Poslední diskuse


Zdraví zobrazit diskusi

Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...

Práce zobrazit diskusi

Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...

Co se kde děje zobrazit diskusi

Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...

Jak využívat moc našeho podvědomí – 49

Publikováno: 6.02.09
Počet zobrazení: 2175


      Autor článku: PhDr. Zdeněk Chmel
V minulém článku jsem se zmínil o kondiciogramu, o tom, jaké jsou jeho výsledky u dopravních firem na východě i na západě. Jde zejména o značné snížení počtu havárií tam, kde pro desítky řidičů nechali zpracovat osobní kondiciogramy, podle nichž se řídil dispečer, který nesměl pustit řidiče na trasu v den, který měl zejména v intelektuální a fyzické oblasti jako kritický nebo polokritický. Ale také, když se sešla minusová znaménka u všech tří oblastí.


Protože mám i vlastní zkušenosti s kondiciogramem, slíbil jsem Vám o tom napsat trochu podrobněji. Před více než pětatřiceti lety jsem dostal darem kondiciogram, který mi zhotovila ˝na míru˝ jedna počítačová firma – a to na deset let. Tedy do roku 1984. Deset let jsem si tedy dával pozor na kritické a polokritické dny. A zvykl jsem si na to tak, že když jsem ke konci uvedeného roku nemohl sehnat nikoho, kdo by mi vypočítal kondiciogram pro další roky, vypočítal jsem si jej sám a od té doby si jej vypočítávám každoročně. Je to pracné, když nemám k dispozici původní program, zabere mi to několik hodin času, ale ty se vyplatí. Pravda, několik přátel mne žádalo, abych jim také vypracoval kondiciogram. Musel jsem je zklamat. Proč? Já už jsem měl pro svůj kondiciogram základ výpočtů od narození do roku 1984 a na ně pak ročně jen navazoval. U každého jiného bych musel takto pracně vypočítat nejméně čtyři až šest stovek měsíců. To podle stáří dotyčného. A tak jsem vyzval zkušené programátory výpočetních středisek, aby se pokusili vypracovat nový program. (Zatím se o to pokusili dva, ale vzdali to. Přitom by tato služba mohla být skutečným obchodním trhákem.)
Dosvědčuje to i praktický příklad z mé poradny.

Na základě mých článků v Meduňce a na portále Třetí věk se mi ozval sedmatřicetiletý pan Antonín, kterého nejvíce trápilo, že – jak říkal – nemá smysl života. Sám mi o sobě pověděl, že ˝nepatří k těm lidem, kteří se bezcílně flákají po ulicích, popíjejí víno z papírových krabic v parku a takhle živoří až do smrti.˝ Z dalšího našeho rozhovoru vyplynulo, že nekouří, nepije, neflámuje. Také mi pověděl, že pochopil: ˝Nejsem na světě náhodou, ale proto, abych tu za sebou něco nechal a něco dobrého udělal.˝ Jenže se mu jeho veskrze pozitivní plány nedařilo uskutečňovat. A tak se začal cítit nějak zbytečný, nešťastný a méněcenný. Pan Antonín také žil sám, pociťoval strach ze samoty a přitom toužil po manželce a dětech. Zase použiji jeho slova: ˝Chtěl bych mít rodinu, děti, které bych pohladil, pochoval, svezl na kolotoči, koupil jim zmrzlinu˝ Pan Antonín je věřící a proto si dal seznamovací inzerát do katolických novin, ale žádná z těch žen, které se mu přihlásily, na něj neudělala patřičný dojem.

Myslím, že tato charakteristika postačuje k tomu, abyste si udělali obrázek, že opravdu jde o slušného člověka, který by dokázal učinit šťastnou leckterou osamělou ženu. Zeptal jsem se ho v čem tedy vidí, kromě rodiny, smysl života. Odpověděl, že by chtěl podnikat. A když jsem se zajímal, co mu v tom brání, řekl, že si málo věří. V dalším rozhovoru jsme zjistili, že právě z toho plynou i ty problémy a neúspěchy při navazování kontaktů s nějakou partnerkou. Pak se mi také svěřil, že má v sobě nějaký boží hlas nebo intuici, které jej varují před špatnými radami nebo činy. Dlouho a několikrát jsme spolu mluvili a během těchto našich debat postupně vycházely najevo i další jeho problémy. Ale o tom nechci mluvit. Připravil jsem pro něj i sci-modlitbu, kterou teď ocituji, protože může pomoci také někomu jinému: ˝Nekonečná moudrost mého podvědomí ví, co má duše potřebuje, abych dosáhl vnitřní i vnější vyrovnanosti, zbavil se pocitu zbytečnosti a sebepodceňování a našel smysl svého života. Věřím, že mi nekonečná síla podvědomí pomůže najít dobrou ženu a já vytvořím vytouženou rodinu a vyřeším tak svůj problém samoty…˝ Ta modlitba měla ještě dva řádky, ale ty neuvádím, protože se týkaly jen samotného pana Antonína.

Proč o tomto pánovi píši v souvislosti s kondiciogramem? Proto, že jsem si uvědomoval, jak hodně by mu mohl pomoci právě kondiciogram k podpoře účinku uvedené sci-modlitby. Pro něj bylo totiž velmi důležité, aby neutrpěl při navazování známosti další neúspěch. To by značně podlomilo jeho sebedůvěru, kterou pomalu získával. Z tohoto důvodu by tento kontakt neměl uskutečňovat v kritických nebo polokritických dnech citové oblasti. A tyto kritické dny by mu ukázal jeho kondiciogram. Bohužel jsem mu z důvodů, jež jsem popsal tuto účinnou ˝berličku˝ poskytnout nemohl. Tak jsme alespoň pracovali s horoskopem. Ale o tom zase až příště. A když už jsem se zmínil o své poradně, připojuji několik slov o ní.

Autor: PhDr. Zdeněk Chmel, Foto: Internet

PORADNA MOC PODVĚDOMÍ
Zabývá se zkvalitněním života a rozvojem osobnosti v každém směru a rovněž duševním i tělesným zdravím. Sídlí v Brně a každý klient-ka se musí předem objednat (tel. 549 257 402 nebo 604 158 676 nebo e-mail: drzch@quick.cz). Poradnu provozuji necelé dva roky na základě přání čtenářů mých článků i mé knihy ˝Jak využívat moc podvědomí˝. Přesnou adresu poradny neuvádím, protože jsem v podnájmu a nechci, aby tam někdo bez ohlášení obtěžoval ˝domácí˝. Každý objednaný klient se dozví, kam se má dostavit, spolu s termínem návštěvy.

Vaše komentáře

Celkem 2 komentáře (0 komentářů čeká na schválení)

09.02.2009 16:26  PhDr. Zdeněk Chmel

Pane Křupko, pokud o Vás nic jiného nevím než co jste napsal, tak Vám poradit nemohu. A také to nebude jednou větou. Pokud máte zájem o radu, tak mi na mail drzch@quick.cz napište: a) zda jste v blízkosti Brna a mohl byste přijít do mé poradny b)pokud tomu tak není, můžeme za určitých podmínek komunikovat prostřednictvím mailu. Pokud budete mít o tuto komunikaci zájem, pak Vám ty podmínky sdělím. Přeji Vám hezký den.

06.02.2009 15:09  Václav Křupka

Jsem na tom podobně,jako pan Antonín,ale stím rozdílem,že se u mě nejedná o ženy,ale o vztahy v zaměstnání.Nedávno jsem nastoupil na záskok do nemocnice.Nemělo by mi už ni c překvapit,ale já si pořád myslím ,že jsem udělal něco špatně a v tu chvíli.i když se nic nestalo,jsem nervozní a ten strach mě provází pořád i když je mi 54 let, Jak se mám v daný okamžik zachovat?

Zanechte komentář: