Zamyšlení nad tezemi nového občanského zákoníku – Dobrá víra a popření dobré víry

Autorka článku: JUDr. Irena Novotná Od 1.1. 2009 má platit nový občanský zákoník. Do našeho života přinese mnoho změn. Především se mnozí lidé budou muset učit obezřetnosti a odpovědnosti. Budou se muset učit plnit své ústní sliby a současně budou muset být opatrní, od koho ústní sliby mohou nebo nemohou přijímat. Každý člověk má morální právo důvěřovat druhým a mít za to, že hovoří ze svéprávnou, dospělou a přiměřeně inteligentní osobností, která je schopna pochopit důsledky svého ústního závazku.

Zákon má za to, že lidé, kteří jednají, jsou svéprávní, průměrně inteligentní atd. atd. a jsou schopni za své jednání a tvrzení nést odpovědnost i mají schopnost rozeznat škodlivost nebo naopak správnost svého úmyslu nebo jednání.
V dobré víře jednáme s kdekým, kdo co něco nabízí. Se svými dlužníky, kteří plnění provádí formou bezhotovostního bankovního převodu, s majiteli nebo správci nemovitostí, že odborně zprostředkují opravu zařízení v domě, aby se neustále neopakovaly závady v domě (například na vodovodním potrubí), při obchodním styku prostřednictvím elektronických prostředků, se svými známými, kterým věříme, že něco pro nás zařídí apod.
Pokud se však nedostaví kýžený efekt, který jsme předpokládali, jsme rozčilení a myslíme si, že ta druhá strana se zachovala podvodným způsobem a takto ji i osočíme.

˝Franto, já jsem v dobré víře přijal od tebe ústní slib, že za mě zaplatíš Tondovi, ale ty jsi to neudělal. Jsi podvodník.˝
˝Co blbneš, Pepku, co mi to říkáš? Já jsem mu to poslal bezhotovostním bankovním převodem.˝
˝Jo? A proč mi tedy Tonda volal, že ty peníze nedostal?˝
˝No,. To já nevím Pepku,. Vždyť jsem ještě tentýž den běžel do banky, abych to zařídil.˝
˝U mě jsi podvodník. Prostě jsi se na to vykašlal a já ti tak věřil.˝
˝Tak mi to dokaž, že jsem tě podvedl.To je hodně silné tvrzení.˝
˝Důkazem je, že peníze nedorazily, kam měly a v době, kdy měly.˝
˝Ale já mám důkaz, že jsem včas provedl bankovní převod.˝
Oba chvíli mlčí a přemýšlí, jak se z té hádky dostat.
˝Dobře Franto. Já ti věřím, že jsi to skutečně provedl a z nějaké příčiny se prostě peníze nedostaly Tondovi na konto.Tonda mi řekl, že jsem podvodník a že mu zaplatím škodu, kterou jsem mu způsobil tím, že peníze nedostal včas. Tak to prosím tě ještě jednou prověř u banky a já Tondovi zavolám, aby měl strpení, že se něco stalo, ale peníze rozhodně byly poukázány. ˝
˝Mrzí mně, že si o mně myslíš, že jsem podvodník, Pepku. To jsem si od tebe nezasloužil.˝
˝No ujelo mi to. Omlouvám se ti. Naštval mně Tonda, který mi vynadal, že jsem podvodník já. A vyhrožoval mi, že to dá k soudu, protože kvůli tomu musí platit penále za pozdní platbu a nechtěl ani slyšet, že jsem opravdu včas všechno u tebe zařídil.To víš, má zlost, že musí platit penále.˝
˝Horší by bylo, kdybys o mně řekl před lidmi. Protože v tomto případě bys mi musel dokázat, že jsem tě chtěl podvést a současně by ti to musel Tonda také dokázat, Pepku. Protože úmysl podvodu v tom nebyl. I já jsem jednal v dobré víře, že banka převod udělá. Nic ji v tom nebránilo.Všichni jsme mohli očekávat, že všechno dopadne jak má.˝

Za několik dní došla zpráva, že bankovní převod nemohl být proveden, protože bankovní číslo nebylo správně uvedeno. Franta se chytil za hlavu a hledal číslo bankovního spojení, které mu Pepek poslal v e-mailu. Podíval se na kopii formuláře, jestli to opsal správně. Ano, nespletl se. Zavolal tedy Pepkovi, aby se podíval, jestli číslo bankovního účtu, které mu poslal, je správné, tedy přesně to, co mu poslal Tonda. Za pár minut se dozvěděl, že se Tonda, který číslo Pepkovi e-mailem poslal, prostě upsal . Tak celou situaci vlastně způsobil ten, který peníze očekával. Oběma se omluvil.

Všichni tři protagonisté v tomto případě jednali s dobrou vírou. Ten, kdo prováděl bankovní převod, ten kdo měl plnit i ten, kdo peníze očekával. Jestli se však plnění neuskutečnilo, neznamená, že někdo nejednal v dobré víře a pokud by na tom jakékoliv strana trvala, musela by to dokázat. Má totiž, podle návrhu nového občanského zákoníku, důkazní břemeno na své straně, což znamená, že by musela dokázat popření dobré víry u někoho, kdo v dobré víře jednal. Dobrá víra spočívala v tom, že číslo bankovního účtu je správné a že bez problému a následných škod provedou slíbenou transakci.
Takové případy jsou ve vztazích mezi lidmi na denním pořádku. A jsou také často předmětem nejrůznějších sporů, které se často táhnou dlouhou dobu, způsobují zbytečné napětí mezi lidmi a také se zatěžují příslušné orgány neustálými stížnostmi jednoho na druhého. Lidé si mají věřit, důvěřovat a nemají si lhát, jednat ze lstí nebo obmyslně a osočovat se a bez důvodu a následného důkazu se něčeho domáhat za každou cenu..
A pokud se stane, že z nějakého důvodu nastane porucha, nebude moci ten, který se rozčílí, hned pomlouvat druhého, že ho podvedl, obelhal a žádat po něm satisfakci.. Bude mu muset prostě sám, na základě zákonem uloženého důkazního břemene, dokázat, že v dobré víře nejednal. To znamená, že ten, který v dobré víře jednal, důkazní břemeno tentokrát podle nového návrhu zákona nebude mít před příslušným orgánem, ke kterému dorazí návrh na žalobu nebo stížnost. Lidé, kteří se rádi s kdekým soudí a rádi si stěžují, to nebudou mít tentokrát jednoduché.

Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet