Procházka historickou Prahou – Královská cesta 2

Autor článku: Slavomír Ravik, autor obrázků: Václav Rytina, spolupráce Olga Janíčková Jako první část královské cesty, i tato, u Karlova mostu, začíná okázale – malostranskými věžemi. Cesta navazuje na trasu, jíž se od Prašné brány vydávali z královského paláce ve městě čeští králové. Domy této cesty plní dodnes svou reprezentační úlohu.

První vlevo (čp.55), takzvaný Palác saského vévody, ukrývá pod všední fasádou gotický palác, který měl v patře síň 35×22 metrů. Uchovalo se tu i 6 gotických oken. Dům čp.47 na druhé straně ulice má zase ve dvoře gotickou věž někdejšího biskupského paláce ze 14.století. V uliční frontě nacházíme i domy s dochovanými domovními znameními. Dům u sv.Salvátora (či U černého medvěda) (čp.53) si dokonce uchoval obě znamení. Následuje dům U tří zlatých prstenů (čp.45) a U zlatého orla (čp.42). Pozoruhodná je zvláště rokoková stavba Kaunického paláce (čp. 277) ze 70. let 18. století (plastiky I.Platzera).

Malostranskému náměstí dominuje barokní sv. Mikuláš (Kryštof a Kilián Ignác Dienzenhoferové a A.Luragho) z prvé poloviny 18.století. Vévodí zejména mohutná kopule, zvedající se do výše 79 metrů. Pod kopulí jsou čtyři obrovské sochy církevních učitelů (I.Platzer). Pod chrámem zaujímá exponovanou polohu uprostřed náměstí rokokový dům U kamenného stolu (čp.5) z roku 1780 (J.Jäger), zdobený plastikami I.Platzera. V domě se nachází Malostranská kavárna.

Z domů na náměstí zasluhuje náš zájem dům U Petržilků (čp.272) s nárožním arkýřem, který (pod klasicistní fasádou) připomíná dobu renesanční. Sklepy jsou gotické. Horní část – proti Mikuláši – zaujímá Lichtenštějnský palác (čp.258), který vznikl roku 1791 spojením několika budov. Tady sídlil v 17.století kat stavovského povstání Karel z Lichtenštejna.

Severní část náměstí tvoří m.j. palác Smiřických (čp.6) s renesančními nárožními arkýři a zdvojenými okny. Ve fasádě jej upravil J.Jäger roku 1763. V této budově se konaly poslední porady o přípravě stavovského povstání, které vlastně zahájilo třicetiletou válku. Na spodní části náměstí je Kaiserštejnský palác (čp.37), krásná barokní stavba (asi G.B.Alliprandi) se sochami v atice (O.Mosto).

Nadchází poslední úsek cesty – Nerudova ulice, v níž převládají dvou až třípatrové domy se štíty a bohatými, vesměs barokními fasádami. Na mnoha domech se v těchto místech uchovala i krásná domovní znamení. Hned první ukázkou je dům U tří housliček (čp.210) z 18.století, v němž bydlely tři generace houslařů. Sousední dům (čp.211) přestavoval velký stavitel K.Dienzenhofer. Další dům v řadě U zlaté číše nese na renesanční fasádě opět domovní znak. Klenotem v této frontě domů jsou dva paláce. Jeden z nich je Morzinský palác (čp.256) zdobený sochami Maurů nesoucích balkón. Krom toho je tu poprsí Dne a Noci a alegorie čtyř dílů tehdy známého světa (dílo F.M.Brokoffa). Na protějším paláci Thun-Hohenštejnském (čp.214) pracoval G.Santini ve 20.letech 18.století. Budovu zdobí znak Kolowratů – orli, sochy Jupitera a Junony (M.Braun). V sousedství je chrám P.Marie u Kajetánů (snad J.B.Mathey, přelom 17. a 18.století).

Pokud jde o paláce, najdeme v Nerudově ulici ještě jeden – palác Bretfeldský (čp.240) zbudovaný ve stylu rokoka po roku 1765 (J.J.Wirch). V domě býval hostem G.J.Casanova i W.A.Mozart. Než skončíme na hradní rampě, měli bychom si povšimnout ještě několika domů s pěknými domovními znameními. Jdou za sebou v těsném sledu: dům U bílého anděla (čp.239), U bílé řepy (čp.237), U zeleného raka (čp.235), U dvou slunců (čp.233), U bílé labutě (čp.232), U zeleného jelínka (čp.231). Ale to se již nad námi opravdu zvedá hradní masiv.

Autor: Slavomír Ravik, Grafika: Václav Rytina, spolupráce Olga Janíčková