Procházka historickou Prahou 5 – Hradčanské a Loretánské náměstí

Autor článku: Slavomír Ravik, autor obrázků: Václav Rytina, spolupráce Olga Janíčková Nakupení palácových staveb nenechá nikoho na pochybách, že tady od nepaměti hrála roli reprezentace. Na spodní části náměstí, za rozsáhlou mříží, zdobenou bojujícími Giganty, začíná čestné nádvoří Pražského hradu. Nikdo nechtěl tváří v tvář Hradu zůstat pozadu.

A tedy na protilehlé straně náměstí spatříme rozsáhlý Toskánský palác (čp. 182), zbudovaný koncem 17.století (J.B.Mathey). Dvě části mohutné stavby jsou vysunuty, aby zvýraznily průčelí. Jsou na nich portály, balkóny, znaky toskánských vévodů a střešní altány. Mezi nimi atika s barokními sochami J. Brokoffa.

Schwarzenberský palác

V bezprostředním sousedství Hradu je renesanční Schwarzenberský palác (čp. 185), pokrytý sgrafity, vyzdobený odastupňovanými štíty a lunetovými římsami. Stavěl jej v polovině 16. století A. Vlach a masa reprezentativní budovy nezanikla ani proti hradním budovám. (Dnes je tu rozsáhlá sbírka zbraní Vojenského historického muzea).

Arcibiskupský palác

Na protější straně nacházíme Arcibiskupský palác (čp. 56), jemuž dal rokokovou fasádu v pol. 18. stol. J. J. Wirch. Plastickou výzdobu vytvořili I. Platzer a T. Seidan. Levým vchodem se prochází k baroknímu Šternberskému paláci z přelomu 17. a 18. století, v němž jsou vystaveny Sbírky Národní galerie. Fronta barokních domů na této straně patřila vesměs svatovítským kanovníkům. Poslední v řadě je Martinický palác (čp.67), čtyřkřídlá renesanční budova se štíty a figurálními sgrafity, postavená okolo r.1570. Nenechte se mýlit skromnou fasádou – v tomto sídle byly 2 stáje, 5 dvorů, jízdárna, 3 kůlny na kočáry, 2 kašny, studna a 32 bytů. Uprostřed náměstí je nakupení světců s mariánskou sochou, všechno z rukou barokního sochaře F. M. Brokoffa.

Schwarzenberský palác

Vydáme-li se vzhůru k Loretánskému náměstí, mineme renesanční hradčanskou radnici (čp. 173) z konce 16. století, barokní Hrzánský palác (čp. 177), ale též barokní kapličku sv.Barbory z poč. 18. stol. s obrazem V.V.Reinera. Na loretánském náměstí nesporně ohromí mocné průčelí Černínského paláce (čp.101), stavěného podle projektu F. Carattiho po roce 1669. Palác byl odvozen ze vzorníků italské renesance, ale celé pojetí stavby, její pompéznost, svědčí o vstupu baroka. Fronta dlouhá 150 metrů byla členěna 30 polosloupy, v celé délce průčelí. portály pocházejí z pol. 18.století.

Loreta

Pod palácem je relativně zdrobnělá stavba loretánského komplexu, který ukrývá velký zlatý loretánský poklad, obsahuje zvonkohru, chrám, svatou chýši a ambity s kaplemi. Průčelí je vytvořeno K. I. Dienzenhoferem, který vstup v nerovném terénu řešil terasou. Zvonkohru, která každou hodinu opakuje mariánskou píseň, vytvořil P. Naumann (1694) z 27 zvonků. Svatá chýše, jinak Santa casa z let 1626-31, je ozdobena štukami starozákonních proroků, postavami P. Marie loretánské. Tento domnělý domek P. Marie je kopií obdobné stavby v italské Loretě (a vytvořil jej G. Orsi). Areál Lorety je spojen visutou chodbou se sousedním kapucínským kláštěrem, v němž každoročně vystavují rozsáhlý betlém s desítkami soch v životní velikosti. Tak pouhá dvě náměstí poskytují řadu ukázek, která názorně ilustrují dějiny architektury, najmě v období renesance, baroka a rokoka.