Poslední diskuse
Zdraví
Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...Práce
Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...Co se kde děje
Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...Babka bylinářka 2
Květní hlávky kulovité, mnohokvěté, 2 až 4 cm v průměru, jednotlivé nebo po dvou, většinou přisedlé, podepřené palisty nejhořejších listů. Květy 16 až 20 mm dlouhé, přisedlé, bez listenů, červené, karmínové, vzácně bílé. Kvete od května až do října. Jeho stanovištěm jsou louky, pastviny, lesní lemy, nejčastěji na čerstvých, vlhčích a na živiny bohatých půdách. Je rozšířen na celém území ČR od nížin až do horských oblastí. Celkově v Evropě až po přibližně 70° severní šířky, na východě po Altaj, Bajkal a severní Indii, zavlečený, zdomácnělý a pěstovaný ve východní Asii, Severní i Jižní Americe, v Austrálii, na Novém Zélandu a v jižní Africe. Poddruhy pratense (jetel luční pravý) a sativum (jetel luční setý) jsou využívány jako léčivé rostliny, nejlépe květenství červená, případně bílá. Droga obsahuje glykosidy, třísloviny, flavonoidy, barviva, fenolické látky, pryskyřice, silice, tanin a flavonové substance pratol a pratensol. Užívá se proti průjmům, při bronchitidě, revmatismu, na oteklé lymfatické žlázy a při cukrovce, zevně pak ve formě koupelí jako kožní dezinfekce. Nejčastěji se užívá ve formě nálevu. Autor: Maura, Foto: Internet
Autorka článku: Maura
Jetel luční (Trifolium pratense)
Jetel obsahuje skupinu látek označovanou jako ovlavony. Mimo jiné zahrnuje genistein a biochanin A. Při laboratorních studiích biochaninu A bylo zjištěno, že zabraňuje vzniku rakoviny v buněčných kulturách. Ukazuje se tak, že jetel je dobrým kandidátem na dietní potravinu, která může zabránit vzniku rakoviny. Je velmi účinný proti ledvinovým a jaterním potížím, léčí kašel, bronchitis a jiné dýchací obtíže, léčí ekzémy a lupenku.
Rod Trifolium zahrnuje asi 300 druhů, které rostou převážně v mírném pásmu severní polokoule, vzácně i v západní části Jižní Ameriky a v jižní a východní Africe.Jetel luční je vytrvalá, 10 až 100 cm vysoká bylina. Lodyhy obvykle četné, přímé, vystoupavé až poléhavé, jednoduché nebo málo větvené, bělavě chlupaté nebo téměř lysé, často načervenalé. Listy trojčetné, dolní řapíkaté, prostřední a horní krátce řapíkaté až přisedlé. Lístky podlouhle kopinaté, obvejčité až takřka okrouhlé, celokrajné, kraťoučce řapíkaté, často s bělavou nebo červenohnědou skvrnou ve tvaru půlměsíce.