Jak využívat moc našeho podvědomí – 26

Autor článku: PhDr. Zdeněk Chmel V předcházejícím článku jsme si říkali o tom, že různé menší i větší problémy, neomalenost a hrubost, které nám přináší život, bychom neměli brát jako katastrofu, počítat s nimi a naučit se je s rozvahou a aktivně řešit. Přitom bychom se neměli trápit věcmi, které nemůžeme nijak změnit, jako je například počasí. Co nám pomůže lamentovat nad tím, že je buď velké horko nebo zima, že prší nebo je ledovka. Poroučet větru dešti zatím nedokážeme.

A na druhé straně bychom měli být rádi, že to nedokážeme. Představte si jen, jak by to vypadalo, kdyby každý z nás mohl ovlivňovat počasí. Nedokážeme se domluvit o (s prominutím) prkotinách. Natož pak o počasí. Milovníci opalování by chtěli, aby svítilo slunce, houbaři, aby zapršelo. V nejlepším případě by se počasí měnilo každých pět minut, v horším by musely soudy řešit tisíce sporů o tom, jak ˝soused úmyslně zavolal déšť, když jsem měla venku už téměř suché prádlo˝ A tak podobně. Protože tak jako nerozumní lidé někdy používají i děti, jako nástroj proti ˝tomu druhému˝, tak by také dokázali používat ˝páčku na počasí˝ natruc ˝těm druhým˝. To jsem trošíčku zabrousil do sci-fi, ale není to od věci, protože my často nedokážeme dobře hospodařit s takovou ˝banalitou˝ jako je PŘÍTOMNOST.

Přítomnost je ale pro nás velmi důležitá. Radostné a šťastné chvíle přece můžeme prožít pouze v přítomnosti. Minulost je jen vzpomínkou (i když vzpomínkou, která nám umí vytvořit dobrý obraz budoucnosti) a tato budoucnost je nám zatím neznámá. Tak proč odkládat někam do příštích dní, měsíců a let snahy o rozvoj vlastní osobnosti a pěkné zážitky? Snažme se vše prožít už dnes, teď. V tom měli pravdu dávní epikurejci svým ˝Carpe diem!˝ (Užij dne, plně užij života).

Řekněme si také, že jakékoli odkládání štěstí na zítra, je špatné. To ˝zítra˝
totiž vůbec nemusí přijít. Zvláště pro pohodlné, líné nebo málo odhodlané lidi.
Třeba i proto, že nazítří úkol nebo práci opět odloží na zítra a pak zase na další
˝zítra˝…Jde však také o to, abychom ten šťastný okamžik nebo ˝náš den˝ dokázali
skutečně prožít a vychutnat. Někteří lidé se těší na určitý okamžik v budoucnu.
Například na to, že udělají maturitu, že získají vysokoškolský diplom nebo že
pojedou na dovolenou k moři. Když ten den pak přijde, když se jim ten sen nebo
přání splní, tak nejsou schopni ani ten svůj velký den plně prožít.

Jít za svou spokojeností bychom nikdy neměli považovat za sobecké počínání,
Protože ten, kdo jí dosáhne, nemá problémy se zdravím a má vůči svému okolí
mnohem pozitivnější vztah než člověk věčně a se vším nespokojený. Velkého
uspokojení dosáhneme, jestliže se nám zdaří zdokonalovat sama sebe v různých
oblastech našeho života. Pamatujme na starou lidovou moudrost: ˝Člověk je sám
svého štěstí strůjcem.˝

Významným pramenem prožitků štěstí a životní spokojenosti je rovněž žít
a pracovat pro druhé. Důležité také je umět se radovat i z maličkostí. Nečekejme
na to, až budeme moci prožívat pocit velké spokojenosti, až nás jednou potká
obrovské štěstí. To bychom se také nemuseli nikdy dočkat.

Nádherné pocity štěstí, zejména, když jsme se o něj sami zasloužili, když jsme
třeba podstoupili riziko nezdaru, když jsme tvrdě pracovali a možná si i leccos
odepřeli, nelze zapomenout. Tyto pocity jsou naším osobním bohatstvím, jsou
jako náš vzácný poklad. A vzpomínky na ně nám mohou pomoci v nepříznivých
chvílích, když procházíme nějakou krizí, tím že v nich načerpáme novou sílu
k překonání těchto obtíží. Když člověk prožívá opojné okamžiky úspěchu, jeho
mozek vysílá signály, které řídí vylučování endorfinů – hormonů dobré nálady.

Pokud těchto prožitků úspěchu je více v řadě za sebou, pro člověka to znamená
silný podnět k dalšímu rozvoji a růstu. Tak se stává úspěšnou osobností, která
své štěstí neprožívá jen navenek, ale i vnitřně. Uvědomme si také, že pokud
prožíváme příjemné chvíle nebo myslíme na příjemné věci, nemůžeme zároveň
myslet na jejich protiklad. Tak nepříjemné a negativní myšlení ustupuje do pozadí.

Optimismus je velmi důležitý. Například vědci z Texaské univerzity odhalili,
že u lidí s pozitivním pohledem na život se méně často projevují i známky
sešlosti věkem než u pesimistů. Z tohoto zjištění vyvodili, že kromě genetické
výbavy ovlivňuje proces a rychlost stárnutí duševní zdraví a psychosociální
faktory. To se pak projevuje také na vzhledu člověka. Zatímco pesimista má
pokleslé koutky úst, optimista je má zdvižené, jeho řasy jsou přirozeně prohnuté,
čelo hladké. Naproti tomu u pesimisty se hluboké vrásky táhnou obloukovitě
směrem k bradě a kolem ní. Pokud jsou tyto vrásky obzvlášť hluboké, pak to
je výraz faktu, že tento člověk je znechucen životem, trpí silnou podezíravosti
a naprostou nevírou a nedůvěrou v kohokoli a v cokoli. Příště si povíme, jak štěstí
a spokojenosti dosáhneme za pomoci podvědomí.

Klub dr. Murphyho v ČR nespí
Minulý týden jsem vás začal informovat o výsledcích Ustavující vlané hromady klubu. se konala (jak už všechny čtenářky a čtenáři těchto stránek vědí) 24. května ve Svitavách. Bylo zde tajným hlasováním zvoleno představenstvo ve složení: Předseda PhDr. Zdeněk Chmel z Brna, místopředsedkyně Věra Frišová z Ústí nad Labem, dalšími členy Ing. Jitka Holoubková z Vodochod, Eliška Mošnerová z Chocně a Lenka Tichá z Brna. Revizorkou účtů byla zvolena Ing. Ladislava Matoušková z Ořechu. Protože se volají další zájemci a ptají na poslání klubu, vypíši z nich ty podstatné části, které mohou zájemce orientovat.

Adresa: Klub dr. Murphyho v ČR, Horácké nám. 5, 621 00 Brno. tel: 549 257 402, 723 977 758 (místopředsedkyně) e-maily: členské záležitosti: klub-mo@seznam.cz, místopředsedkyně: frisova@seznam.cz, předseda: drzch@quick.cz.Poslání klubu: Šíření myšlenek dr.Murphyho a jeho následovníků o moci podvědomí, jako rozhodující síly, která určuje nejen duševní, ale také tělesný a společenský rozvoj člověka. V tomto smyslu bude klub pořádat přednášky a besedy pro členy klubu i širokou veřejnost. Členem klubu se může stát každý dospělý občan ČR a SR (pokud tam nebude založen podobný klub), který uznává učení dr. Murphyho i jeho následovníků a souhlasí s posláním klubu. Každý člen má právo účastnit se všech akcí klubu, včetně akcí pro veřejnost, a to nejen pasivně, ale i aktivně. Má právo vznášet připomínky a návrhy, týkající se činnosti klubu i jeho představenstva. Jeho výsostným právem je volit představenstvo, schvalovat plán činnosti klubu i jeho hospodaření. Povinností člena je dbát na dobré jméno klubu a platit členské příspěvky tak, jak je schválí valná hromada. (Roční členský příspěvek na období květen 2008- květen 2009 činí 250 Kč.)
(Příští týden dokončení)

Autor: PhDr: Zdeněk Chmel, Foto: Internet