Jak to chodí ve světě 7

Autorka článku: Leona Macková Dnes nás čeká ˝Carskoje selo˝ nebo také ˝Jekatěrinský palác˝, které bylo rezidencí ruských carů od 18. století až do Ruské revoluce. Lesk mu dala Kateřina II. Veliká a je to opět jedna z památek, která se musí vidět. V Kateřinském parku si lze snadno představit šlechtice na koních nebo v kočárech, vzrostlé stromy je určit pamatují.˝

Den sedmý nedělě – Sankt Petěrburg,Pavlov, Carskoje selo

Počasí nám tentokrát nepřeje. Prší a do 12,00 hodin mohou dovnitř jen organizované skupiny. Míříme tedy k Puškinovu muzeu, ale nemáme štěstí, je v rekonstrukci. Déšť tedy přečkáme v muzeu kočárů. Jsou honosné, ale cestovat v nich po cestách – nebo spíš necestách – v těžkých šatech dle tehdejší módy asi nebylo příliš pohodlné. Nejvíc nás zaujmou desetimístné sáně a kolečkové křeslo.Nejen dnes měli lidé problémy s chůzí!

Kolečkové křeslo

Venku ustal déšť a jdeme koupit vstupenky. Čeká nás opět velká fronta, ale je poměrně rychlá. Ještě stihneme prohlídku parku a groty (umělá jeskyně) v parku u jezírka. Umělou jeskyni jsem si kdysi představovala jako skálu, do níž byla vyhloubena jeskyně. Dnes už jsem poučena a vím, že je to nějaký altán nebo „malý domeček“ třeba před zámkem a ve své době to byla velká móda takovou jeskyni mít. Vím tedy, co nás asi čeká, když v mapě u vchodu do paláce najdu jako jeden z bodů „grotu“. Dovnitř nejdeme, je tam výstava porcelánu a my už spěcháme k paláci. Jestlipak uvidíme Jantarovou komnatu?

Umělá jeskyně

Palác je nádherný, stále v rekonstrukci, i on byl válkou hodně zničený. Fotografovat se smí bez blesku, pouze v některých místnostech ( což je i replika Jantarové komnaty) je fotografování zakázáno. Dozvídáme se, že právě kopii Jantarové komnaty věnovali paláci Němci, aby odčinili skutečnost, že ta původní byla za války odvezena neznámo kam.
Nejen Jantarová komnata stojí za zhlédnutí.V prvním poschodí obdivujeme emfiládu ( řadu propojených místností), která je vlastně po celé délce hlavního Kateřinského paláce.Rozhodně nelitujeme, že jsme Carskoje selo viděli a směřujeme zpět k Petrohradu.

Jantarová komnata

Tam máme v plánu Kazaňský chrám. Tento typ staveb mám moc ráda. Je celý obložený travertinem, ale ten je už hodně zašlý. Vyčistit ale tak obrovskou plochu by vůbec nebylo možné.Chrám měl být původně kopie katedrály sv. Petra v Římě a je nejmohutnějším kostelem v Petrohradu. Na jedné straně má mohutné sloupořadí. Původně byl postaven pro ikonu Panny Marie Kazaňské. Ta byla ukradena a dnes jsou zde jen kopie.Také je zde pohřben vrchní velitel ruských vojsk Kutuzov. Fotografovat chrám jde velmi těžko, stojí přímo na Něvském prospektu a nelze najít takovou vzdálenost, aby se chrám ˝vlezl˝ do hledáčku celý.

Kazaňský chrám

Jdeme si prohlédnout Chrám Kristova vzkříšení ( Chrám spasitele v krvi), který nechal car Alexandr III. Postavit na místě, kde jeho otec Alexandr II. podlehl bombovému atentátu.

Bankovní most pro pěší doporučený v průvodcích má bohužel své lvy s pozlacenými křídly zabedněné kvůli rekonstrukci, takže jen zkoumáme skulinou mezi prkny, že tam opravdu jsou.

Chrám spasitele v krvi

Ještě se projdeme po Něvském prospektu. V tomto případě máme štěstí, probíhá rekonstrukce silnice, takže ho vidíme bez aut. A to už je na jeden den opravdu dost a vydáváme se k hotelu, nohy nás musí ještě dva dny poslouchat a zítra musíme stihnout Ermitáž.

Zdroj a foto: Leona Macková