Dnes je 31.10.2024, Svátek má Štěpánka, zítra Felix

Poslední diskuse


Zdraví zobrazit diskusi

Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...

Práce zobrazit diskusi

Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...

Co se kde děje zobrazit diskusi

Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...

Procházka historickou Prahou – Město stověžaté

Publikováno: 9.10.08
Počet zobrazení: 2141


      Autor článku: Slavomír Ravik, autor obrázků: Václav Rytina, spolupráce Olga Janíčková
O Praze se hovořívá jako o městě stověžatém. Odhady počtu věží se sice liší, pohybují se však vesměs okolo čtyř až pěti set. Málokde se však o počtu věží dovídá návštěvník tolik, jako právě z rampy Pražského hradu. Nejvíce upoutá mohutná kupole malostranského sv.Mikuláše, zvýrazněná i zelení měděnky. Jde o projekt architektů Dienzenhoferů a kopule o průměru 20 metrů se tyčí až do výše 79 metrů. Vlevo od chrámu vyčnívá jen vrchol malostranské mostecké věže, proti níž stojí mohutný hranol staroměstské věže.

Obě pocházejí z časů gotiky; staroměstskou stavěl Petr Parléř, stavitel svatovítské katedrály ještě ve 14.století. Mezi těmito dominantami jen tušíme mostovku Karlova mostu. Poněkud vpravo spatříme staroměstskou vodárenskou věž s hodinami. Konečně v těchto místech neunikne naší pozornosti kumulace věží, které připomínají chrámové objekty Klementina a zejména hvězdárenskou věž z 18.století. Je to naše první hvězdárna a od roku 1775 tu systematicky sledují počasí. Konečně lze i z rampy vidět kopuli krásného chrámu sv.Františka, který dotváří malé Křižovnické náměstíčko před Karlovým mostem.

Vlevo odsud nám neunikne věž Tomášského chrámu, která upozorňuje na skvělou galerii baroka v interieru. Jsou tu mimo jiné plátna P.P.Rubense (nahrazená kopiemi). Upřeme-li pohled poněkud výše, spatříme dvojici ušlechtilých věží Týnského chrámu, kopuli staroměstského sv.Mikuláše a konečně věž Staroměstské radnice ze 14.století. Je vysoká 69,5 metru, zdobená arkýřem a pražsklým orlojem, který ovšem z rampy nemůžeme vidět. Vlevo odsud je vidět věž barokizovaného kostela sv.Jakuba. Chrám ukrývá gotickou zázračnou Pietu na hlavním oltáři. Vpravo od dominantní mikulášské kopule spatříme věž P. Marie Vítězné, chrámu, v němž se nachází proslulá soška pražského Jezulátka. Vlevo od mikulášské kopule spatříme torzo chrámu P. Marie Sněžné. Chrámová klenba přesahující 33 metry je spolu se svatovítskou katedrálou nejvyšší v Praze.

Vpravo od chrámu sv.Mikuláše, pod horizontem, objevíme skutečné nakupení věží. Za zvláštní pozornost stojí věže kostelů sv. Kateřiny a sv. Apolináře. Jde o zvláštní konstrukci věží – hranol přechází totiž pod vrcholem v osmiúhelník. Třetí věží, která tvoří s předchozími vertikální přímku, je věž kostela P. Marie na Slupi. Ta se nám v členitém terénu ztrácí. My si však povšimneme ještě dvou chrámových objektů, které myšlenou přímkou protínají čáru této trojice věží, a tvoří zřejmě úmyslně konstruovaný kříž nad Novým Městem. Jedním z těchto chrámů je Karlov, jehož červená kopule je dobře viditelná z hradní rampy. Jde o chrám, založený na půdorysu osmiúhelníku. Je zasvěcen Panně Marii a císaři Karlu Velikému. odvážná kopule měří v průměru 24 metry.

Druhým chrámem, jemuž se říká též Emauzy, je chrám Na Slovanech. My si povšimneme, že dvě věže, poškozené bombardováním, završil nevšedním způsobem architekt F. M. Černý. Vytvořil dva vysoké, křížící se štíty, které se snaží postihnout moderním stylem cítění gotického architekta. V sousedství, poněkud vlevo,, spatříme věž novoměstské radnice, na jejíž vrchol vede 212 schodů. Věž sloužila jako hláska, kaple a věznice. V bezprostředním sousedství objevíme svatoštěpánskou věž a konečně kostel s. Ignáce na Karlově náměstí. Až sem na Hrad září socha sv. Ignáce na průčelí, obklopená zářivými, zlacenými paprsky. Konečně vpravo spatříme pod horizontem dvojici věží chrámů sv.Petra a Pavla na Vyšehradě. Chrám, který prošel mnoha pozdějšími úpravami, založil již Karel IV. v době své vlády, tedy v druhé půli 14.století.

Nakonec se zmíníme ještě o dvou chrámech moderních. Jeden, ovládající horizont, je chrám Nejsvětějšího Srdce Páně, postavený J. Plečnikem v podobě Noemovy archy ve třicátých letech minulého století. O něco napravo, těsně pod horizontem se pak nalézají dvě věže sv. Ludmily, chrámu, který byl v pseudogotickém slohu zbudován také až v novodobých dějinách.

Text Slavomír Ravik, grafika Václav Rytina, spolupráce Olga Janíčková

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář: