Pozor na překyselení

Krmíte se pravidelně masem, vajíčky, bílými rohlíky nebo sladkostmi? Pak si překyselujete tělo. A zaděláváte si na zdravotní potíže. Pálení žáhy je jen začátek.
V každém organismu musí být rovnováha mezi kyselinami a zásadami, tedy vyrovnané pH. Pokud se miska vah překotí na jednu nebo druhou stranu, je to špatně.

Tělo se stává líhní nemocí. Množí se v něm bakterie a viry, vznikají plísně a záněty, imunitní a nervový systém se oslabuje a tělo trpí nedostatkem minerálních látek. Nerovnovážné prostředí je kromě toho živnou půdou pro nádorové bujení. A tak – i když to zní strašidelně – obyčejné překyselení může ohrozit váš život.

Co se děje v těle
˝Střídáním různé kyselosti a zásaditosti v trávicím traktu se přijaté potraviny dokonale zpracují,˝ vysvětluje lékařka Vladimíra Strnadelová z pražského Institutu celostní medicíny. ˝V ústech a v hltanu je zásadité prostředí. Začínají se tam trávit uhlohydráty, tedy složené cukry. Naopak bílkoviny se rozkládají v kyselém prostředí, a tím je náš žaludek.˝ Nejdůležitějším místem pro vstřebávání jídla je ale tenké střevo, kde je zásadité prostředí. Podobné je to i ve tlustém střevu. Pokud se rovnováha naruší a převládne kyselé prostředí, ničí se střevní mikroflóra a naopak se přemnožují různé druhy škodlivých mikroorganismů či plísní.

Jezte vyváženě
Proces trávení můžeme ovlivnit vhodným výběrem potravy. ˝V první řadě by měla obsahovat takový poměr živin, na který je naše trávení přizpůsobeno. To znamená přibližně osmdesát procent složených cukrů, deset až dvanáct procent tuků a osm až dvanáct procent bílkovin. Nevyhnutelné jsou i minerály a vitaminy. Zapomenout nemůžeme ani na vlákninu, která potravě pomáhá procházet trávicím traktem, brání jejímu zastavení a tím narušení sliznice nebo změně pH,˝ radí lékařka. Nebezpečné je zejména dlouhodobé nesprávné složení potravy. Jednotlivé části trávicího traktu se tehdy nenamáhají stejně a vzniká nerovnováha mezi kyselinami a zásadami. Dobrým příkladem jsou bílkoviny. Organismus potřebuje k jejich zpracování kyseliny, které se nacházejí v žaludku. Pokud jíte bílkoviny příliš často, nutíte žaludek vyrábět nadbytek kyselin, a tím jej přetěžujete. U některých lidí se to pak projeví pálením žáhy. Podobně působí i nadbytek tuků a rafinovaného cukru.

Organismus se brání
Kromě vnitřního prostředí ovlivňuje naše zdraví i pH krve. ˝Vnitřní orgány a celý metabolismus jsou schopny fungovat jen tehdy, když je pH krve mezi hodnotami 7,37 a 7,43,˝ říká Strnadelová. Organismus si správné pH úzkostlivě střeží vnitřními regulačními mechanismy. Kdyby se pohnulo příliš kyselým nebo zásaditým směrem, nastala by smrt. Když se do krve dostanou látky, které překyselují, do práce se ihned zapojí mechanismy, které krev neutralizují. Využívají přitom minerály, jako je vápník, hořčík, sodík či draslík. Všechno je pak v pořádku a naše tělo funguje dál. Běda ale, když se regulační systém musí aktivizovat příliš často. V takových případech se odčerpávají minerály z míst, kde jsou potřeba, například ze zubů, kostí, svalů nebo tkání. Zásoby minerálů se ztenčují a důsledkem může být osteoporóza, různé druhy křečí nebo psychická a fyzická únava.

Mezi příznaky související s překyselením organismu (acidózou) patří nespavost, únava, zadržování vody v organismu, migrény, kožní onemocnění, zažívací problémy, záněty kloubů, osteoporóza.

Onemocnění způsobující překyselení
- Onemocnění ledvin, jater a nadledvinek.

- Cukrovka.
- Mentální anorexie.
- Horečnatá onemocnění.
- Otravy.

Kyselinotvorné potraviny
Maso, mléčné výrobky, vejce, cukr, sůl, ocet, zavařeniny, instantní výrobky, limonády, džusy, káva, kakao, alkohol, kečup, obilniny, čočka, růžičková kapusta, chřest.

Kyselinotvorné emoce
Hněv, závist, zloba, obavy, nenávist, panika a strach.

Zdroj: Měsíčník zdraví – A. Graindová, Doktorka. zdraví, Foto: Internet