Jak využívat moc našeho podvědomí – 18

Autor článku: PhDr. Zdeněk Chmel Předchozí článek jsem končil tím, že strach bychom mohli také definovat jako negativní obsah myšlenek. Když tyto negativní myšlenky nahradíme pozitivními, zbavíme se strachu. Ale negativní myšlenky se rády vracejí. Musíme být proti nim ve střehu. Nedovolit jim návrat. A naznačil jsem také, že to všechno také souvisí se štěstím a úspěchem v životě.

Řekněme si rovnou, že štěstí není ˝muška jenom zlatá˝, jak napsal básník. O štěstí se musíme porvat, štěstí a úspěch si musíme zasloužit. Lidová rčení sice označují šťastlivce jako lidi, kteří se ˝narodili na šťastné planetě˝, nebo že se na ně ˝usmála štěstěna˝, ˝jsou v devátém nebi˝ či ˝ani v pekle jim není zle˝ale připomeňme si co o štěstí prohlásili moudří lidé. ˝Štěstí i neštěstí je věcí duše˝ (DEMOKRITOS) A my dodáme: duše i podvědomí. Nebo ˝Nikdy není člověk tak nešťastný nebo šťastný, jak si namlouvá˝ (LA ROCHEFOUCAULD).
Ano, my si mnohdy jen namlouváme své neštěstí. A tím je pouze násobíme. Naproti tomu, když si pouze namlouváme, jak jsme šťastni, může nás probuzení z tohoto ˝snu˝ do tvrdé životní reality doslova zdrtit. ˝Ve své plné velikosti je štěstí nejvyšší radost, které jsme schopni a neštěstí nejvyšší bolest˝. To prohlásil anglický filosof ze 17. stol. JOHN LOCKE). Když jsme citovali, jednoho básníka, pak jiný jeho kolega vyjádřil štěstí jako něco, co nás ˝vynese do výšin blaha˝.
Vraťme se ale od krásné literatury a mudrosloví do životní prózy. Realista totiž charakterizuje štěstí jako zcela subjektivní pocit, protože každý může stejnou událost pociťovat jinak. Toto konstatování doloží na příkladu výhry 100.000 Kč. Pro prvního člověka je to velké štěstí. Druhý člověk, s platem 50.000 Kč měsíčně, jen ucedí skrze zuby: ˝Dva měsíční platy? Taky dobrý.˝ A třetí, který své jmění počítá v číslech s šesti nulami? Ten prohlásí pohrdavě: ˝Sto tisíc? Kdyby to tak bylo sto miliónů, pak by se dalo mluvit o štěstí.˝ V každém případě ale uznejme, že štěstí je pocitem vnitřního blaha, vnitřní radosti a potěšení. A když tyto pěkné chvíle, prožíváme s blízkou osobou, pak jsou dvojnásobně krásné. Štěstí si nelze koupit ani za všechny poklady světa. Multimilionář může být nešťastný a někdo jiný – i s nepatrným příjmem či důchodem – může být šťastný. Přiznejme si také, že předpoklady štěstí, úspěchu a spokojenosti jsou v nás, protože náš způsob myšlení a pocity v sobě nesou i naši budoucnost. A pokud pevně věříme, že nekonečná moudrost nás ve všem vede a řídí, že naše budoucnost bude prozářena štěstím, pak budeme šťastni.
Položme si otázku: Jak jde dohromady štěstí a snění? Máme na mysli ˝snění za bílého dne˝. Například dívka sní o tom, že bude slavnou herečkou. Pokud jen sní, pak se jí ten sen rozplyne v šedé realitě života stejně jako sny, které prožíváme ve spánku. Pokud ale tato dívka přemýšlí o tom, jak se stane tou herečkou, co pro to musí udělat, pak má reálnou šanci, že se její sen uskuteční. Je to v tom, že samy představy, bez konkrétního přičinění, jsou jen vzdušným přeludem asi tak jako ˝fata morgána˝ na poušti. Prostě, bez vlastního úsilí člověk ničeho nedosáhne. A musí počítat s tím, že čím vyšší cíl si klade, tím více námahy a odříkání ho bude stát.
Někteří lidé se také cítí osudem ošizeni, když poukazují, že měli stejné nadání jako ta nebo ona celebrita, že chodili s tím úspěšným člověkem do stejné třídy na konzervatoři. A vinu dávají jiným za to, že nedosáhli stejného úspěchu. (˝Měl kliku˝, ˝měla protekci˝ a ˝kdovíjak se tam na ta prkna, která znamenají svět vůbec dostala˝. A s přimhouřením očí naznačují jistý druh nábytku přes který se tam ona dotyčná měla dostat.) Zapomínají na jednu maličkost. Že jakýkoli talent je jen desetiprocentním předpokladem úspěchu. Zbytek tvoří dřina. Talent pro zpěv nebo hru na hudební nástroj – bez vynaložení mnoha stovek hodin na cvičení – nevede k úspěchu. Jestliže těmto ukřivděným jedincům scházela píle, vytrvalost a sebekázeň, s nimiž by svůj talent rozvíjeli, pak mohou naříkat jen sami na sebe. Ale o úspěších a prohrách, které mohou silně působit i na naše zdraví, si povíme zase příště.