Zamyšlení nad tezemi nového občanského zákoníku – Milujeme zvířata

Autorka článku: JUDr. Irena Novotná Od 1.1. 2009 má platit nový občanský zákoník. Do našeho života přinese mnoho změn. Především se mnozí lidé budou muset učit obezřetnosti a odpovědnosti. Budou se muset učit plnit své ústní sliby a současně budou muset být opatrní, od koho ústní sliby mohou nebo nemohou přijímat. Každý člověk má morální právo důvěřovat druhým a mít za to, že hovoří ze svéprávnou, dospělou a přiměřeně inteligentní osobností, která je schopna pochopit důsledky svého ústního závazku.

Zvířata už nebudou z pohledu práva věci, jako je tomu v současné právní úpravě. Pro ně to bude mát velký význam, protože, jak říká Karel Eliáš, „zvíře má podle nového zákoníku specifické právní postavení a nelze s ním zacházet jako s věcí.“ říká Karel Eliáš. Konečně, řekne si mnoho lidí, kteří ze znepokojením čtou zprávy o týraných zvířatech. Pamatuji se, ze svého dětství, jak domácí zvířata lidé pojmenovávali a jak se o ně starali. Nebylo to jen z důvodu, že koně, krávy, ovce, psi, drobná drůbež byli zdrojem obživy a ochrany, ale i citového vztahu. Po tom, co se objevily ve zpravodajství ukázky o zubožených hospodářských zvířatech, týraných psech a kočkách, jistě mnozí ochránci a milovníci zvířat uvítali, že dostanou své zvláštní postavení v novém občanském zákoníku.

Je správné, aby se dítě od určitého věku věnovalo zvířeti. Ne, že se zvířetem pouze obdaruje, ale také by měli rodiče vést dítě k odpovědnosti vůči živému tvorovi, které chce chovat. A současně by měli sami zvážit, zda na to, aby bylo zvířátko šťastné a spokojené a udrželo si zdraví, mají podmínky. Aby nebylo stresováno tím, že ho nemá některý z členů rodiny rád a záměrně mu ubližuje a nebo mu brání se ve svém prostředí podle své povahy a potřeby pohybovat. Rozhodně není vhodné, aby lidé v městských bytech chovali velké psy, kteří potřebují výcvik a speciální výchovu. Takové zvíře, které se chová v nevhodném prostředí, může být stresováno a napadnout chovatele. Také darovat invalidní osobě psa z bojového plemene je scestná záležitost, protože taková osoba sotva zvládne sebe, natož takového psa i když takový případ v mém okolí existuje. Nikdo nezvážil ani po tom, co tento silný a agresivní pes bez veškeré patřičné výchovy, na místě roztrhal na ulici malého psa a málem napadl malé dítě, aby byl pes odebrán chovateli. Všichni se obáváme. A nedokážeme chovatele přimět, by ho vodil na vodítku. To platí i kočkách, fretkách, králíčcích a dalších zvířátkách, které si můžeme pořídit v obchodech. Rodiče by měli děti naučit, jak se zvíře chová, kdy má čas k odpočinku, kdy k aktivitě, co se mu nesmí dávat do misky a co naopak musí, že zvířatům škodí sladkosti, jako je například čokoláda, zákusky a podobné potraviny. Že je nelze pro zábavu nutit dělat kousky, které jim působí utrpení a nebo v nich vzbuzují agresi a mohou se stát nebezpečnými. Darovat dítěti psa , kočku nebo jiné zvíře je sice hezké, ale je nutné vědět, že se lidé zavazují k odpovědnosti, které na sebe dítě nemůže ještě vzít.

Zákon také zamezí případům, kdy vaše ratolest vás překvapí tím, že si z ušetřeného kapesného přinese domů rybičky, pavouka sklípkana, štíra nebo želvu či nějakého hraboše, který způsobí následně škody v domácnosti a nebo se ho ostatní členové domácnosti bojí či štítí a tím ho zanedbávají. Tedy shrnuto, přísnější by byla i pravidla pro prodej zvířat. Mohli by si je koupit jen lidé starší patnácti let, ne děti. Nezáleželo by přitom, jestli jde o nákup psa či akvarijní rybičky.

Je na výsost správné, že nový občanský zákoník věnoval svůj paragraf těm kteří si zaslouží naši lásku a péči a současně zamezí, aby zvířata žila v nepřiměřených podmínkách, které jim způsobují utrpení.Zvířata jsou naši přátelé, pokud s nimi soucítíme a odmění nás svou příchylností, kterou potřebujeme v našich odcizených mezilidských vztazích. Nesmí být však nástrojem vybíjení lidské agresivity a touhy po odvetě, kdy si lidé svou nespokojenost vybíjejí na nevinných tvorech různým způsobem.

Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Lamáčková Gabriela