Kurz Trénování paměti

Autor článku: Doc. PhDr. Jiří Kulka, Csc. Cílem tréninku je zlepšit paměť a činnost mozku. → Tím se zvýší také kvalita Vašeho života. Trénování paměti je nejen efektivní nástroj proti stárnutí, ale také rychlá cesta ke zvýšení sebevědomí a dobrého pocitu ze sebe sama.

Stárne tělo i mozek. Přitom oba se chovají jako sval, který slábne, jestliže jej neprocvičujeme. Cvičením paměti předcházíme chorobám staršího věku (např. Alzheimerova) a vytváříme si tzv. rezervní mozkovou kapacitu.

Cvičení probíhají pod vedením odborníků, jsou snadná, zábavná a jejich výsledek je hned poznat. Výrazně zvyšují radost ze života a svěžest.

Kursy probíhají od září celoročně každou středu v 17.00 – 19.00 hodin a jsou určeny pro děti (15.30-17.00) i dospělé.
Měsíční poplatek 400,- Kč včetně pomůcek, které obdržíte.

Mentální reprezentace, trénink a procesy zvládání
Četné anatomické a fyziologické studie neurogeneze realizované v posledním desetiletí ukázaly, že je mozek schopen produkovat nové neurony až do pozdního věku a že i dospělý mozek lze ještě formovat (viz např. Bakalar, 2008 aj.). Navíc je schopen díky své flexibilitě funkčně kompenzovat involuční úbytek nervové tkáně, takže vhodným mentálním cvičením a životosprávou lze udržet jeho činnost na vysoké úrovni až do pozdního stáří. To ovšem předpokládá vytvoření tzv. rezervní mozkové kapacity.
Rezervní kapacita mozku slouží k udržení kvality mentálních reprezentací, přispívá k efektivnějšímu řešení životních problémů a ke zvládání zátěžových situací do pokročilého věku.
Trénování mozku je v poslední době stále častější nabídkou nejen psychologických institucí, nýbrž i specializovaných organizací, jako je u nás například Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging. Také Společnost pro zdraví, krásu a duchovní rozvoj ARCANA realizuje program, o jehož původní koncepci nyní chceme referovat.
Trénink, resp. trénování je obecně utvářením schopností a dovedností pomocí instruování, napodobování a pravidelného nacvičování činností. Člověk může trénovat sám anebo může být veden trenérem. Trénování pod vedením kouče je efektivnější. Mentální trénování je teorií a praxí rozvíjení a zlepšování funkce mozku a jeho duševních i duchovních dispozic a procesů. Jeho účelem je zvyšování funkční efektivnosti a cílem je životní štěstí, které je založeno na zdraví těla i ducha, na smysluplnosti bytí a na osobním naplnění v radosti a blaženosti.
Program MMT ArcaNova (tj. nová archa) byl vypracován v duchu nových kulturních trendů 21. století, které pojmenoval a popsal D. H. Pink (2008) a které byly načrtnuty také u nás (Kulka, 2006). Vývoj zřetelně sleduje aktuální posun od historické doby informační (znalostní pracovníci) k době koncepční, jejímiž hybateli jsou rostoucí blahobyt, technologický pokrok a globalizace. ˝High tech˝ je postupně nahrazována utilitami ˝high concept˝ a ˝high touch˝, které jsou reprezentovány dispozicemi známými jako ˝soft skills˝. Pink je charakterizuje takto: nejen funkčnost, ale i designérství; nejen argumentace, ale i vypravěčství; nejen detaily, ale i symfonie; nejen logika, ale i empatie; nejen vážnost, ale i hravost; nejen hromadění majetku, ale i hledání smyslu. Uvedený koncept je sice založen na přechodu od levohemisférových schopností k pravohemisférovým, logicko-analytické dovednosti však opomenuty nejsou.
Začátek nového tisíciletí začíná zúročovat také to, co světu dala renesance, typicky v osobě Leonarda da Vinciho. Renesanční génius totiž v sobě spojil vědění a umění v jeden celek a stal se tak vzorem naší doby, která požaduje ˝ode všeho něco˝.
Davinciovský heuristický přínos tvořivě shrnul M. Gelb (2006) v sedmi principech: curiositĂ  (přistupuj k životu s nenasytnou zvědavostí a usiluj o celoživotní vzdělávání), dimostrazione (prověřuj své znalosti praktickou zkušeností), sensazione (rozvíjej své smysly), sfumato (doslova ˝neostrý˝, ˝fuzzy˝ – nauč se přijímat nejasnost, nejistotu a paradox), arte/scienza (rozvíjej rovnováhu mezi uměním a vědou, mysli celým mozkem, oběma hemisférami), corporalitĂ  (dbej o své tělo, rozvíjej zdatnost a zručnost) a connessione (dbej na vzájemnou souvislost všech jevů, pěstuj systémové myšlení).
Renesančním ideálem byl ˝uomo universale˝. Takovým všestranně rozvinutým člověkem dneška má být podle Gelba muž nebo žena, kteří jsou počítačově gramotní, mentálně gramotní, tj. znalí fungování lidské mysli a konečně globálně uvědomělí (celosvětové propojení komunikace, hospodářství a ekosystémů).
Všem zmíněným požadavkům naší doby slouží MM-trénink ArcaNova. Různé oblasti mentálního trénování se přirozeně prolínají, neboť nelze stanovit jednoznačné hranice fungování jednotlivých složek CNS a jeho psychiky. Východiskem a rámcem pro čtyři základní disciplíny je v systému MMT mozkový jogging, tj. gymnastika mozku. Mozkový jogging staví na somatických a neurofyziologických základech, další tři disciplíny, IQ-, MQ- a EQ trénink, vychází z psychologie, SQ-trénink přibírá na pomoc filozofii a mystiku.
Hlavní – a ovšem prolínající se – oblasti MMT jsou:
1) Mozkový jogging - gymnastika mozku a zvyšování jeho rezervní kapacity
2) MQ-trénink - efektivita paměti
3) IQ-trénink - efektivita myšlení a řešení problémů
4) EQ-trénink - efektivita praktického jednání
5) SQ-trénink - rozvoj spirituality

Mentální trénink je vhodný v každém věku. S ohledem na věkovou úroveň má však svá specifika. Zhruba lze rozlišit MM-trénink pro děti, pro dospělé v produktivním věku a pro seniory. Zvláštní úlohu má tento trénink v psychoterapii, reedukaci a rehabilitaci pacientů s postižením mozku (viz např. lehké mozkové dysfunkce, Alzheimerova choroba, různé formy demence či deteriorace aj.).

1. Mozkový jogging
Do oblasti gymnastiky pro mozek řadíme celou somatickou základnu mentálního tréninku, tj výživu pro mozek (tzv. mozkové nutrienty), pohyb pro mozek (fyzická cvičení), relaxační cvičení a správný spánek, konečně pak různá psychofyzická cvičení, jako např. cvičení pro levou či pravou mozkovou hemisféru (tzv. hemisférické integrace).

2. MQ-trénink
Východiskem mentálního tréninku je cvičení paměti. Paměť totiž není žádný pasivní recepční nástroj – je to organizátor informace a jejího ukládání. Mohli bychom říci, že mnéstická funkce ˝drží vše pohromadě˝. Účastní se na rozvoji všech ostatních mentálních funkcí. Velmi důležitý je zde moment kódování informace. Teprve kódovaná informace se ukládá.
Proces paměti má tři fáze: vštípení, uchování a vybavování. Ve fázi fixace dochází k uložení informace v CNS a je zde nutno rozlišit následující procesy: recepci (příjem informace), koncentraci (určení signifikance; selekce a filtrování informace), kódování (zpracování informace, kognitivní organizace) a lokalizaci (uložení informace na správné místo).
Fáze retence zahrnuje časovou etapu, která uplyne od uložení informace do jejího vybavení. Její důležitou součástí je konsolidace paměťové stopy. K ní lze přispět zejména časově rozloženým opakováním.
Fáze vybavování zahrnuje: reprodukci (vybavení v plném rozsahu), reminiscenci (vzpomínání), rekolekci (přerovnávání shromážděných informací) a rekognici (znovupoznání).
Trénink paměti se soustředí hlavně na fázi fixace. Tu dokážeme nejlépe facilitovat. Přicházíme tak ke tréninku vnímání, pozornosti, kódování a lokalizace. Hlavní myšlenkou je aktivní organizace a reorganizace informací.
Situaci lze popsat pomocí akronyma MKKVLACH (mistr koncertů Karel Vlach). Psychotechnické prostředky zohledňují motivaci, koncentraci, kategorizaci, vizualizaci, lokalizaci, asociaci, city a horlivost (tj. opakování). Se všemi osmi faktory počítá paměťový trénik a jsou na nich také založeny mnemotechnické postupy.
Mnemotechnické pomůcky využívají zvláštní organizaci materiálu (např. podle kategorií a dalších logických vztahů, příběhů apod.), staví na asociacích a na vizualizaci informací. Pracujeme s objekty verbálními i neverbálními, tj. s figurativními podněty, se slovy, symboly a s behaviorálními informacemi. Již u MQ-tréninku se uplatňují všechny druhy obsahů podle modelu SOI (viz Guilford), tj. jednotky, třídy, vztahy, systémy, transformace a implikace. Jsou známy stovky, ne-li tisíce různých cvičení, jimiž posilujeme postřeh a bystrost, soustředění a kódování slovních či neslovních informací, které mají být zapamatovány.

3. IQ-trénink
Trénink inteligence má již svou tradici a každý jeho koncept vychází z nějaké teorie inteligence. Naše pojetí MM-tréninku postavilo do základu teorii Guilfordovu a Gardnerovu. Obě však v jistých aspektech zahrnují také oblasti, které byly později začleněny do tzv. emocionální a spirituální inteligence. IQ-trénink v našem pojetí se zaměřuje na intelekt mimo emocionální a spirituální inteligenci, které jsme vyčlenili do zvláštních kategorií, resp. tréninkových disciplín.
Původní Gardnerova koncepce (1983) rozlišila sedmero inteligencí, k nimž byly později přičleněny ještě dvě, tedy inteligence lingvistická, logicko-matematická, spaciální, tělesně-kinestetická, muzikální, intrapersonální, interpersonální, ekologická a spirituální.
Gardnerova teorie inteligence postihuje intelekt v celku a lze ji takto akceptovat. Pro účely MM-tréninku je ovšem prakticky užitečné již zmíněnou emocionální a spirituální inteligenci vyčlenit zvlášť.
J. P. Guilford (1988) rozpracoval nejprve 120-ti faktorový model, který posléze taktéž rozšířil na systém o 180 faktorech. Některé z nich jsou dosud hypotetické, jeho východisko je však systematické a dobře se hodí pro rozvržení intelektuálních cvičení.
Model SOI má – jak známo – následující strukturu: obsahy (vizuální, auditivní, symbolické, sémantické a behaviorální), operace (kognice, paměťový záznam, podržení v paměti, konvergentní myšlení, divergentní myšlení a hodnocení) a produkty (jednotky, třídy, vztahy, systémy, transformace a implikace).
Trénink inteligence tradičně zahrnuje cvičení jazykové inteligence, logicko-matematického myšlení, prostorové představivosti a mnohdy také paměti. Často se opakují úlohy, které známe od tvůrců inteligenčních testů (např. verbální porozumění, fluence, početní schopnosti, prostorová představivost, paměťová schopnost, percepční rychlost a schopnosti usuzování, méně často se objevují zkoušky vědomostí, různé skládanky atd.).
Kognitivní operacionalitu členíme v MMT následujícím způsobem:
A. Prosektické operace – koncentrace (intenzita), rozsah (objem), zaměřenost (selektivita), udržitelnost (tenacita, vigilance), kolísavost (oscilace), rozdělitelnost (distribuce) a pružnost (flexibilita).
B. Motorické operace – hrubá a jemná motorika (pro účely MM-tréninku se ukázalo výhodné vyčlenit následující parametry pohybu: energetický, časový, prostorový, tvarový a prožitkový).
C. Perceptivní operace - vjemové diferenciace, identifikace (rekognice), komparace, analýza a syntéza a vizuální logika.
D. Mnéstické operace - fixace, retence a reprodukce.
E. Imaginativní operace – substanční (např. barvy), tvarové a prostorové (různé modality).
F. Myšlenkové operace - zobecňování, souzení, usuzování, rozhodování, řešení problémů a tvorba.

Uvedené operace se uplatňují při řešení problémů jazykových, logicko-matematických, prostorových, pohybových, hudebních, intra- a interpersonálních, ekologických a spirituálních (analogicky podle Gardnerových druhů inteligence). Intrapersonální, sociální a spirituální problematiku ovšem řešíme v rámci následujících dvou disciplín.

4. EQ-trénink
Pojem ˝emoční inteligence˝ se staví často proti kognitivní inteligenci, ač by se dal snadno zahrnout pod kategorie intrapersonální a interpersonální inteligence, které zavedl H. Gardner (1983). Tento pojem vytvořil D. Goleman (1997), jenž požaduje ustavení harmonického vztahu mezi city a rozumem.
Emoční inteligence představuje souhrn kognitivně-emočních dispozic, které člověku umožňují porozumět sobě samému i jiným a chovat se efektivně v praktickém životě. Jedinec s vysokým IQ může mít naopak EQ (emoční koeficient) nízké a nemusí dosáhnout společenských úspěchů tak, jako se to podaří osobnosti s vysokým EQ.
S podnětným systémem přišla A. von Kanitz (2008), která navazuje na teorii emocí A. Damasia (viz např. 2004). Damasio rozlišuje emoce a city. Emočně významné podněty jsou podle tohoto autora rozlišeny dříve, než se spustí mechanismy výběrové pozornosti, dříve než dojde k uvědomění pocitů. Tato fyziologická cesta se nazývá ˝low road˝. Na úrovni ˝high road˝ vzniká pak pocit, který je ˝vnímání určitého stavu těla společně s vnímáním určitého způsobu myšlení i myšlenek s určitou náplní˝ (op. cit., s. 102). Pocity se tak stávají mentálními reprezentacemi tělesných stavů, tzv. mozkových map. Podle Kanitzové se máme naučit identifikovat včas své emoce v pocitech, abychom mohli regulovat jejich informační obsah, ovlivnit je a tím zvětšit aktivní prostor k jednání.
Za stavební kameny emoční kompetence von Kanitz považuje schopnost identifikovat vlastní pocity a rozumět jim, schopnost ovlivňovat a usměrňovat vlastní pocity, schopnost exprese (umět prožívat a vyjadřovat pocity), schopnost identifikovat pocity druhých a rozumět jim, schopnost ovlivňovat a řídit pocity ostatních a konečně schopnost utvářet si postoje k pocitům (tj. jak s nimi bude naloženo).
Uvedené schopnosti a dovednosti emoční inteligence je možno různými formami trénovat tak, aby se člověk stal citově uvědomělejší a zralejší, schopný autoregulace i působení na jiné.

5. SQ-trénink
Trénování SQ (spirituálního kvocientu) spočívá ve cvičení duchovních, resp. mystických aktivit. Přispívá k rozšíření mozkové rezervy v oblasti nejvyšších duševních a duchovních funkcí.
Mystika je – obecně řečeno – teoretická i praktická nauka o spojení člověka s něčím vyšším, co jej přesahuje v čase, prostoru, inteligenci a dokonce i v citu. Je to učení a posléze postoj či víra v ideální (nad)skutečnost, v dokonalý rozum a v absolutní lásku.
V mystickém prožitku má člověk pocit, že jej pohltilo něco většího a vyššího, než je on sám, že všechno na světě je částí téhož celku a že tvoří jednotu. Vše se jeví jako oživené, naplněné duchem, rozplyne se vlastní Já a svět je nazírán jakoby odněkud jinud, z místa, jež se nachází mimo něj, ze zásvětí. Tím je odhalen nový pohled na skutečnost a člověk je přesvědčen, že vnímá a prožívá vše hlouběji, přesto méně účastně, zato však ve stavu dokonalého klidu a nevýslovného štěstí.
D. Chopra (1996) formuloval sedm duchovních zákonů úspěchu nebo – lépe řečeno – šťastného života. Jsou jakýmsi vyvrcholením MM-tréninku, a proto je budeme stručně reinterpretovat.
1. Zákon čisté potenciality
˝Zdrojem veškerého stvoření je čiré vědomí dokonalá, čistá potencialita usilující o své sebevyjádření, o přechod z neprojeveného do projeveného. Uvědomíme-li si, že naše pravé Já je onou čistou potencialitou, vcházíme do spojení se silou, jež stojí v pozadí všeho projeveného, co ve vesmíru existuje.”
Čiré vědomí je polem všech možností a nekonečné tvořivosti. Je naší duchovní podstatou. Nekonečnost a neomezenost bytí rovněž znamená čirou radost. Dalšími atributy vědomí jsou čisté vědění a znalost, nekonečné ticho, dokonalá rovnováha, nepřemožitelnost, jednoduchost a blaženost.
2. Zákon dávání
˝Vesmír funguje prostřednictvím dynamické výměny dávání a přijímání jsou různé aspekty energetického toku ve vesmíru. Svojí ochotou dávat, co sami hledáme, si zajišťujeme, aby v našem životě nepřestávala cirkulovat vesmírná hojnost.”
V životě je třeba zajistit plynulou a vyrovnanou výměnu věcí a myšlenek. Nejlepší je výměna myšlenek, neboť když si vyměníme jablko, budeme mít každý opět jen jedno. Když si však vyměníme myšlenku, budeme mít posléze každý myšlenky dvě.
Nejsnazším způsobem, jak získat to, co si přejete, je pomoci ostatním získat, co si přejí oni. Nesmíme ovšem zůstat jen u dávání. Stejně tak je třeba s radostí brát.
3. Zákon ˝karmy˝ neboli příčiny a následku
˝Každý čin vyvolává vzedmutí energie, která se nám vrací ve formě podobného co jsme zaseli, to sklidíme. Zvolíme-li si konání přinášející štěstí a úspěch druhým, ovocem naší karmy bude také štěstí a úspěch.”
˝Karma˝ znamená jak čin, tak důsledek tohoto činu. Je proto odrazem vědomého rozhodování, vědomé volby. V každém okamžiku máme usilovat o vědomou volbu. Ptáme se: ˝Jaké jsou důsledky tohoto mého rozhodnutí?˝ a dále: ˝Přinese tato volba, toto rozhodnutí, které teď činím, štěstí mně i mému okolí?˝
4. Zákon nejmenšího úsilí
˝Inteligence Přírody funguje s nenásilnou lehkostí bezstarostně, harmonicky a láskyplně. Ztotožníme-li se s proudem harmonie, radosti a lásky, dosahujeme úspěchu a štěstí lehce a bez úsilí.”
Je to princip nejmenší akce nebo též nulového odporu. ˝Dělej méně a dosáhneš více.“ Nejmenší úsilí vynakládáme tehdy, jsou-li naše činy motivovány láskou, neboť příroda drží pohromadě energií lásky.
5. Zákon úmyslu a přání
˝Neoddělitelnou součástí každého úmyslu a přání je i mechanismus, jímž se tento úmysl či přání naplňuje úmysl a přání v poli čisté potenciality mají nekonečnou organizační sílu. A když úmysl vložíme do úrodné půdy čisté potenciality, spouštíme tuto organizující sílu a ona pro nás začíná pracovat.”
Na úrovni kvantového pole neexistuje ve skutečnosti nic jiného než energie a informace. Kvantové pole je pouze jiným názvem pro pole čirého vědomí a čisté potenciality.
Pozornost přináší energii, zatímco úmysl transformuje. Na cokoli upřete svoji pozornost, nabyde ve vašem životě na významu a na síle. Věci, od kterých svoji pozornost odpoutáte, ochabnou na síle, rozloží se a zmizí z vašeho života. Úmysl naproti tomu startuje procesy přeměny energie a informací. Úmysl organizuje svoje vlastní naplnění.
6. Zákon nepřipoutanosti
˝V odpoutání spočívá moudrost nejistoty v moudrosti nejistoty tkví osvobození od minulosti, od toho, co člověk zná a co je pro něj vězením nazývaným podmíněnost minulostí. Projevem naší ochoty vykročit do neznáma a vstoupit do pole všech možností je pokorné odevzdání se tvořivé mysli, která diriguje vesmírný tanec.”
K tomu, abychom ve fyzikálním vesmíru čehokoli dosáhli, musíme se zbavit připoutanosti k dané věci. Neopouštíme úmysl, ani neopouštíme své přání. Vzdáváme se pouze připoutanosti k výsledku.
Zákon nepřipoutanosti urychluje každé vaše konání. Jakmile tento zákon pochopíte, přestanete cítit potřebu násilných řešení. Když se nějaký problém snažíte za každou cenu vyřešit, vytváříte tím jen další problémy. Jakýkoli problém představuje zárodek možnosti využitelné ke stvoření něčeho prospěšného. Výsledkem bývá to, čemu se často říká ˝štěstí˝. Štěstí není nic jiného než připravenost a její setkání s příležitostí.
7. Zákon ˝dharmy˝ čili účelu života
Každý má v životě nějaký účel nějaký jedinečný dar nebo zvláštní nadání, jímž má obohatit ostatní. Když tento jedinečný talent spojíme se službou ostatním, zažijeme extázi a povznesení vlastního ducha, což je konečný cíl všech cílů.”

Závěr
Mentální trénink přispívá jednak ke zvýšení intelektové kapacity v oblasti koncentrace, percepce, paměti, myšlení a kreativity, ke zlepšení emocionálních a spirituálních schopností, jednak ke zvýšení mozkové rezervní kapacity. Tím na jedné straně rozvíjí připravenost osobnosti zvládat lépe náročnější životní situace a snáze dosáhnout smysluplného životního štěstí, na druhé straně díky vytvoření rezervní kapacity mozku zajišťuje tzv. úspěšné stárnutí, které zahrnuje lepší pocit ze sebe sama, větší sociální otevřenost a komunikativnost. Vše pak ústí do ideálního obrazu moudrosti zralé osobnosti.

Kontakt: http://www.arcana.cz, 604 207 640, 605 426 085
Autor: Doc. PhDr. Jiří Kulka, Foto: Internet