Babka bylinářka 1

Autorka článku: Maura Jinan dvoulaločný Latinský název rodu Ginkgo má původ koncem 17. stol. nepřesným přepisem čínského jména yinxing (银杏, český přepis jin-sing) jako ˝ginkyo˝ resp. ˝ginkgo˝ německým lékařem a botanikem Engelbertem Kaempferem v jeho díle ˝Amoenitatum Exoticarum˝ (Lemgo, 1712), ve kterém tento druh jako první zmínil; původní čínské jméno v doslovném překladu značí ˝stříbrná meruňka˝. Druhové adjektivum biloba je odvozeno z latiny a vztahuje se ke tvaru listů; ze slov bis (dva, dvojí) a lobos (lalok).

Převodem z latiny vzniklo i české druhové označení.Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), zvaný též ginkgo je dvoudomý opadavý strom z jinak vymřelého oddělení Ginkgophyta. Jde o pravděpodobně nejznámější tzv. živoucí fosílii ve světě rostlin. Přirozeně se vyskytuje již jen na malém území v Číně, jinak je ale s oblibou vysazován jako okrasný strom v parcích a zahradách. Jeho druhové jméno odkazuje na charakteristický tvar jeho listů. Obsahuje přibližně na 60 biologicky aktivních látek.

Samčí květy jsou v jehnědách, jednotlivé samičí květy mají dlouhé stopky. Semena jsou velká s dužnatým osemením. Jako okrasná dřevina je široce použitelný i v městském prostředí. Oblíbenější jsou samčí rostliny. Oplodí obsahuje dráždivé látky (alergeny) a páchne po fekáliích. Sbírá se list (Folium ginkgo bilobae), a to od jara do začátku léta. Někdy se sbírají i zralé plody. List obsahuje flavonoidy, terpenické laktony, organické kyseliny, fenolické látky, karotenoidní barvivo, sacharidy aj.

Semena obsahují organické kyseliny (jež jsou původcem zápachu i možného podráždění pokožky), glyceridy, steroly a estery.Droga rozšiřuje cévy, preventivně se užívá proti náhlým příhodám mozkovým, proti infarktu myokardu i proti poškození buněk vznikajícímu při degenerativních nemocích spojených se stářím.Byla a je nabízena jako lék i při poruchách paměti, otocích mozku, nedokrvení dolních končetin, při Alzheimerově chorobě, jejíž průběh údajně zpomaluje, při impotenci způsobené zhoršeným průtokem krve tepnami penisu, při kochleární hluchotě (hluchota způsobená nedostatečným průtokem krve ke sluchovým nervům), při chronickém pískání v uších i při chronické závrati.

Podle studie z roku 2008 je však zcela neúčinný proti Alzheimrově chorobě, kterou měl údajně mírnit. Podává se buď ve formě nálevu nebo krátce vařeného odvaru, nebo ve formě tinktury. Ale vzhledem k tomu, že v listech je obsaženo poměrně malé množství účinných látek, používají se komerčně připravované výrobky, v nichž je obsah účinných látek zvýšen až na padesátinásobek oproti přírodnímu materiálu.

Po domácku vyrobená jinanová tinktura:
250 g čerstvých listů nakrájíme na drobné kousky, zalijeme 1 litrem 60% lihu a necháme 3 týdny louhovat. Pak nálev scedíme a přefiltrujeme. Ženy mají užívat 3 x denně 20 kapek tinktury a muži 25 kapek.

Jinanový nálev:
250 g čerstvých listů přelijeme 500 ml vroucí vody a necháme 10 minut louhovat. Pak přecedíme. Zevně používáme k omývání bércových vředů, hemeroidů, dekubitů, kožních neduhů a ran.

Autor: Maura, Foto: Internet