Procházka historickou Prahou – Staroměstské náměstí

Autor článku: Slavomír Ravik, autor obrázků: Václav Rytina, spolupráce Olga Janíčková Staroměstské náměstí je neodmyslitelně spjato s historií českého národa a československého státu. Bylo svědkem významných událostí, které určovaly chod dějin. V dlažbě před radnicí najdeme dodnes kříže, označující místo, kde stálo popraviště, na němž ukončilo život 27 předáků stavovského odboje v roce 1621. K dominantám náměstí neodmyslitelně patří patero věží. Věž Staroměstské radnice je vysoká bezmála 70 metrů. Významnou stavbou je palác Golz-Kinských (čp. 606), postavený v polovině 18.století podle plánu K.I.Dienzenhofera. Sochy z antické mytologie na atice pocházejí od sochaře I. Platzera.

Náměstí je galerií stavebních slohů. Gotická jsou četná podloubí, ale zejména dům U kamenného zvonu (čp.605) s kamenným zvonem jako domovním znamením na nároží. Uvádí se, že tento městský palác nechala zbudovat manželka krále Jana Lucemburského Eliška. Palácovou povahu domu dokládají tři podlaží, dvě kaple a téměř chrámová okna. Gotický je i chrám P. Marie před Týnem, jehož stavba se protáhla od poloviny 14.století do počátku 16.století. Na průčelí nás zaujme Panna Maria s dítětem a pozlacenou svatozáří. Tento chrámový symbol je vysoký bezmála tři metry. Pozoruhodné je, že se do chrámu dostáváme gotickým loubím budov, které byly před kostel nezvykle představeny. Levý z domů je renesanční s průčelím odvozenýjm z benátských vzorníků. Jmenuje se Týnská škola (čp.604). Vedlejší dům U bílého jednorožce (čp.603) je v jádru rovněž renesanční -prošel však nevýraznou barokní přestavbou.

Směrem k Vltavě uzavírá náměstí sled budov, na kterých je patrný vliv baroka. Jde o moderní a novobarokní paláce z počátku 20.století. Jediný dům (čp.903), který byl konventem kláštera paulánů je opravdu barokní. Dochoval si štít a plastiky M. Jäckla, mimo jiné jednoho ze sochařů Karlova mostu. Dílo pochází ze závěru 17. století. Chrám sv.Mikuláše stavěl K.I. Dienzenhofer ve 30.letech 18. století. Plastiky pocházejí z dílny sochaře M. Brauna, který rovněž pracoval na Karlově mostě. Na náměstí se nachází i pomník českého reformátora Jana z Husi (L. Šaloun), který zahynul na hranici roku 1415. Krom univerzitního mistra jsou na pomníku i bojovníci husitského hnutí.

Ale nyní je na místě se zastavit před Staroměstskou radnicí. Kromě orloje, který tu s pauzami předvádí již 500let slavnou podívanou – pohyblivé figurky apoštolů, pohyby Měsíce a Slunce, nás zaujmou domy, které tvoří průčelí Staroměstské radnice. Jsou v podstatě čtyři, a nesnaží se popřít, že byly postupně přikupovány. Nás zaujme zejména první dům zprava, koupený 1338 od Wolflina od Kamene. Tudy vede portál do radnice. Sousední Křížův dům, získaný rovněž ve 14.století, nás poutá zejména krásným renesančním oknem s barokní mříží, městským znakem a nápisem „Praga caput regni“, připisujícím Praze právo být hlavou měst.

Z bezmála 30 domů, které na náměstí napočítáme, nás zaujme zejména dlouhá fronta vesměs barokních domů před radnicí. Z nich jsou zvláště pozoruhodné domy U kamenného beránka (čp.551) s renesančním portálem a vysokým renesančním štítem a dům U bílého koníčka (čp.548) s gotickým průjezdem. V barokním domě U modré hvězdy (či U Bindrů čp.479) proti radnici, se uchovaly gotické a románské síně pod úrovní terénu. Ale i dům U červené lišky se střešním altánem (čp.480, připisován J.B. Matheyovi), má románské sklepní místnosti. Na domě U černého (či zlatého) anděla (čp.460) se nachází socha sv. Floriana z pol. 18.století (I. Platzer). A konečně hned v sousedství Staroměstské radnice nacházíme dům U minuty (čp.3), zdobený sgrafity s antickými a biblickými motivy a alegoriemi ctnosti. Památky Staroměstského náměstí by byly samy s to inspirovat velkou památkovou studii.

Text Slavomír Ravik, grafika Václav Rytina,spolupráce Olga Janíčková