Jak člověk zůstane v duchu stále mladý 5

Autor článku: Zdeněk Vohradník Pátrejte po svých předcích. Články v tomto seriálu jsou určeny kolegům seniorům, kteří řeší otázku jak zůstat v duchu mladý i při odchodu do důchodu. Dr. J. Murphy , učitel pozitivního myšlení, k tomu říká: ˝Nikdy nepřipusťte, aby Váš duch odešel do důchodu. Buďte stále přístupni novým myšlenkám a nápadům. Právě teď máte příležitost dělat to, po čem jste toužili, když Vám zaměstnání nedopřávalo dost času.˝

Postupně zde uvádím některé náměty, které se mně i rodinným příslušníkům v tomto směru osvědčily. Mohly by mít také společné název Co dělat proti stárnutí. Seznam dosud zveřejněných článků je uveden dole.
Podobně jako jiní lidé jsem si přinesl do důchodu jeden dluh z minulosti. Otec mě kdysi požádal, abych někde zjistil, od kdy žije rod Vohradníků na našem statku. Začal jsem se tím zabývat, ale když jsem zjistil, jak je časově náročné hledat ve starých matrikách, celou záležitost jsem odložil. Neměl jsem však dobrý pocit a jakmile jsem ukončil pracovní poměr, začal jsem pracovat na rodokmenu. Při tom jsem zjistil, že to není jen moje soukromá záležitost, ale že své předky v ČR hledá spousta lidí. Proto jsem toto téma zařadil i do našeho seriálu. Zvolil jsem k tomu trochu strohý citát z knihy J. Murphyho:
˝Nikdy nepřestávejte pracovat. Za takových okolností by na sebe stárnutí a smrt opravdu už nenechaly dlouho čekat.˝

Přidám k tomu ještě jeden výrok mého otce. Když několik let po osmdesátce zjistil, že již nemůže sekat trávu králíkům, poprvé mluvil o smrti. Samozřejmě jsme mu to rozmlouvali, ale řekl: ˝Co bych tady dělal, když nemohu pracovat.˝
Pro zjištění potřebných údajů jsme s bratrem několikrát navštívili oblastní archiv v Zámrsku a okresní archiv v Chrudimi. Nakonec jsme vypátrali, že náš rod hospodařil na statku v Havlovicích asi 350 let!. Když jsme se po tomto zjištění vraceli z archivu, zastavili jsme se na místním hřbitově, abychom to rodičům sdělili. Měli jsme pocit, že je to potěšilo. Na obrázku je ukázka zápisu v matrice.

Kronika

Toto zjištění mně pak vedlo k myšlence shromáždit a uchovat co nejvíce informací po zemřelých předcích. Velké potěšení jsem měl již při shánění starých písemností, ale nejkrásnější bylo shromažďování fotografií z mládí prarodičů, rodičů a dalších převážně zemřelých příbuzných. Vracel jsem se tím i do svého mládí, do role vesnického kluka, kterým se i po tři čtvrtě století života uvnitř stále cítím. Obrázek: Nejvíce práce bylo o žních.

Došlo při tom i k obnovení některých příbuzenských vztahů a k utužení vztahů stávajících. Myslím si, že touto činností se projevuje i úcta k našim předkům. Výsledkem mé práce je tištěná obrázková kronika, kterou jsem připravil na počítači. Stále ji ještě aktualizuji, tak jak se objevují nové podklady. Brzy asi vznikne nové rozšířené vydání.
Dodatek, který vznikl již po napsání článku.
Při brouzdání po internetu, ve snaze zjistit stopy po členech našeho rodu, jsem se náhodně dostal na webové stránky genealožky s velký G: www.genebaze.cz/~lk/lenka/index.html). Paní doktorka, která je vytvořila, zpracovala rozsáhlý přehled o 10 rodech, které nějakým způsobem souvisely s jejich předky. Tak rozsáhlé schéma jsem neviděl. Mezi jejich předky byli i členové našeho rodu. Po internetovém seznámení mi paní doktorka nezištně našla ve svých podkladech i přesnou odpověď na otázku uvedenou v úvodu tohoto článku. My jsme ji jen odhadovali. Zjistila, že rod Vohradníků se dostal do Havlovic dne 21.1.1674, kdy si náš pra pra předek Václav vzal za ženu Mařu, vdovu po xv., který zde hospodařil.˝

Nové seznámení s genealogii neboli tvorbou rodinné historie potvrdilo také správnost mého rozhodnutí, zařadit toto téma, do našeho seriálu. Splňuje totiž obě podmínky pro to jak zůstat v duchu mladý – tvůrčí činnost a touhu po novém poznání.
Seznam dosud probraných témat:
1. Dobrým lékem proti stárnutí je rekreační jízda na kole, 2. I při výletech na kole je třeba hledat něco nového, 3. Hádanky relaxují mozek i ducha,
4. Luštění hádanek oddaluje stárnutí.

Uvítáme, když nám k tomuto tématu nebo i k předchozím článkům, napíšete .

Autor: Zdeněk Vohradník, Foto: Zdeněk Vohradník