Jen počítání oveček někdy nepomůže

Zdroj: Měsíčník zdraví, Ivana Dulková Jen počítání oveček někdy nestačí Usínáte, jako když vás vody hodí, nebo se hodiny převracíte v posteli a čekáte, až konečně ˝zaberete˝? Co vlastně rozhoduje o dobrém spánku a co dělat, když nemůžete spát?

SPÁNEK JE VELICE potřebná, ale také velice křehká věc. Snad právě proto podle odhadů odborníků má potíže s nespavostí či jinými poruchami spánku skoro každý čtvrtý nebo dokonce každý třetí člověk na této planetě. Možností, jak nespavost řešit, je naštěstí spousta – od těch nejjednodušších spočívajících v nákupu kvalitní postele a úpravě spánkového režimu až po ty složitější, jakými jsou pomoc specializovaného lékaře či polykání moderních léků na spaní.

Spánek potřebujeme

Spánek je základní fyziologickou potřebou stejně nezbytnou jako dostatek tekutin nebo přiměřené množství výživného jídla. Jeho význam tkví především v regeneraci centrálního nervového systému, což v praxi znamená, že jeho absence nebo špatná kvalita se může projevit zhoršením myšlení, snížením pozornosti a pocitem únavy následující den. Máte-li potíže se spánkem dlouhodobě a neřešíte je, může se to odrazit nejenom na zhoršené kvalitě života, ale i na zvýšení rizika vzniku zá važných duševních onemocnění.

Kolik spánku nám stačí?

Odborníci tvrdí, že doba spánku by se měla pohybovat mezi sedmi a osmi a půl hodinami denně. Zároveň ale tvrdí, že tato hodnota je pouze průměrem. ˝Řadě lidí vyhovuje doba kratší, a přitom žádné problémy nepociťují, jiným zase vyhovuje spánek delší. Čas potřebný ke spánkové regeneraci je totiž velice individuální a liší se u daného jedince i v průběhu života,˝ vysvětluje Ján Praško z Psychiatrické kliniky v Olomouci. Podobně je to i s optimální dobou ulehnutí. Některým vyhovuje uléhat později a probouzet se v pozdním dopoledni. Jiní naopak preferují odebrat se ke spánku krátce po setmění a vstávat brzy k ránu. Samotný čas usínání se tedy také nezdá být pro kvalitu spánku rozhodující. Pro to, zda spánek skutečně naplní svou funkci, je rozhodující jeho kvalita. A jak poznáte, že váš spánek je v pořádku? Musíte ráno z postele vstávat odpočatí a plní energie!

Příčin je mnoho

Biorytmy ano, změna času ne Poruchy spánku se někdy vyskytují jako následek řady onemocnění, častěji jsou však způsobeny nesprávnou životosprávou či špatnou spánkovou hygienou. ˝Výsledkem je narušení spánkových biorytmů, které může způsobit únavu, deprese a snížení výkonnosti,˝ říká odbornice na biorytmy Helena Illnerová z Akademie věd ČR. Podle ní však nestojí za to se ˝vymlouvat˝ na změny času. Přechod na zimní čas, při kterém si lidé o hodinu přispí a ráno vstávají do světla, proto podle ní nepůsobí organismu větší potíže. Za nespavost v tomto čase prý může spíše pokles slunečního svitu a následné změny nálad. ˝Jiné už je to s přechodem na letní čas, v břez – nu je ráno ještě tma, a proto by bylo pro udržení rovnováhy spánkového biorytmu lepší, kdyby se čas posunoval později, klidně začátkem května,˝ dodává odbornice. Přesto je však podle ní náš spánek víc než změnou času ohrožen nepravidelným časem usínání a vstávání. Jde například o obligátní pozdní usínání a několikahodinové ˝přispaní si˝ o víkendu.

Melatonin – hormon spánku

Další z medicínsky ověřených příčin nespavosti je také kolísající hladina hormonů. Konkrétně melatoninu, kterému dali odborníci přezdívku hormon spánku. V době, která je nejvhodnější pro spánek, hladina tohoto hormonu v těle prudce stoupá. Jeho přirozená tvorba se však přibližně od 55. roku věku začíná v těle postupně snižovat. Tím si vědci vysvětlují i nárůst nespavosti u starších lidí.

Zdroj: Měsíčník zdraví, Foto: internet