Právní okénko – Narození, jméno a příjmení dítěte

Autorka článku: JUDr. Irena Novotná Zákon č. 301/2000 Sb., Zákon o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, je zákon, který upravuje činnost matrik. Ale tímto zákonem souvisí i zákon o rodině, správní řád a občanský soudní řád. Tento článek slouží pouze k orientaci v příslušných ustanovení uvedeného zákona, které pojednávají o otázkách knihy narození. Podrobnosti najdete v zákoně a nebo, v případě problémů si pohovořte s matrikářem či matrikářkou, kteří vám rádi pomohou.

Trochu historie o nejstarší evidenci
Matriky jsou jednou z nejstarších evidencí, které byly vedeny duchovními katolické církve. V 18. a 19. století byl doceněn význam matrik a řada států začala údaje obsažené v matrikách využívat. Dokonce ve Francii, bylo rozhodnuto, že matriky povedou státní orgány. V jiných státech, například Rakousku, byl státní vliv na vedení matrik zabezpečen tak, že způsob vedení matrik a vše, co s touto činností souviselo, upravovaly právní předpisy vydávané státem a nikoliv již církevní předpisy. Takovýmto předpisem, který platil na dnešním území České republiky, byl císařský patent Josefa II. ze dne 20. února 1784 o vedení matrik narozených, oddaných a zemřelých farními úřady katolické církve. Postupně pak matriky vedly i farní úřady ostatních církví působících na území státu a souběžně s nimi i orgány státu. Tato právní úprava platila do 31. 12. 1949. V uvedeném roce byl přijat zákon č. 268, který s několika novelami, platil do roku 2000, tedy do vydání zákona č. 301/2000 SB., o kterém je v tomto článku pojednání. . Zákon, který do roku 2000 byl účinný, zejména stanovil, že matriky nepovedou církve a náboženské společnosti, ale místní národní výbory. Další zásadní změny pak vyplynuly z nového zákona o rodině.

Jak je to ve vztahu k Evropské unii?
Pro vedení matrik nejsou v rámci Evropské unie stanovena jednotná pravidla. Právní úprava vedení matrik je plně ponechána v pravomoci národních orgánů jednotlivých zemí.
Výkon matriční agendy a užívání a změny jména a příjmení obcemi, tj. samosprávou, je v souladu s článkem 4 odst. 1 Evropské charty místní samosprávy, který vymezuje rozsah místní samosprávy. Ten stanoví, že ˝základy pravomoci a odpovědnost místních orgánů jsou dány ústavou nebo zákonem.˝ Zároveň umožňuje, aby místním orgánům mohly být v souladu s právem svěřeny pravomoci a odpovědnost pro speciální účely.

A nyní k současnému zákonu
Výše uvedený zákon, tedy zákon č. 301/2000 Sb., pojímá matriku jako˝státní evidenci narození, uzavření manželství, registrace partnerství a úmrtí fyzických osob na území České republiky a narození, uzavření manželství a úmrtí, k nimž došlo v cizině, jde-li o státní občany České republiky˝. Takže v matrice je možné dohledat mnoho důležitých informací, údajů v ohledu matričních událostí .
Nás bude nyní zajímat kniha narození.

Když se narodíme
Zápis narození do knihy narození, se provede většinou na základě písemného hlášení o narození dítěte, které vystaví lékař, který při porodu působil nebo který poskytl matce následně po porodu lékařskou pomoc. V ostatních případech, kdy se dítě narodí mimo zdravotnické zařízení a ani následně matce nebyla poskytnuta zdravotnická pomoc, se zápis o narození dítěte provede na základě ústního oznámení zpravidla jednoho z rodičů. Jsou to sice ojedinělé případy, ale jak vidíte, zákon myslí n všechno A v těchto případech pak matrikář sepíše s oznamovatelem zápis. Ten může mít obdobné náležitosti jako má protokol sepisovaný podle správního řádu.

Lhůta pro zápis
Zákonem je výslovně stanovena lhůta, ve které musí matriční úřad obdržet oznámení o narození. Pokud je oznamovatelem lékař, pak musí být oznámení učiněno do tří pracovních dnů od porodu. POZOR! Den porodu se do této lhůty nezapočítává! Stejná lhůta, v těch výjimečných případech, se vztahuje i na otce dítě, pokud by měl oznamovací povinnost.

Co když se dítě narodí mimo manželství?
Ale jsou i takové případy, kdy se dítě narodí mimo zdravotnické zařízení a ani následně matce nebyla poskytnuta lékařská pomoc. Jak to bude z lhůtou zápisu? Tedy, pokud otec není znám a oznamovací povinnost má matka dítěte a ta musí tuto povinnost splnit do tří dnů od okamžiku, kdy je schopna tak učinit.Zákon dále stanoví, jaké doklady musí být předloženy k zápisu narození do knihy narození.

Zápis do matriky pro nalezence
Složitější je pouze případ, kdy je nalezeno dítě nezjištěné totožnosti. To nejsou zase tak vzácné případy, ale přitom má své místo v zákonech a tím i v zákoně o matrikách. V takovém případě je nutné zápis provést pouze na základě lékařské zprávy a podle výsledků šetření policie.

Mají rodiče už připraveno jméno pro své děťátko?
V mnohých rodinách probíhají spory, jak se bude dítě jmenovat. Je to důležité a je nutné se na tom dohodnout. Myslete na to, že je lépe zvolit jméno jednodušší, aby se s ním vaše dítě nepotýkalo a také ho charakterizovalo. Je o tom hodně publikací! Proto žerty stranou. Zákon o matrikách ctí pravidla pravopisu, tak svému chlapečkovi nemůžete dávat ženské jméno a naopak. Také se nezapisují jména zkomolená, zdrobnělá a domácká. Tak můžete dítěti říkat a nebo pokud si dítě samo zvolí nějakou přezdívku či dokonce umělecký pseudonym, může si pustit fantazii na procházku. Tak dohodli jste se? Pokud ne a trváte n jménu, které se nedá do knihy narození zapsat, matriční úřad o této skutečnosti učiní oznámení soudu. Jméno dítěti pak určí soud a toto jméno se zapíše do matriky. Stejným způsobem se postupuje v případě, že není ani jeden rodič dítěte znám.

Nebo máte připraveny snad dvě jména?
Nově je stanoveno, že dítěti mohou být zapsána dvě jména. Vychází se při tom jak z požadavku rodičů, tak i z právní úpravy v cizích státech. No, až se bude dítě učit psát, bude hudrovat! Třeba takový malý Alexandr to už nemá jednoduché.A ještě, když má druhé jméno. To se pořádně zapotí. Ale nezáleží ani kráse jména ani na počtu jmen, hlavně, aby mu dítě dělalo čest. Pokud jde o příjmení, ve většině případů se dítěti zapíše při narození do matriční knihy společné příjmení rodičů. Zde, stejně tak, jako v ostatních případech, se vychází z ustanovení zákona o rodině. Společné příjmení pak vyplyne z oddacího listu rodičů.

A co když se rodiče na příjmení nedohodli?
Oddací list výslovně neobsahuje údaj o dohodě rodičů o příjmení. Co teď? Jde o případy, kdy k uzavření manželství došlo mimo území České republiky. Jde-li o rodiče, kteří nejsou státními občany České republiky, zapíše se dítěti příjmení podle jejich dohody. Jestliže alespoň jeden z rodičů je občanem, je třeba vycházet z dohody o příjmení, uvedené na oddacím listě vystaveném zvláštní matrikou.

Příjmení dítěte svobodných matek
Odlišný postup platí v případech, kdy se dítě narodí mimo manželství. Je-li určeno otcovství, pak se dítěti zapíše do knihy narození příjmení jednoho z rodičů, které má tento rodič v době souhlasného prohlášení rodičů o určení otcovství, a to podle jejich dohody nebo podle rozhodnutí soudu. Dítě může mít i příjmení, které užívá v době, kdy dojde k souhlasnému prohlášení rodičů o určení otcovství. U dítěte staršího 15 let bude vyžadován jeho souhlas.

A pokud není otec znám?
Shodně s dosavadní právní úpravou je řešen postup, kdy se narodí dítě mimo manželství a otec dítěte není znám. V tomto případě se do knihy narození zapíše příjmení matky, které měla v den narození dítěte.

Z toho článku vidíte, že ani právě narozený človíček to nemá lehké. Ale všechno je třeba brát s rozumem a včas se na všechny možné komplikace připravit, abychom se mohli na ten nový život mezi námi soustředit. Ať jsme v jakékoliv situaci, je třeba zavčas zajít na matriku a všechny potřebné formuláře si předem vyzvednout, eventuelně se s matrikářem poradit, abychom nic nezmeškali a nebo zbytečně zápis nezkomplikovali.

Autor: JUDr.Irena Novotná, Foto: Internet