Rytmická složka hudby pomáhala udržovat pracovní tempo.
Za třetí: Hudba se vyvinula společně s řečí. Tato teorie je založena na povaze tzv. tónových jazyků (například Čínština), kde se význam vyjadřuje velkou měrou pomocí melodie.
Pro žádnou z těchto teorií neexistují nezvratné důkazy, ale navzájem nevylučují. Je tedy možné, že platí více než jedna. Důvodem odlišného pojetí hudby v různých kulturách může být také právě rozdílný zdroj jejího vzniku.

Tento teoretický úvod slouží k tomu, abychom se mohli lépe zamyslet, proč lze hovořit o léčení hudbou a k čemu léčení hudbou slouží. Podle mého názoru, hudba přirozeně vychází z přírodních zvuků a ty jsou určující pro hledání samotných léčivých účincích.

Čínská hudba
Vraťme se zpět k čínské dávné tradici. Číňané odedávna věřili, že hudba velmi silně působí na lidskou duši a harmonizuje city a rozum. Má takovou moc, říkali, že může přivádět lidi k dobru. Současně je řečí citů a city závisí na příčinách, které leží mimo nás. Tedy, je schopná i rozvracet může také rozvracet mravy a odvádět lidi od vysokých idejí. Je zajímavá skutečnost, že základem čínské lidové hudby je příběh. Každá melodie, každá píseň by měla vyprávět příběh.
Lao C´spojil všeprostupující energii čchi s hudbu a zákony rezonance, výšky a brvy tónu.
Taoismus a velká láska Číňanů k přírodě se projevila nejen tím, že se na hudební nástroje hrálo venku, ale také náměty a melodiemi, které vyjadřovaly přírodní jevy a situace.
Zcela zvláštním odvětvím hudební kultury Číny jsou i buddhistické rituály, recitace súter, přímo spojené s duchovností a cestou k ní.
Básník Wang (10. stol.), napsal ve své ˝Ódě na hudbu veliké jednoty že ˝zákony vesmíru a zákony hudební harmonie tvoří jednotu˝. Poznání všech tajů tónů vede k poznání zákonů bytí.

Muzikoterapie je forma léčby a projev umění
Muzikoterapie, jak je patrno z praxe lidí, kteří ji provádějí, není jen úzce vymezenou formou léčby. Její přednost, podle mého názoru, spočívá v tom, že se opírá o tisícileté zkušenosti lidového léčitelství přírodních národů a svou inspiraci čerpá i z dochovaných pramenů starověku, kdy se využití zvuku, hudby, světla a barvy těšilo značné vážnosti i v nejvyšších kruzích a bylo nedílnou součástí mnoha nauk. Za zakladatele moderní muzikoterapie je pokládán Emile Jaquese Dalcroze (1865 – 1950). Tento švýcarský hudebník a učitel hudby rozvinul harmonii, metody studia a prožívání hudby pohybem. Dalcrozeho metoda je založena na výuce hudebních pohybových koncepcí a skládá se ze tří důležitých elementů – eurytmiky, solmizace a improvizace.

Hudební stimulace
Hudební stimulace zdravým ˝muzicírováním˝ obnovuje v těle vnitřní harmonii. A co je důležité – odstraňuje psychické bloky. Současně, co je také důležité a jistě i známé, obnovuje chybějící životní energii. Samozřejmě, že můžeme hudbu pasivně jen poslouchat a udělá nám dobrou službu, ale zpěvem i hrou na přirozeně ladící nástroje se posiluje naše duše a přichází životní síla.

Hudba jako prostředek k harmonizaci a relaxaci
Hudební trh je zaplaven množstvím titulů relaxační meditační hudby. A kdo se blíže o takovou hudbu zajímá a pečlivě si ji vybírá, ví a může potvrdit, že je vynikajícím prostředkem k eliminaci tolik škodlivého civilizačního stresu a jeho dopadů na náš organizmus. Že je schopna nás harmonizovat a že můžeme při ní relaxovat. Není to však nic jednoduchého. Aby tato příjemná metoda správně fungovala, musíme si skutečně udělat čas na vlastní relaxační spočinutí a tak, v tom klidu, příjemném prostředí a mírném osvětlení se nechat unášet kouzelnými tóny hudby a vnímat, jak z nás opadávají starosti, nervozita, agrese a nešťastné pocity.

A co na to tibetská tradice ?
Položme si otázku. Je hra se zvukem tibetské mísy a vlastním hlasem dostačující prostředek k harmonii a nebo je lepším prostředkem meditativní a relaxační tvořivá práce? V případě používání tibetské mísy nejde o žádný hudební výkon, ale o objevování svého hlasu, podpoření vlastní kreativity, takže je tento relaxační a meditační program vhodný pro každého, bez ohledu na hudební vzdělání a schopnosti. Každý člověk, pokud chce, může objevit tvorbu alikvotních tónů (harmonií) ve svém hlase a tyto zvuky nás rozechvívají na různých úrovních a vedou nás k rovnováze a k podstatě našeho bytí.

K čemu tibetské mísy sloužily
Tibetští šamané a lámové používali hraní na mísy k proniknutí do hlubších dimenzí bytí a poznání a celkové synchronizaci osobnosti, ale původně sloužily mnichům ke zcela prozaickému účelu: na jídlo.
Tibetské mísy pocházejí především z Nepálu, Bhútánu, Tibetu a Indie. Tyto nástroje byly vyráběny ručně ze speciálních slitin sedmi tak zvaných planetárních kovů.

Jsou jimi:
- zlato- Slunce,
- stříbro – Měsíc,
- rtuť – Merkur,
- měď – Venuše,
- železo – Mars,
- cín – Jupiter,
- olovo – Saturn.
Každý z těchto kovů vytváří speciální zvuk, včetně harmonií.

Tibetské šengy
Velmi zajímavým prastarým a trochu záhadným nástrojem jsou rovněž tibetské Šengy, které se používaly při různých rituálech a obřadech a svými vysokými vibracemi a tzv. laserovým efektem působí očistným způsobem na naše energetická těla. Šeng rovněž zesiluje energie vyzařované člověkem, který na ně hraje nebo je poslouchá, a to i ty nevědomé. Z toho důvodů je důležité rozpoložení člověka, který na něj hraje a jeho záměr.

V Indii nezůstávají pozadu
Indická bambusová flétna zprostředkovává vyrovnanost prvků vzduchu a éteru, ohně, země a vody v každém z nás. Velmi uklidňující meditativní zvuky symbolizují například vítr nad vodami moře, ohně nad zemí apod.

Mantry jsou především písně, které chrání, osvobozují a léčí. Každá má svůj specifický účel a zjistíme to sami na sobě, ať budeme jen poslouchat, nebo se přidáme i svým zpěvem. V rámci běžného denního života nám mohou pomoci léčit tělo, tišit emoce a otevírat srdce. Ve východních tradicích jsou používány již tisíce let k obnovování energie, dosažení vnitřního klidu a míru, zlepšení vidění a zraku, tvořivosti a inspiraci, sebeúctě i respektu k jiným a narovnání dlouhodobě pokřivených věcí.

Tento velmi stručný náhled na léčení hudbou může dozajista podnítit mnohého čtenáře, aby se pídil dál po tajemství léčivých tónů a zpříjemnil si své dny krásnými zvuky hudby, která odežene stress a přivede do duše harmonii, pocit krásna a vnitřní pohody.