Poslední diskuse
Zdraví
Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...Práce
Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...Co se kde děje
Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...
Procházka historickou Prahou – Panorama z Paláce kultury
Zcela vlevo, na vrcholku Petřína, spatříme rozhlednu, zdrobnělou Eiffelovu věž, která roku 1991 oslavila sté narozeniny. Je vysoká 60 metrů, na vrchol vede 299 schodů. Díky pahorku, na němž byla zbudována, je druhé patro této rozhledny o 77 metrů výš než ochoz svatovítské katedrály. Postavení trvalo našim předkům pouhé tři měsíce. Nyní si měřítko této rozhledny promítneme do zelenkavé kopule mikulášského chrámu, kterou nalézáme těšně pod Hradem. Kopule je tak obrovská, že by se do ní vešla Petřínská rozhledna a ještě stále by scházelo k vrcholu 19 metrů. Kopule patří chrámu sv.Mikuláše, který projektovali slavní barokní stavitelé Kryštof a Kilián Dienzenhoferovi. Přenesme nyní svůj pohled k přednímu nakupení věží. Neuniknou nám zejména tři hranolovité věže, které nahoře přecházejí v osmiúhelník. Patří chrámu P. Marie na Slupi, kostelu sv. Apolináře a kostelu sv.Kateřiny. Nikde není jejich výrazné seřazení tak patrné jako odsud, z Paláce kultury. Mimochodem věž chrámu P.Marie je nejvychýlenější pražskou věží – odchylka od kolmice činí 70 centimetrů. A nyní si prohlédněme červenou kopuli chrámu na karlově, která se zvedá přímo před námi. Jde o chrám založený na půdorysu osmiúhelníku o průměru 24 metry. Kostel je zasvěcen P. Marii a Karlu Velikému a je zdrobnělinou podobného chrámu v Cáchách. Poněkud vlevo spatříme kostel s nevšedním zkřížením dvou mocných štítů – je to chrám Na Slovanech (též Emauzy). Štíty nahradily vrcholy věží, zničených za svěrtové války. Myšlená přímka mezi těmito dvěma chrámy a mezi trojicí gotických věží, o nichž jsme hovořili, tvoří kříž nad Novým Městem. Zcela vlevo je vidět dvojici věží vybudovaných na vyšehradské skále. Je to doprovod chrámu sv. Petra a Pavla, založeného též Karlem IV. ve druhé pol. 14.stol. Vyšehrad je současně památkou na první knížata, která tu sídlila zejména v 11.století. Pozoruhodné je opevnění, vytvářející masivní podstavec Vyšehradu. Založili jej italští stavitelé po roce 1650, kdy se tato místa stala velkou barokní pevností. A když jsme již u fortifikací, všimněme si dlouhé zdi, která se táhne těsně před námi, je to zbytek někdejšího opevnění Nového Města, které bylo vybudováno v 60.letech 14.století. O dalších chrámech jen heslovitě: uprostřed scény, kde je největší kumulace architektury, je vidět kopuli sv. Františka od Karlova mostu a hvězdářskou věž Klementina, na níž se provádí meteorologická pozorování od roku 1775. Mezi špičkami mnoha téměř neviditelných věží je i věž sv. Štěpána a věž novoměstské radnice. A pak je to ještě pár věží barokního chrámu sv. Jana Nepomuckého Na skalce, stavěného ve 30.letech 18. století K. I. Dienzenhoferem. A my si ještě připomeneme, že náš pohled svědčí o tom, že Prahu modeloval terén. Nejen Řím, ale i Praha byla zbudována na několika pahorcích. Zpravidla se uvádí, že je u nás těch vršků devět. Autor textu Slavomír Ravik, grafika Václav Rytina, spolupráce Olga Janíčková.
Autor článku: Slavomír Ravik, autor obrázků: Václav Rytina, spolupráce Olga Janíčková
Za tímhle nevšedním pohledem na Pražský hrad a na Nové Město si musíte vyjet do kavárny Paláce kultury, anebo k vrcholku hotelu Forum. Jak je patrné, Hrad ovládl horizont i ze vzdálenosti několika kilometrů. Snadno rozpoznáme renesanční Schwarzenberský palác, rokokový palác arcibiskupský i rozsáhlý stavební masiv sídla českých králů. Nejvýše ční trojice věží svatovítském katedrály, stavby, která se protáhla od polovice 14. století do roku 1929, kdy byla dokončena hlavní loď. Poněku vpravo jsou bílé opukové věže svatojiřské baziliky, pocházející z 12.století a zcela napravo je pak takzvaná Černá věž, dílo románského stavitelství.
