Právní okénko – Svatební smlouva

Autorka článku: JUDr. Irena Novotná Vstupujete do manželství ? To je velký krok a i tehdy Vás provází nezbytně právo. Možná, že v době zamilovanosti ani nepředpokládáte, co se všechno může stát, zdá se Vám, že Vaše láska je věčná a pevná, že Vás chrání před nebezpečím i před následky krizí. Ale přesto – buďte moudří a prozíraví. Myslete na svou budoucnost a nebo a budoucnost Vašeho milovaného partnera. Nestyďte se uzavírat mezi sebou smlouvy a dohody, které Vám pomohou v budoucnu upravit některé obtížné a problematické záležitosti.

Zákon č. 40/1964 Sb.,občanský zákoník, v platném znění (dále jen ˝občanský zákoník˝) upravuje rozsah společného majetku manželů. A také samozřejmě způsob jeho spravování. Umožňuje tak manželům, aby jejich vztahy fungovaly i bez smluv uzavřených před vstupem do manželství nebo i umožňuje zákoně uspořádat pozdější dohodu mezi manželi.

Předmanželská smlouva
Předmanželská smlouva upravuje společné majetkové poměry manželů po svatbě.
Jak funguje? Uzavřením takové smlouvy mohou manželé zúžit a nebo naopak rozšířit společné jmění manželů. Tedy, mohou si uspořádat své majetkové poměry odlišně od občanského zákoníku, který jinak stanoví, že ˝manželé společné jmění udržují a užívají společně˝. Tímto způsobem si tak mohou manželé upravit správu tohoto majetku.
Může i nastat případ, že snoubenci vůbec nemají zájem na společném vlastnictví. I v tomto případě mají možnost si vyhradit vznik společného jmění, a to zčásti nebo zcela, až ke dni zániku manželství. Jejich společné jmění tak fakticky vůbec nevznikne. To znamená to, že kromě spoluvlastnictví k obvyklému vybavení domácnosti, nebudou za trvání manželství vznikat společné majetkové vztahy.

Kdy je vhodné uzavřít předmanželskou smlouvu ?
Uzavřít předmanželskou smlouvu je vhodné tehdy, pokud jeden ze snoubenců, s ohledem na jeho současnou majetkovou pozici, očekává výrazně vyšší příjmy nebo závazky i v budoucnu. Jde zejména o případ, kdy je jeden ze snoubenců podnikatelem. Jistě, že může být vhodné si upravit předpokládané majetkové poměry s předstihem, aby později nedocházelo k neočekávaným konfliktům či k ohrožení rodinného majetku. Je nutno brát v potaz, že pokud má snoubenec určitý majetek již před uzavřením manželství, nestává se sňatkem tento majetek automaticky společným jměním manželů.

Co tvoří společné jmění manželů ?
Občanský zákoník stanoví, že společný majetek (společné jmění manželů SJM) tvoří věci, které jeden z manželů nebo oba společně nabyli až za trvání manželství. Původní majetek manžela tedy zůstává v jeho výlučném vlastnictví a druhý si něj nemůže činit žádné nároky. Dědictví nebo dar, které připadne jednomu z manželů, je jen jeho majetkem. Stejně tak majetek sloužícího podle své povahy osobní potřebě jen jednoho z manželů, jde také o věci vydané v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví již před uzavřením manželství nebo jemuž byla vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.

Forma, účinky a změny smlouvy
Smlouva musí být uzavřena formou notářského zápisu, jinak je neplatná (poplatek notáři je 2000,- Kč). Účinky této smlouvy nastanou až po uzavření manželství. Předmanželská smlouva může být po dohodě manželů v budoucnu změněna. Při vypořádání společného jmění manželů po rozvodu se dělí společný majetek mezi oba bývalé manžele v zásadě stejným dílem. Stejně tak je naloženo se společnými závazky, které vznikly během manželství. Při vypořádání majetku se dělí pouze majetek, který ke dni zániku manželství náležel do společného jmění manželů. Pokud došlo předmanželskou smlouvou nebo pozdější dohodou mezi manželi k zúžení nebo rozšíření jejich společného majetku, bude rozděleno pouze to, na čem se manželé společně domluvili.

Náležitosti předmanželské smlouvy
Předmanželská smlouva (neboli notářský zápis) musí dle § 63, zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, v platném znění obsahovat tyto údaje:
1. Místo, den, měsíc a rok úkonu;
2. Jméno, příjmení a sídlo notáře;
3. Jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo účastníků, jejich zástupců, svědků, důvěrníků, případně tlumočníků;
4. Prohlášení o způsobilosti k právním úkonům;
5. Způsob ověření totožnosti účastníků, svědků, důvěrníků, zmocněnců a tlumočníků;
6. Obsah úkonu;
7. Údaj o schválení zápisu po přečtení jednotlivými účastníky;
8. Podpisy účastníků (jejich zástupců, důvěrníků), svědků a tlumočníků;
9. Otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.

Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet