Kdo proděravěl Mars?

Autor: Dalibor Novák, časopis ENIGMA 2/2008 Kdo prodravěl Mars? Zhruba od května 2007 se vynořuje nová záhada, která stále nabývá na síle. Vědci i veřejnost jsou šokováni: odkud se berou záhadné kruhové díry, které vesmírné sondy na planetě Marsu zachycují? Záhadou jsou především proto, že neodrážejí žádné světlo, jako by to byly samy černé díry! NASA se domnívá, že by mohlo jít o vstupy do podzemních jeskyní, jež mohou chránit zbytky martského života Může tu být souvislost se záhadnými snímky pořízenými před několika lety?

Nejprve jsou na snímcích z povrchu Marsu pořízené sondou Mars Odyssey objeveny černé puntíky. Chyba snímku je vyloučena, stejně jako krátery. Okrouhlé plochy jsou však tak temné, že uvnitř nich není vidět naprosto nic. Někteří vědci se domnívají, že by mohlo jít o vstupy do podzemních jeskyní, v nichž může přežívat i martský život. Jeskyně ho tak možná chrání před nebezpečnou radiací, teplotními rozdíly i brutálními prachovými bouřemi.

Sonda Mars Reconnaissance Orbiter, která v současnosti obíhá Mars, posílá další snímky. Jsou stále větší a detailnější a jedna patrná díra je viditelná i na obřím martském vulkánu Arsia Mons, jehož průměr 434 kilometrů se rovná délce celého toku naší řeky Vltavy nebo téměř desetinásobku délky lipenské vodní nádrže.

Sopku zdobí sedm děr.

V září 2007 již americká vesmírná agentura NASA hlásí, že jen na této sopce je objeveno celkem sedm takových děr, jejichž průměr se pohybuje v poměrně úzkém rozmezí 100 – 225 metrů, což je zhruba délka profesionálního fotbalového hřiště. Snímky už jasně ukazují, že jde o neuvěřitelně pravidelné otvory, které bez jakéhokoli přechodu v úhlu 90 stupňů přímo padají dolů do hlubin planety.

Oproti očekávání vědců však snímky alespoň prozatím neukazují, že by šlo o propady do širších podzemních prostor, ale o příkré tunely, jež se nerozšiřují a jsou hodně hluboké. Nádherně kruhový tvar a umístění na boku sopky bezprostředně mezi krátery nedává teorii o propadlištích do jakýchkoli jeskyní reálný základ. Nejlepší dosavadní snímek ukazuje svou světelností minimální hloubku 78 metrů, klidně ale tyto tunely mohou vést i celé kilometry do hlubin Marsu. Nejméně jedna ze zmíněných děr vyzařuje navíc teplo.

Přece jen propady, nebo tunely?

ENIGMA našla k oběma teoriím podpůrná fakta. Prvním je také naprosto záhadný, nevysvětlený propad půdy z února 2007 v jihoamerické Guatemale. Rovněž pravidelná kruhová díra o průměru a hloubce asi 100 metrů polkla 30 podlaží jistého domu přímo v městě Guatemala City. Martské, daleko větší díry ovšem mohou mít mnohem bizarnější příčinu. Před několika lety jsou na Marsu vyfoceny neuvěřitelné útvary v podobě jakýchsi červů nebo skleněných tunelů. Pokud bychom připustili, že se vědci mýlili, když usoudili, že musí jít o pouhopouhou optickou iluzi vytvářenou pouštními dunami, otevře se nám zajímavá možnost a vysvětlení pro řadu dalších jevů. Zaprvé zpětně při pohledu na snímek z roku 2003 vidíme, že tyto červovité útvary jsou bezprostředně obklopeny řadou dalších větších či menších děr. Zadruhé případný pohyb červovitých předmětů by mohl vysvětlit, proč je povrch Marsu posetý miliony křížících se čar, které tu pozorujeme již odedávna. Zní to fantasticky, ale co když onen život, jež na Marsu hledáme, máme celou dobu před očima?

Autor: Dalibor Novák, časopis ENIGMA 2/2008 , Foto: ENIGMA