Zamyšlení nad tezemi nového občanského zákoníku – Dodržování slibu

Autorka článku: JUDr. Irena Novotná Od 1.1. 2009 má platit nový občanský zákoník. Do našeho života přinese mnoho změn. Především se mnozí lidé budou muset učit obezřetnosti a odpovědnosti. Budou se muset učit plnit své ústní sliby a současně budou muset být opatrní, od koho ústní sliby mohou nebo nemohou přijímat. Každý člověk má morální právo důvěřovat druhým a mít za to, že hovoří ze svéprávnou, dospělou a přiměřeně inteligentní osobností, která je schopna pochopit důsledky svého ústního závazku.

Z druhé strany má každý člověk morální povinnost svůj slib dodržet a jednat tak, aby už ve chvíli, kdy slib ústně dává věděl, že má veškeré možnosti k tomu, aby své slovo naplnil. Nemluvil do větru, nesnažil se vylákat cokoliv z druhého pod slibem svého plnění, i když ví, že slib nedodrží a nebo, což je horší případ, ani dodržet nechce. Zákoník chce dát lidem větší prostor, aby si lidé „dělali, co chtějí“. Větší váhu by dostalo slovo, respektive ústní slib. Tedy shrnuto – občanům zákoník, ve svém návrhu, chce dát práva, aby si své věci uspořádali po svém a současně za tak uspořádané věci ponesou občané odpovědnost. Vybrané smlouvy, třeba prominutí dluhu, by už nemusely mít písemnou podobu.Ale mohou. S těmi, kterým nelze důvěřovat, bude možno písemnou dohodu učinit a vymáhat plnění soudní cestou.

Tedy navrhované znění je zatím v této podobě:
„Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.“

Příběh, který následuje, ilustruje skutečnost, že naše hrdinka, Dorka, půjčila značnou částku peněz člověku, o kterém věděla, že mu nemůže důvěřovat, protože běžně své sliby neplnil. Dokonce s ním neuzavřela písemnou dohodu, a to na základě znalosti této skutečnosti, kdy a jakým způsobem bude dluh splácet. Dorka je člověk řádný a odpovědný, peníze půjčila pod slibem navrácení i bez písemné kvitance. Její bývalý manžel má pověst liknavého, lhostejného a vychytralého člověka, který vždy hledal úniky, aby se vyvlékl ze svých slibů. Dorka doplácí na svou laskavost, zatímco její bývalý manžel si s ní pohrává jako kočka s myší

Příběh ze života
Ale on mi to slíbil ..
Dorotka čekala už půl hodiny v kavárně na svého bývalého manžela. Slíbil ji, že zaplatí poslední splátku dluhu. Vždycky posílal peníze složenkou, ale ne včas, jak se ústně dohodli. Vymlouval se na všechno možné.
˝ Dorko, víš jaký je, raději mlč. Buď ráda, že vůbec platí. Když na něho začneš tlačit, tak nebude platit vůbec,˝ říkal ji tatínek, když si chodila k němu stěžovat na liknavost svého dlužníka.
˝Tati, už jsem se nad ním slitovala jednou, když jsem mu peníze půjčila.˝
˝Za dobré skutky bývá člověk po zásluze potrestán,˝ říká otec hněvivě a Dorka cítí, jak ji lítost a zlost stoupá do hrdla.
˝Dáte si ještě něco?˝ ptá se slečna a v ruce drží tácek.
˝Ještě limonádu.˝
Pozval ji sem, do italské kavárny. Je tu hodně draho. Už si dala dvě kávy, minerálku, zákusek a pořád čeká. Za tu dobu už utratila dvěstě korun. Dívá se netrpělivě ke vstupním dveřím. Lidé přicházejí, vybírají si místa k posezení a baví se.

Vzpomíná si, jak ji prosil, aby mu půjčila sto tisíc, že ji to bude splácet. Styděla se s ním podepisovat smlouvu o půjčce peněz. I když ho dobře znala, jaká je to slibotechnä. Chtěla mu je poslat ze svého účtu na jeho účet, ale řekl ji, že účet zrušil a nový si ještě nezaložil.Nemá ani důkaz, že mu peníze předala.
˝Neboj se, já ti to vrátím. Na pět splátek. Pak si vymínil další schůzku, aby dohodnutých pět splátek změnili na deset. Kývla, aby nepřišla o všechno.

Do dveří vstoupila mladá žena, výstředně oblečená a zamířila ke stolku , kde seděla Dorka.
˝Jste paní Hýblová?˝ zeptala se ji zvysoka.
˝Ano.˝
˝Mám vzkázat omluvu. Zdenda dnes nepřijde. Nemá čas. Prý vám peníze pošle, až bude mít.˝
˝A kdo jste vy?˝ ptá se Dorka.
˝Kamarádka.˝
˝Aha. No to je mně líto.Slíbil mi, že to dnes vyrovná poslední splátkou.˝
˝A dal vám to písemně?˝ usmívá se drze mladá žena.
˝Spoléhala jsem na to, že je přeci jen čestný.I když vím, že málokdy splní slib. ˝
˝No tak to jste šlápla vedle madam. Příště si dávejte pozor na to, od koho přijímáte sliby.˝
Dorka sklopila oči. Zdendova kamarádka se odporoučela Dorka zaplatila útratu. Bylo ji smutno.

Příběh má kladného a záporného hrdinu. Oba však chybují. Oběma lze vyčítat určitou dávku lehkomyslnosti a nedůslednosti ve svém jednání. I když nový zákon opouští od písemného potvrzování daných slibů, přesto písemnou formu nezakazuje. Zvláště v případech, kdy jde o značnou sumu peněz nebo v takových případech, kdy nesplnění slibu by mohlo způsobit jedné straně velkou majetkovou nebo morální újmu.

Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet