Už teď jsou nás miliony

Autorka článku: Radka Kvačková Hlas v telefonu zněl profesionálně sladce jako znějí hlasy asistentek v reklamních agenturách nebo vyhlašovatelek slev v obchodních domech.˝Tady je agentura Media (cosi) Zlaté stránky. Mohli bychom vás požádat o pár minut vašeho času?˝

Většinou v takových případech říkám, že ne, protože málokdy nespěchám. Tentokrát byla ale situace jiná. Měla jsem zavázanou nohu a nemohla nic moc dělat. Dokonce jsem se těšila, že si otázkami trochu zpestřím podvečer. Byly ale jen dvě.
První: ˝Spolurozhodujete o nákupech ve vaší rodině?˝
˝Ano˝
Druhá: ˝Můžete říct, kolik je vám let?˝
˝Šedesát.˝
Copak asi přijde teď? říkala jsem si. Je to průzkum trhu, budou chtít jenom vědět co zákazník žádá, anebo rovnou cosi konkrétního prodat?
Na další otázku po vyřčení čísla šedesát ale nedošlo.:
˝V tom případě vás nebudeme zdržovat.˝ Cvak.
˝Jak nebudete?˝ slyším se říkat. ˝Já mám na vás zrovna dneska čas.˝
Bylo ale pozdě. Zavěsila, aniž se dozvěděla, že o rodinných nákupech nejen spolurozhoduji, ale většinu z nich, žel, dokonce financuji.
Zvláštní, jak vás takové odmítnutí vyvede z míry. Až dosud jsem se podobnými akcemi po telefonu či na ulicích cítila obtěžovaná. A pokud jsem se obětovala, tak jen proto, že, mi bylo dotazovatele nebo dotazovatelky líto. Třeba nemá jinou práci a platí ji jenom podle počtu ulovených. Třeba potřebuje na činži…
Teď se situace obrátila. Oni npřestali lovit mě a já měla nutkání lovit je. Cítila jsem se nespravedlivě diskvalifikovaná. A taky zvědavá. Znát číslo volajícího, pravděpodobně bych zavolala zpátky a doprošovala se. Copak asi prodávají, že to není pro našince?
Napadly mě jenom skateboardy a kolečkové brusle inline. Začala jsem dokonce uvažovat, jestli si takové brusle na stará kolena taky nedopřát.
Možná právě o to šlo. Jiné vysvětlení mě totiž nenapadá. Možnost, že by nějakého reklamního agenta nebo obchodníka nezajímala věková skupina, která představuje víc než pětinu obyvatel země, považuji za vyloučené. Vždyť je nás už přes dva milióny. A pořád přibýváme.

Autor: Radka Kvačková, Foto: Internet
Povídka je z knihy Radky Kvačkové OČIMA TCHYNĚ