Poslední diskuse
Zdraví
Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...Práce
Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...Co se kde děje
Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...Tajemství krásy a zdraví – Bylinky v akci 3
MÁTA PEPRNÁ DOBROMYSL OBECNÁ ROZMARÝN LÉKAŘSKÝ YZOP LÉKAŘSKÝ ŘEBŘÍČEK OBECNÝ PODBĚL LÉKAŘSKÝ MĚSÍČEK LÉKAŘSKÝ PLICNÍK LÉKAŘSKÝ BŘEČŤAN POPÍNAVÝ KOMONICE LÉKAŘSKÁ KOZINEC SLADKOLISTÝ RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ VIOLKA ROLNÍ
Autorka článku: JUDr. Irena Novotná
A pokračujeme v našich recepturách na používání léčivých bylin v praxi. Znovu však apeluji na střízlivý rozum a doporučuji probrat léčení bylinkami s lékařem nebo znalcem, zvláště ve vztahu k nemoci, kterou léčíme u lékaře. Neboť, jak již bylo řečeno, bylinky mohou brzdit účinné složky syntetických léků a můžeme si tak vážně poškodit zdraví
Máta peprná odstraňuje křeče a to zvláště v trávícím ústrojí, povzbuzuje vylučování trávících šťáv, působí protizánětlivě a svíravě. Dle J.A.Zentricha je vhodné ji použít i při nadýmání, podporuje funkci jater, snižuje bolestivost při nemocích trávícího ústrojí, příznivě ovlivňuje činnost slinivky břišní a žlučníku, mírně snižuje krevní tlak, inhalace jejích par je výborným prostředkem při zánětlivých chorobách dýchacích cest. Preventivně lze máty použít zejména u chorob žlučníkových a jaterních. V arabských zemích je oblíbený povzbuzující zelený čas s příměsí asi 5% máty peprné (u nás se prodává pod názvem Tuareg).
KOUPELE
Zevně lze máty použít v koupeli při nervových onemocněních, revmatismu a při kožních vyrážkách. Je-li podávána samostatně, připravuje se odvar z jedné až dvou kávových lžiček drogy na 200 ml vroucí vody, častěji je však podávána v kombinaci s dalšími bylinami. Máta by se nikdy neměla podávat dlouhodobě a v nadměrných dávkách. Zcela kontraindikována je u osob alergických na methol a u nemluvňat! Listí rozmačkané zahání bolení v hlavě; hojí také bodnutí včel neb vos.
RECEPT: ČAJ Z MÁTY PEPRNÉ
Připravíme tak, že 3 čajové lžičky listu máty peprné přelijeme 1 šálkem vroucí vody, necháme přikryté 10 minut vyluhovat a scedíme. Dvakrát až čtyřikrát denně pijeme 1 šálek.
Nať dobromyslu obsahuje asi 0,4% silice (hlavně thymol thymol a karvakrol) a asi 8% tříslovin, hořčiny, tanin, těkavý olej, gumopryskyřici a další látky.
Kvetoucí nať (Herba origani vulgaris) se v červenci nebo v srpnu seřezává nad zemí, nejlépe těsně před polednem, kdy obsahuje nejvíce silic. Suší se ve stínu nebo při umělém sušení s teplotou do 40 °C. Silice v droze obsažená uvolňuje křeče při kašli, působí desinfekčně, usnadňuje odkašlávání, působí protizánětlivě na sliznice, upravuje trávení, zvyšuje vylučování žluče, uklidňuje. Dle J.A.Zentricha lze dobromyslu také použít při žaludečních a střevních chorobách (zánětech), při žaludečních neurózách (uklidňuje), jako mírné antidepresivum, při poruchách spánku, při epilepsii, dále droga podporuje jaterní činnost, reguluje menstruaci, snižuje revmatické bolesti, působí potopudně a močopudně, prohlubuje sílu srdečního stahu, takže ji lze jako pomocnou drogu použít při angíně pectoris či při srdeční ischemii.
KLOKTADLO
Jako kloktadlo ji lze použít při zánětu dásní nebo při onemocněních krčních.
NÁLEV:
Obvykle se dávkuje 10 až 15 g drogy na 400 ml nálevu, který se rozdělí na 3 dávky a pije se před jídlem, užívá se zejména při úporném kašli a při onemocnění dýchacího ústrojí. Inhalace dobromyslových par se osvědčila při kašli a rýmě, ale i jako prostředek potlačující migrenózní bolesti hlavy.
KOUPELE
Zevně se užívá k přípravě sílících koupelí (zejména u slabých dětí). Dobromysl nemá vedlejších účinků, takže se může podávat i dlouhodobě. Jak už název rostliny napovídá, droga příznivě působí na psychiku, čehož lze využít zejména v prevenci. Preventivně lze dobromysl také užívat při žaludečních neurózách a to nejlépe v kombinaci s meduňkou, třezalkou a hořcem nebo puškvorcem (v poměru 2:1:1:1/2) nebo zejména v zimním období je vhodné drogu přidávat do tzv. prsních čajů.
Užívá se list (Folium rosmarini), jež se sbírá v době květu. Suší se ve stínu, za umělého sušení by teplota neměla přesáhnout 35 °C.
Droga obsahuje 1 až 2% silice (verbenon, borneol, cineol, kafr, limonen aj.), flavonoidy (luteolin, apigenin, diosmetin aj.), diterpenové hořčiny (pikrosalvin, rosmanol, rosmadial aj.), kyselinu ursulovou, oleanovou, kávovou, chlorgenovou a rozmarýnovou, třísloviny (až 8%) a další látky.
Obsah účinných látek však značně závisí na době i místě sběru.
Rozmarýna zvyšuje prokrvení trávícího systému, uvolňuje jeho hladké svalstvo a zvyšuje tvorbu trávících šťáv a žluče, celkově tedy zlepšuje trávení. Vedle toho snižuje pocit únavy a uklidňuje, působí mírně močopudně, zvyšuje extrémně nízký tlak, zlepšuje krevní oběh, snižuje pocit chladu v končetinách, působí desinfekčně, pomáhá při zahlenění plic a při rýmě, snižuje bolest při revmatismu a dně a protože zvyšuje prokrvení malé pánve, může napomoci i otěhotnění. Vzhledem k tomu, že v rozmarýně a jejích silicích jsou přítomny silné antioxydanty, působí pravděpodobně i výrazně v prevenci nádorových onemocnění.
NÁLEV, MACERÁT
Vnitřně se podává nejčastěji ve formě nálevu, případně macerátu (v tomto případě se droga luhuje 6 hodin), bere se obvykle jen 1x denně, nejlépe ráno.
ROZMARÝNOVÉ VÍNO
Pro zvýšení krevního tlaku se osvědčilo zejména rozmarýnové víno (75 g drogy se maceruje 8 dní v 1 l bílého vína), jehož muži pijí cca 50 ml denně, ženy asi polovic.
KOUPELE
Pro zevní použití se připravuje poněkud koncentrovanější výluh, jež se přidává např. do koupelí (při revmatismu, ale i na špatně se hojící rány nebo „jen“ jako relaxační koupel) nebo se připravuje mast.
INHALACE
Inhalace rozmarýnových par (nejlépe s přídavkem yzopu) může napomoci při senné rýmě (10 g rozmarýnu se dá do 1 l studené vody, přivede se k varu, odstaví se, luhuje se 10 minut a inhaluje se několikrát denně).
LÍH
Rozmarýnový líh se používá pro lepší prokrvení pokožky, při bolestech svalů, revmatismu nebo artritidě. Kloktání rozmarýny údajně odstraní zápach z úst.
Protože droga působí poměrně razantně, neměly by být nikdy překračovány doporučené dávky (při silném předávkování může vyvolat i stavy opojení a křeče). Zcela kontraindikována pak je pro kojící a zejména těhotné ženy (rozmarýna působí na dělohu!) a pro osoby, které prodělaly zánětlivé onemocnění ledvin nebo jater.
Informace v tomto odstavci převážně převzaty z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 4.
RECEPT: ČAJ Z ROZMARÝNU LÉKAŘSKÉHO
Připravíme tak, že 1 čajovou lžičku rozmarýnového listu přelijeme 1 šálkem vroucí vody, necháme přikryté 10 minut vyluhovat a scedíme. Při vyčerpání a chřipkové infekci pijeme 3 až 4 šálky za den.
Obsahuje 0,3 až 1 % silice, ve které hlavními složkami jsou pinen, pinokamfon, isopinokamfon, limonen a sabinen, dále je přítomen flavonový glykosid hesperidin, asi 8 % tříslovin, hořčiny, marubiin, organické kyseliny (např. kyselina rozmarýnová), minerály a trochu pryskyřice. Yzop se užívá zejména při léčbě průdušek (zahlenění, kašel, bronchiální zánět, astma apod.), kde působí desinfekčně až antibioticky a podobně působí i na močové ústrojí. Příznivě působí i v oblasti trávicího traktu, účinný je při zánětech, dyspeptických potížích spojených s nadýmáním či chronickém střevním kataru. Působí jako mírné tonikum, stimuluje organismus, čehož lze výhodně využít zejména při léčbě starších osob. Za studena podávaný zabraňuje pocení (hlavně nočnímu a klimakterickému).
NÁLEV, ODVAR
Podává se nejčastěji ve formě nálevu nebo odvaru (2 čajové lžičky drogy se ve 1/4 l vody přivedou k varu a nechají se 5 minut luhovat, pije se 2x denně) nebo se užívá zevně ve formě kloktadla např. při zánětu hrtanu či mandlí.
YZOPOVÝ SIRUP
Yzopový sirup se osvědčil při zahlenění a na podporu vykašlávání.
YZOPOVÉ VÍNO
Yzopové víno údajně působí jako afrodisiakum (75 g drogy se 8 dní luhuje v 1 l bílého vína, pije se pak večer před spaním po 125 ml a před pohlavním stykem se rychle vypije 1/4 l tohoto vína).
Informace v tomto odstavci převážně převzaty z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 5.
Droga uvolňuje křeče, povzbuzuje vylučování žaludečních šťáv, utišuje kašel, kladně působí na krevní oběh. Zvláštní uplatnění nachází zejména v ženském lékařství neboť tlumí krvácení a potlačuje křečovité bolesti při menstruaci. Řebříček dále podporuje chuť k jídlu, působí močopudně, žlučopudně, desinfekčně, antiskleroticky, antiastmaticky, mírně snižuje krevní tlak, tlumí krvácivost, osvědčil se i při pomočování.
VÝPLACHY, KOUPELE
Při zevní aplikaci ve formě výplachů nebo koupelí se osvědčil na špatně se hojící rány, kožní defekty, špatně prokrvenou pokožku, hemeroidy či na záněty ústní dutiny.
NÁLEV
Řebříček se obvykle připravuje ve formě nálevu, který se podává 2x až 3x denně po 150 ml (asi z 5 g drogy). Pro zevní použití se připravuje přibližně ve dvounásobné koncentraci.
Upozornění: Působení drogy je poměrně silné, při dlouhodobém užívání nebo při předávkování se mohou objevit závratě, omámení a bolesti hlavy způsobené v silici obsaženým thujonem, jenž je toxický a vyvolává nervové poruchy. Těhotné a kojící ženy sice mohou řebříček užívat, ale raději v menších dávkách (max. asi 125 ml čaje denně). Šťáva z řebříčku může navíc u citlivých osob vyvolat záněty kůže, je-li potřísněné místo vystaveno světlu.
Informace v tomto odstavci převážně převzaty z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 4.
Listy se sbírají od konce května do července. Sbírají se pouze zdravé zelené listy s řapíky, nenapadené rzí nebo jinými škůdci. Vzhledem k tomu, že zejména řapíky obsahují hodně vody, je výhodnější rychlé sušení umělým teplem, aby listy nezčernaly; teplota při sušení nesmí překročit 35 °C, aby se nesnížil obsah těkavých látek. Listy se musí roztřídit do tenké vrstvy a nemají se překrývat. Obě drogy uchováváme v dobře uzavřených nádobách a chráníme před zvlhnutím a zápachem; občas je nutno zkontrolovat, zda neplesniví.
DO ČAJOVÝCH SMĚSÍ
Drogy jsou součástí čajových směsí, používaných jako pomocný lék při chorobách dýchacích cest (záněty ústní dutiny, nosohltanu, bronchitida, angíny, chrapot, astma apod.) k usnadnění odkašlávání.
Droga se používá i jako mírný močopudný a protiprůjmový prostředek.
OBKLADY
Zevně se využívají jeho protizánětlivé účinky k obkladům při zánětech žil, arthritidách a špatně se hojících ranách, kdy urychluje hojení.
Měsíček obsahuje silici, karotenoidy, triterpenové saponiny, flavonoidy, flavonoidové glykosidy, kyselinu salicylovou, vitamín C, sliz, seskviterpen calendin a hořčinu calenden.
Sbírají se zejména květy bez lůžka a zákrovu (Flos calendulae sine calice) nebo i celý květ včetně kalicha (Flos calendulae cum calice), nejlépe za suchého počasí. Suší se ve stínu nebo za umělého sušení při teplotách do 40 °C. Usušená droga by měla být chráněna před světlem a protože snadno přijímá vzdušnou vlhkost, doporučuje se její občasné přesušení.
Měsíček zvyšuje sekreci žluče, potlačuje růst baktérií, urychluje hojení hnisavých a špatně se hojících ran doprovázených záněty, užívá se proti plísním a proti bércovým vředům. Dle J.A.Zentricha dále příznivě ovlivňuje činnost jater a žlučníku, pozitivně působí proti infekčním chorobám, napomáhá při léčbě astmatu, kašli, bušení srdce, upravuje menstruaci, hojí vnitřní záněty (peptické vředy, záněty žaludku a střev), zlepšuje činnost srdce při mírném poklesu krevního tlaku, působí antibioticky a mírně sedativně, podle některých prací i omezuje růst nádorového bujení (zejména dělohy, prsu a zažívacího ústrojí).
OBKLADY
Zevně lze měsíčku ve formě obkladu použít na takřka jakékoliv rány včetně zánětů očních a ušních, osvědčily se zábaly čerstvé, naklepané byliny na křečové žíly, které se aplikují na noc.
KLOKTADLO
Jako kloktadlo se může použít při afekcích v dutině ústní.
ODVAR
Odvar se obvykle připravuje z jedné čajové lžičky drogy na 100 až 150 ml vody, která se krátce povaří – užívá se 2x až 3x denně. Při zevním použití se užívají obklady z pomletých celých čerstvých rostlin bez kořene nebo se připravuje měsíčková mast.
KOSMETIKA
Měsíček se uplatňuje i v kosmetice, odvar z jeho květů zjemňuje pleť a činí ji vláčnou.
V dubnu a květnu se u země odstřihuje nebo seřezává kvetoucí nať, která se nesmí pomačkat a hned po sběru se rychle suší ve stínu na dobře větraných místech v tenkých vrstvách buď přirozeným teplem nebo uměle při teplotě do 40 °C. Při sušení lze drogu převracet, aby sušení probíhalo rychle a droga si zachovala původní zbarvení. Při pomalém sušení droga zčerná. Možno sbírat také řapíkaté listy letních růžic. Správně usušená droga je světlezelené barvy, bez pachu a má poněkud slizovitou chuť. Musí se uchovávat v dobře uzavřených nádobách.
ZÁPAR, ODVAR
K zevnímu použití se připravuje zápar nebo odvar, slouží k omývání hnisajících ran a hemeroidů, kde se uplatňuje protizánětlivý, změkčující a svíravý účinek, používá se i k přípravě teplých obkladů.
Břečťan podporuje vykašlávání (užívá se např. při chronickém kataru, astmatu, nachlazení, zanícených sliznicích), podporuje činnost jater a žlučového systému, zevně se aplikuje na kožní vyrážky.
SEDACÍ KOUPEL
Sedací koupel dobře působí na vnější hemeroidy (hrst čerstvých břečťanových listů se nechá přes noc luhovat v 1 l studené vody, ráno se nechá projít krátkým varem a po vychladnutí na teplotu těla se do ní nemocný posadí), obklad z listů pomáhá při bolestech kloubů, na drobnější spáleniny se osvědčil obklad z asi 5 minut povařených listů.
NÁLEV
Břečťan se vnitřně podává buď formou nálevu (polovina čajové lžičky drogy na šálek vody, půl šálku se vypije ráno a zbylá půlka večer) nebo ve formě tinktury (např. při kataru horních cest dýchacích se bere přibližně 20 kapek tinktury 2x až 4x denně, děti polovic).
Vzhledem k tomu, že břečťan je ve větších dávkách drogou toxickou, není radno překračovat doporučené dávky ani jej brát dlouhodobě.
Nejjedovatější částí rostliny jsou zřejmě bobule, údajně byla zaznamenána otrava dítěte po požití 5 bobulí. Otrava se projevuje průjmem a zvracením, postiženému je třeba podat aktivní uhlí. Citliví jedinci navíc mohou reagovat podrážděním kůže po dotyku na mladé, ještě chlupaté břečťanové výhony – tito jedinci by neměli břečťanu užívat ani v terapii.
Informace v tomto odstavci čerpány převážně z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 1.
Obsahuje kumarin (asi 0,9%), melilotin (asi 0,2%), melilotosid, purinové deriváty, alantoin, kyselinu alantoinovou, melilotovou a močovou, třísloviny, glykosidy, flavonoidy, cholin, slizy a fytoncidy.
Drogou je nať, která se sbírá v době květu a pomalu se suší přirozeným teplem nebo za umělého sušení za teplot do 40 °C. V čerstvé rostlině jsou kumarin a melilotin glykosidně vázány, uvolňují se teprve při sušení.
Droga tlumí činnost hladkého svalstva, užívá se při chronickém bronchiálním kataru, při vysokém krevním tlaku (způsobený speciálně přechodem), při křečích v malé pánvi, při střevní kolice i jako prostředek proti nespavosti.
MACERÁT
V těchto případech se užívá macerátu připraveného z jedné čajové lžičky drogy na jeden šálek vody – denně se pijí 2 až 3 šálky (celkem asi 4 g drogy denně).
NÁPLAST
Ve formě obkladu, omýváním nebo jako náplasti se užívá na hojení ran. Rovněž se užívá jako prostředek omezující srážlivost krve (způsobuje kumarin), čehož se využívá v prevenci embolií.
Vzhledem k přítomnosti kumarínu v droze, může ve větších dávkách nebo při dlouhodobém užívání působit bolesti hlavy, spavost, závratě až ochrnutí! Drogu by zásadně neměli užívat lidé trpící poruchami krevní srážlivosti!
Informace v tomto odstavci převážně čerpány z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 2.
Sbírá se kvetoucí nať (Herba astragali) a to v létě nebo kořen (Radix astragali), jenž se dobývá na jaře nebo na podzim.
Obsahuje flavonoidy, vitamin C, olej, tříslovinu, aminokyseliny, silici, glycirrhyzin, proteiny, sacharózu, pryskyřice, saponiny, asparagin, kaučuk, přesně neurčené alkaloidy a další látky (rostlina z hlediska chemického není dokonale probádána).
Působí močopudně, potopudně, sedativně, snižuje krevní tlak, tlumí bílý výtok, při zevním použití snižuje vypadávání vlasů.
KLYZMA
Ve formě klyzmatu tlumí krvavé průjmy, užívá se i k celkovému posílení organismu. Jako podpůrný prostředek se osvědčil i u nemocných po radioterapii nebo ozařování či u nemocných AIDS (působí proti útlumu činnosti kostní dřeně a prodlužuje reprodukční období buněk).
MACERÁT, NÁLEV, BALZÁM
Nejčastěji se podává ve formě macerátu (100 až 125 ml, 4x denně) nebo nálevu zředěného 1:10 a podávaného 2x denně po 1 šálku. Balzám, který se osvědčil při žaludečních problémech, se podává 4x denně po 1 čajové lžičce. Vzhledem k přítomnosti ne zcela prozkoumaných alkaloidů by se nemělo překračovat doporučené dávkování a léčba by neměla trvat déle jak 6 týdnů.
Informace v tomto a předchozím odstavci čerpány z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 6
V plodech najdeme řadu vitamínů (provitamín A, vitamíny skupiny B, vitamín C, E, K1, F). Obsah vitamínu C je vysoký, rakytník patří k jeho významným zdrojům, i když jeho obsah kolísá v závislosti na přírodních podmínkách. Dále obsahuje flavonoidy, karotenoidy, olej, 15 minerálů (mikroelementů) a další účinné látky. Natrpklou chuť plodům dávají sloučeniny fenolového typu, které mají baktericidní účinek. Léčivé účinky mají plody, listy i větvičky. Využíval se již v tibetské, mongolské i indické medicíně, v Řecku a Římě, vojáci Alexandra Makedonského používali odvar z rakytníku k obnově sil.
Peckovice se pojídají, dělá se z nich marmeláda, lihoviny, džusy a další výrobky. Plody zpracováváme obvyklým způsobem, pro obsah baktericidních látek nemusíme do výrobků přidávat konzervační látky. Natrpklost plodů odstraňuje mráz, takže sbíráme po prvních mrazících nebo plody před zpracováním uložíme na den do mrazáku.
Rakytník patří mezi rostlinné adaptogeny, podporuje trávení, zvyšuje odolnost organismu vůči infekci, urychluje růst, zvyšuje počet červených krvinek, snižuje poškození jater při infekční žloutence, používá se při ateroskleróze a dystrofických procesech v srdci, aktivuje slinivku a činnost jater. Plody jsou posilujícím lékem při celkové slabosti, v rekonvalescenci, při snížené odolnosti organismu, při zátěžích.
ODVAR
Odvar působí proti kožním chorobám, semena se užívají jako projímadlo, listy a větvičky naopak průjem léčí.
ŠŤÁVA Z PLODž
Šťáva z plodů má baktericidní a fytoncidní (protibakteriální) účinky, především proti stafylokokům.
OLEJ
Často se užívá rakytníkový olej, který má značné regenerační schopnosti při poškození kůže i vnitřních sliznic, je účinný při spáleninách vysokými teplotami, chemickými látkami i radioaktivním zářením. Podporuje růst vlasů, léčí ekzémy i jiné kožní problémy.
Pěstovat se dá poměrně snadno, dobře roste na lehčích půdách s neutrální reakcí (pH 6,6-7). Nesnáší vysokou hladinu podzemní vody, je světlomilný. Mrazy snáší až do -220C, ale holomrazy jej poškozují.
Droga má protirevmatický účinek, podporuje vykašlávání, zlepšuje vylučování odpadních látek z organismu, dobře účinkuje při cévních a kožních chorobách, podporuje usazování vápníku v kostech, má antialergické účinky, působí proti otokům, tlumí krvácení do tkání, působí močopudně, podporuje prokrvení periferních vlásečnic včetně oční sítnice nebo v ledvinách.
KOUPELE
Zevně ve formě koupelí se doporučuje při ekzémech a alergických vyrážkách.
NÁLEV, MACERÁT
Podává se nejčastěji ve formě nálevu (jedna čajová lžička na šálek vody, denně se pijí 2 šálky) nebo macerátu.Vedlejší účinky: Droga by neměla být podávána těhotným a kojícím ženám a neměla by být podávána dlouhodobě. Při předávkování se může objevit zvracení, u některých citlivých osob se může objevit i při dávkách běžných.