Jak využívat moc našeho podvědomí – 24

Autor článku: PhDr. Zdeněk Chmel Minule jsme si vyložili, jaký je rozdíl mezi štěstím a spokojeností. Řekli jsme si, že základní rozdíl je v délce tohoto vnitřního prožitku. Spokojenost je stav trvající delší dobu, představuje vnitřní pohodu, vyrovnanost, nepřítomnost obtíží, nepřízní osudu a strachu. Naproti tomu štěstí je něco silného, co člověka přímo zavalí množstvím radostných pocitů.

Pocit štěstí můžeme zažívat i ve chvíli, kdy se nám zúročí naše úsilí s nímž překonáváme různé překážky. Slíbil jsem, že si dnes povíme více o spokojenosti. Ale nejdříve bych Vás chtěl seznámit s velmi alarmující informací, která ve svém důsledku ohrožuje štěstí a spokojenost příštích generací. A ve svém důsledku i jejich zdraví.
Jde o nebezpečí nového stěhování národů. Nejprve vám připomenu několika slovy to, co jste se učili kdysi v dějepisu. Ke stěhování národů došlo v dějinách lidstva několikrát. Nejprve to byli paleolitičtí lovci a po nich kmeny a národy v různých částech světa. Nás ale nejvíce zajímá stěhování národů, které probíhalo od konce 4. do 6. století a začalo pohybem starotureckých Hunů na západ. Tento vpád Hunů vyvolal posuny také u germánských, slovanských a jiných kmenů. Koncem 4. století se rovněž rozpadla římská hranice na Dunaji a Rýnu a poté (během 5. století) vznikly – částečně na území Římské říše – první germánské státy. Francký a duranský. V 6.století se ještě hýbají Langobardi, ale pro nás je důležité, že na naše území přicházejí Slované a do Karpatské kotliny turkotatarští Avaři.
To nové stěhování národů, které možná postihne naše potomky, může mít dvě příčiny. První je zaplavování přímořských území stoupající hladinou oceánů a moří následkem tání ledovců na obou pólech naší planety. (Mimochodem poznamenávám, že jsem se v této souvislosti podíval do Sibyliných proroctví o přírodních katastrofách. A když jsem si vzpomněl na všechny zprávy o zemětřeseních, záplavách, tsunami, tornádech a hurikánech v posledních letech, a porovnal je s jejím proroctvím, pak jsem jen kroutil hlavou v údivu, jak všechno do sebe zapadá.) Druhá příčina už nemá s proroctvím a přírodními katastrofami příliš společného. I když (To posuďte sami.) Tady hledejme základy možného budoucího stěhování národů v rozhodnutí politiků. Tentokrát ne našich.
Dostal se mi totiž do rukou článek o tom, jak americký kongres připustil postupným schvalováním řady zákonů vznik monopolu velkých zemědělských společností. To sice není dobré samo o sobě, ale ještě horší jsou možné následky. Tento monopol může totiž mít obrovský vliv na růst celosvětové ceny potravin. Následkem toho se může stát, že miliardy lidí v těch nejchudších státech, kde už dnes lidé hladovějí, nebudou mít prostředky na rostoucí ceny rýže, kukuřice či bobů a budou vlastně odsouzeny k vyhladovění. Proč? Protože monopol má grandiózní plány přeměny obilí na tzv. biopaliva, kterým tak tleskají ˝ochránci přírody˝, aniž by domysleli důsledky. Článek mluví o tom, že kongresmani přidělili hlavním zemědělským korporacím miliardové dotace, určené k ˝podpoře produkce biopaliv˝, což ale – už nyní – vede k omezování ploch, kde se dosud pěstovaly potravinářské plodiny. Následkem toho potraviny ze zbývajících ploch se budou stávat stále vzácnějšími a dražšími.
Vědci přitom poukazují na to, že množství energie vložené do výroby těchto paliv je větší než množství energie, která se nakonec z takto získaného paliva vrátí. Článek cituje několik autorit. První říká: ˝Naše tři galony natankovaného etanolu vznikly destilací z 35 kg obilí, které se jinak mohlo přeměnit na hovězí, drůbež, vejce, mléko, vepřové. Toto obilí by jako hlavní potravina mohlo celkem dobře uživit ty, kteří si maso, vejce nebo mléko vůbec nemohou dovolit.˝ Jiný vědec konstatoval: ˝Z hlediska obnovitelných paliv je etanol tím nejhorším řešením, protože představuje nejvyšší energetické náklady při nejnižší výtěžnosti.˝ A do třetice: ˝Celkové množství energie spotřebované pro vypěstování obilí na výrobu etanolu je šestkrát vyšší než energie, kterou tento koncový produkt poskytne ve formě hnací síly v automobilovém motoru˝.
Takže netleskejme tomu, že obří letouny budou létat na biopaliva. Tleskat mohou jen štědře dotovaní výrobci, kteří takto budou dosahovat rekordních zisků. Tyto jejich zisky ale mohou být velmi draze zaplaceny. Například i kácením pralesů, které někdy nazýváme ˝plícemi naší planety˝ a které také svým způsobem už dnes ovlivňuje množství a sílu přírodních katastrof, jichž jsme svědky nejen u nás, nejen v Evropě, ale v podstatě na všech kontinentech a mnoha ostrovních zemích. O tom, jak mohou důsledky tohoto ˝hospodaření˝ ovlivnit život a zdraví budoucích generací, zase příště.

Zdroj: I. Chmel, Foto: Internet