Poslední diskuse
Zdraví
Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...Práce
Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...Co se kde děje
Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...Tradiční vánoční koncert
O vstupenky na tento koncert můžete soutěžit zde. Johann Sebastian Bach a Vánočním oratorium Johann Sebastian Bach (1685-1750) zkomponoval Vánoční oratorium na vrcholu svých tvůrčích sil – v letech 1734 až 1735. Společně se Mší h-moll patří k autorovým nejrozměrnějším vokálně-instrumentálním dílům. Nejčastěji se koncertně provádějí první tři kantáty. První vypráví o putování Marie a Josefa do Betléma a narození Ježíše Krista, druhá o zjevení anděla pastýřům a třetí o putování pastýřů do Betléma. Libreto je sestaveno z Lukášova evangelia, z textů protestantského chorálu a dobových básní. Bach vše sestavil tak, aby tvořily tematickou jednotu a plynulý děj. Překlad textu Bachova Vánočního oratoria: 1. Sbor: Jauchzet, frohlocket, auf preiset die Tage 2. Evangelista: Es begab sich aber zu der Zeit 3. Recitativ alt: Nun Word mein liebster Bräutigam 4. Árie alt: Bereite dich, Zion, mit zärtlichen Trieben 5. Chorál: Wie soll ich sich empfangen 6. Evangelista: Und sie gebar ihren ersten Sohn 7. Chorál: Er ist auf Erden kommen arm, Recitativ bas 8. Árie bas: Grosser Herr, o starker KĹnig 9. Chorál: Ach mein herzliebes Jesulein 10. Sinfonia 11. Evangelista: Und es waren Hirten in derselben Gegend 12. Chorál: Brich an, o schĹnes Morgenlicht 13. Evangelista: Und der Engel sprach zu ihnen 14. Recitativ bas: Was Gott dem Abraham verheissen 15. Árie tenor: Frohe Hirten, eilt, ach eilet 16. Evangelista: Und das habt zum Zeichen 17. Chorál: Schaut hin, dort liegt im finstern Stall 18. Recitativ bas: So geht denn hin 19. Árie alt: Schlafe, mein Liebster, geniesse der Ruh 20. Evangelista: Und alsobald war da bei dem Engel 21. Sbor: Ehre sei Gott in der HĹhe 22. Recitativ bas: So recht, ihr Engel, jauchzt und singet 23. Chorál: Wir singen dir in deinem Heer 24. Sbor: Herrscher des Himmels, erhĹre das Lallen 25. Evangelista: Und da die Engel von ihnen gen Himmel fuhren 26. Sbor: Lasset uns nun gehen gen Bethlehem 27. Recitativ bas: Er hat sein Volk getrĹst 28.Chorál: Dies hat er alles uns getan 29. Duet soprán a bas: Herr, dein Mitleid, dein Erbarmen 30. Evangelista: Und sie kamen eilend 31. Árie alt: Schliesse, mein Herze, dies selige Wunder 32. Recitativ alt: Ja, ja, mein Herz soll es bewahren 33. Chorál: Ich will dich mit Fleiss bewahren 34. Evangelista: Und die Hirten kehrten wieder um 35. Chorál: Seid froh dieweil 36. Sbor 24: Herrscher des Himmels, erhĹre das Lallen Text překladu si můžete stáhnout také zde ve formátu doc. Zdroj: VOX IUVENALIS, Mgr. Jan Ocetek
Nenechte si ujít tradiční vánoční koncert pěveckého sboru VOX IUVENALIS (pod VUT v Brně) 16. prosince v 19:30 hodin ve dvoraně Centra VUT v Brně na Antonínské 1. Na programu: J. S. Bach Vánoční oratorium.
Po formální stránce je Vánoční oratorium kompletem šesti duchovních kantát. Dobová praxe umožňovala barokním autorům použít ve svých dílech nejen části vlastních kompozic, ale dokonce i části skladeb jiných autorů. Bach se však této praxi bránil a používá ve Vánočním oratoriu pouze úryvky z vlastní světské kantáty k oslavě saského vévody von Weizenfels a melodie protestantského chorálu.
Jednotlivé kantáty jsou složeny ze samostatných hudebních čísel – z recitativů, sborů, chorálů, árií, duetu a jedné instrumentální Synfonie. Recitativy fungují jako dějová složka, chorály jako Bachovo osobní vyznání zbožnosti. Árie a duet jsou oproti tomu hudebně samostatné a jejich spojení s dějem je spíše symbolické. Ve sborových číslech se Bach představuje jako mistr vokální polyfonie, neboť nepoužívá tehdy oblíbenou fugu a ke svému vyjádření vystačí s dokonalým kánonickým vedením všech čtyř sborových hlasů.
Písně již pějte a tento den slavte který vám k radosti stvořil Pán dnes! Nechte již sporu a zlobu svou stavte, Jásavý výkřik zněj v radostný ples! v mohutném sboru již zpívejte davy! Vždyť jméno Páně si zaslouží slávy!
v těch dnech vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby se v celé říši provedlo sčítání lidu. Šli tedy všichni, aby se dali zapsat, každý do svého města. Také Josef se odebral z Galilejského města Nazareta vzhůru do Judska do města Davidova, které se jmenuje Betlém, protože byl z rodu a kmene Davidova, aby se dal zapsat spolu s Marií, sobě zasnoubenou ženou, která byla v požehnaném stavu. Když tam byli, naplnil se jí čas, kdy měla porodit.
Již konečně se blíží den, kdy splní se Davidův sen, že ten, jenž určen k spáse se zrodí v tomto čase. Teď vzchází Jakubova hvězda a tmou se zaskvívá, zda, Sione, se tobě nyní nezdá, že vzroste sláva tvá.
Aj, Sione, jásej, tvá splní se touha, sám Pán tvůj a tvůrce hle k tobě již jde. Ať v tvé tváři lesk jen jasně krásně září. Pospíchej ženicha vítat slavně.
Jak mám tě přijmout, Pane, a jak spěchat ti vstříc? Má duše touhou plane jen tebe žádajíc. O Jezu, Jezu Kriste, chci všechno tobě dát jen z pouhé lásky čisté, co ty si budeš přát.
A porodila svého prvorozeného syna, zavinula ho do plenek a položila do jeslí, protože v zájezdním útulku nebylo pro ně místo.
Již na svět přišel Boží syn, chce lidstvo zbavit jeho vin. Kdo hloubku lásky změřit smí, již milý spasitel náš má? Kdo, rcete, pochopiti může, jak lidský žal ho dojímá? By Pán též jako člověk žil, proto se k nám přiblížil. By spásy dal nám věčný ráj, on chce nás vésti v nebes kraj. Kyrieleis.
Velký králi, mocný pane, světlo světa nebem dané, nedbáš, co jsi světu dal, nemáš, kam bys hlavu dal. Svět jsi stvořil, mocný Bože, máš však na něm tvrdé lože.
Jak rád tě, Jezulátko, mám! Již postýlku ti uchystám a v srdci svém ji připravím, bys mohl býti věčně mým.
v té krajině nocovali pod širým nebem pastýři a střídali se na hlídce u svého stáda. Najednou u nich stál anděl Páně a sláva Páně se kolem nich rozzářila a padla na ně veliká bázeň.
Již rozbřeskni se jitro v tmách a zaplav nebe září, a pastýřům nechť zmizí strach z těch vyděšených tváří. Vždyť malé toto děťátko nás všechny spasí zakrátko, vzdor Satanově pýše nás vezme do své říše.
Anděl: FĂźrchtet euch nicht
Anděl jim řekl: ˝Nebojte se! Zvěstuji vám velikou radost, radost pro všechen lid: v městě Davidově se vám dnes narodil Spasitel.˝
Co slíbil Abrahamovi kdysi, Bůh nyní pastýřskému lidu vzorně plní. Slib vyslechl kdysi jen pastýř a z Božích úst jej slyšel. Teď pastýřové zvědí zas, co tehdy přislíbil Bůh, že vyplněno jest.
Pastýřové, vstaňte vzhůru a již dlouho nemeškejte, spějte děťátko zřít. Mějte radost velikou, že jste lidé oni šťastní, již spatří zrakem vlastním.
To bude pro vás znamením: naleznete děťátko zavinuté do plenek a položené v jeslích.
Aj, za příbytek zvolil stáj, on, který stvořil svět i ráj, kde dříve žil houf oveček, tam spí teď Boží synáček.
Tam lide spěš, hleď býti dřív a shlédni na ten div. Tam dítě Boží spí svůj sen a leží v tvrdém dřevě jeslí. Vy složte dary, co jste snesli a pějte tiše jen. Zpěv potichounku zněj, jej písní kolíbej.
Dřímej mé robě a klidný měj sen. Celý svět čeká již spásné tvé činy. Touhou tvá hruď už plněna buď, kterou naše srdce cítí.
A náhle bylo s andělem celé množství nebeských zástupů a takto chválili Boha.
Slaven buď Bůh na nebesích a buď na zemi pokoj lidem dobré vůle!
Tak buď! Vy kůry pějte sborem a vaše písně ať zní chórem. Pějte! A jásavý váš hlas ať slavně povznáší též vás.
SÂ tím nebes vojskem, jež tvým jest, my zpíváme též chválu, čest, že, vzácný hoste, v tento čas, sám sestoupil jsi mezi nás.
Vládce ty nebes, slyš dětinné pění, které ti zpíváme k obveselení, zatím co Sion žalmy tě ctí! Radostí srdce ti naše vstříc jásá, neboť již blíží se naše již spása, blaho pak naše je zajištěné.
Když andělé odešli od pastýřů do nebe, řekli si pastýři mezi sebou:
Pospíchejme vzhůru k Betlému, ať zříme tu událost, jež se právě stala a již Pán zvěstovat dal.
On miloval svůj lid, že chtěl ho z hříchu vykoupit, on přišel ku pomoci lidu a spasí naši bídu. Nu, slyšte, tu vůli on měl, tak vykoupit nás chtěl.
On vše pro nás vykonal, on nás velmi miloval. Buď potěšen svět veškeren jak dnes, tak v poslední též den. Kyrieleis!
Bože, tvoje smilování zasahá tak v duši mou. Tvoje láska, odpuštění, které v světě rovno není, ty jsou láskou otcovskou.
Pospíchali tam a nalezli Marii a Josefa i děťátko položené v jeslích. Když je uviděli, vypravovali, co jim bylo o tom dítěti pověděno. Všichni, kdo to slyšeli, podivovali se tomu, co jim pastýři vyprávěli. Maria však to všechno uchovávala v srdci a rozvažovala o tom.
Sevři, má duše, ten kouzelný zázrak navždy pevně vírou svou. Kéž by ty divy co z božské jsou síly navždy teď vlily by pevně víru tvou.
Tak buď! Ať vědomí mám v duši, že poznat může tento čas, jak jde k nám spása zas, až člověk blízko tuší.
Věrně s tebou já chci státi, v smrti pak klidně tak život tobě dáti. Až nás svoláš, Nekonečný, v skromnosti s radostí vejdu v život věčný.
Pastýři se vrátili oslavujíce a chválíce Boha za vše, co slyšeli a viděli, jak jim to bylo řečeno.
Jste prosti vin, že Boží syn se tady jako Bůh i člověk zrodil. Byl vám tu dán sám Kristus Pán zde z kmene, který král David kdys zplodil.