Jak to chodí ve světě 3 …

Autorka článku: Leona Macková Dnes se snad konečně dostaneme do vnitřního areálu Kremlu, Car Puška, Car KolokolZatím sedím na betonovém truhlíku před hotelem a čekám na naši hostitelku. Strážný z hotelu mě přijde napomenout, že mám vstát, abych nepolámala kytky. Takže nohy se šetřit nebudou. Už bolí, nohy i záda a ani spánek nepomohl, snad si tělo zvykne rychle. Mladí by měli cestovat, dokud mají hodně sil. .˝

Den třetí – Moskva

Vyrážíme ke Kremlu, vstupné je opět dvojí, ale dva kostely jsou do 14,00 hodin zavřeny. Navštívíme tedy Puškinovo muzeum výtvarných umění (místní 100RUR, cizinci 300RUR). Fotografovat se v muzeu nesmí (informace v pokladně zněla, že se fotografovat smí. Pak jsme viděli cedulku s přeškrtnutým fotoaparátem, což nás zmátlo, ale paní, sedící v první místnosti nás ujistila, že bez blesku fotografovat můžeme.Paní sedící v další místnosti pošeptala Lu, že když fotíme, raději se nebude dívat a ať fotíme rychle.Zmatená z tolika různorodých informací jsem raději fotoaparát schovala, abych nezpůsobila problém). Při vzpomínkách tedy budu muset spoléhat na vlastní paměť. Nejvíc mě zaujala expozice Starověké civilizace (egyptská výzbroj, šperky, náhrobky) a Trójské poklady, které pocházejí z vykopávek z doby před 4 500 lety. Kde nám tou dobou bylo konec? Jak relativní je čas.

Muzeum Puškina

Přiblížil se čas oběda, v GUMu jsem si omylem dala studenou polévku, ale zato mi Lu podala jeden ˝sirník˝ politý smetanou (recept jsem si napsala na ubrousek). Jsem mlsná a opravdu mi moc chutnal. Politý byl smetanou, konec konců smetana se v Rusku používá v hojném množství a na cokoli. Do polévek, do salátů, jako zálivka na sladké i slané.

Jídelna v GUMu

Konečně se přiblížila druhá hodina a mohli jsme vrazit do Kremlu. Jeho zdi jsou 5 až 17 metrů vysoké, silné 2 až 5 metrů. Uvnitř jsou nejvýznamnější ruské kostely ( např. Chrám Nanebevzetí panny Marie, Chrám Zvěstování panny Marie a chrám Archanděla Michaela). Současné hradby Kremlu byly postaveny v 15. století. Dvacet charakteristických věží bylo v 17. století doplněno stanovými střechami. Vykupitelova věž ( nebo také Frolovská, Spasnaja, Spasskaja bašňa) je ˝oficiální˝ východ na Rudé náměstí a je považována za posvátnou, její hodiny zabírají 3 patra a jejich ručičky mají 3 metry. Lu nám doporučuje přidat se k některé skupině ( můžeme si vybrat rusky, německy nebo anglicky mluvící, spíš je ale střídáme). Samozřejmě slyšíme i francouzštinu a japonštinu. Nejvíc se nám líbí průvodkyně, která mluví polohlasem do mikrofonu, připevněnému na hlavě místo čelenky a celá skupina má v uších sluchátka. I ti členové, kteří se courají vzadu slyší dobře, aniž by se museli shromáždit kolem ní.

Spaskaja bašňa

Po prohlídce chrámů jsme se vydali k Carskému dělu a zvonu. Z děla (40 tun) se nikdy nevystřelilo a nikdy nebyla použita ani žádná dělová koule ležící vedle něj.

A co teprve zvon! Váží 202 tun a nikdy nezvonil. Byl určen carevně Anně Ivanově. Když byl chlazen ve slévárně v licí jámě a dostal se do kontaktu s vodou, utrhl se asi 11 tunový kus – vystaven spolu se zvonem). Jako všichni obdivovatelé si na zvon musíme sáhnout a něco si přát.

   

Po návštěvě vnitřku Kremlu jdeme do parku, kde jsou nádherné vzrostlé stromy ( parky mě fascinují nejen v Moskvě, ale hlavně v Petrohradě. Ty živé stromy jistě pamatují nejednoho cara, vzbuzují respekt). Ani stromy ale nefungují na vedro, které tou dobou v Moskvě panuje, dávno mi už naskákala vyrážka na tváři, asi z vedra a potu. Závidíme dětem ve fontáně nebo dovádějící v závlaze trávníku. Nedá se svítit – ani poznání není zadarmo.

Zdroj a foto: Leona Macková