Poslední diskuse
Zdraví
Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...Práce
Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...Co se kde děje
Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...
Právní okénko
Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků Rozhodnutí o ochranném pásmu Nevydání územního rozhodnutí Spojení územního a stavebního řízení a veřejnoprávní smlouvy Cíl veřejnoprávních smluv Uzavírání veřejnoprávních smluv Souhlas ministerstva vnitra a jiných orgánů Účastníci řízení o vydání územního rozhodnutí Podávání žádosti o vydání územního rozhodnutí Územní souhlas Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet
Autorka článku: JUDr. Irena Novotná
Územní řízení
Problematiku územního řízení upravuje zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, v platném, znění.
Územní řízení je specifickým druhem rozhodování správních orgánů, jehož výsledkem je autoritativní rozhodnutí, s konkrétním opatřením, jež se má v daném území uskutečnit, resp. o konkrétním využití pozemku k navrhovanému účelu, nebo také územní řízení je zvláštní správní řízení, tedy správní řízení probíhající před stavebními úřady (jimi jsou pověřené obecní úřady); jedině na základě výsledku územního řízení, kterým je územní rozhodnutí, je možno umisťovat stavby, měnit využití území a chránit důležité veřejné zájmy v území.
Územní rozhodnutí
Územní rozhodnutí vymezuje stavební pozemek, umisťuje navrhovanou stavbu a stanoví její druh, účel a podmínky jejího umístění a podmínky pro zpracování projektové dokumentace potřebné pro vydání stavebního povolení nebo pro ohlášení stavby a pro napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Zákon stanoví, které stavby či zařízení územní rozhodnutí nevyžadují.
Ăzemní rozhodnutí stanoví nový způsob užívání pozemku a podmínky pro jeho využití. Vyžadují ho terénní úpravy (tj. zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry), stanovení dobývacího prostoru, manipulační plochy, prodejní plochy a tržiště, hřbitovy, změny druhu pozemku přesahující výměru 300 m2 a úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody. Tohoto rozhodnutí není třeba pro sjezdy z pozemních komunikací na sousední nemovitosti., nejde-li o území s archeologickými nálezy.
Toto rozhodnutí stanoví podmínky pro požadovanou změnu stavby a její nové využití nebo podmínky upravující její vliv na životní prostředí a nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Vyžadují ho nástavby, přístavby a změny ve způsobu užívání stavby, které podstatně mění nároky stavby na okolí. Není ho však třeba ke stavebním úpravám nebo udržovacím pracím.
Lze je vydat pouze na žádost podanou všemi vlastníky dotčených pozemků a staveb na nich. Vydává se jen v případě, že podmínky dělení či scelení pozemků nejsou dány regulačním plánem nebo jiným rozhodnutím stavebního úřadu či dalšího orgánu státní správy.
Toto rozhodnutí chrání stavbu, zařízení nebo pozemek před negativními vlivy okolí nebo okolí před jejich negativními vlivy.
Pouze na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, (nestanoví-li zákon jinak) lze umisťovat stavby nebo zařízení, provádět jejich změny, měnit jejich vliv na využití území, měnit využití území a chránit důležité zájmy území. Územní rozhodnutí, jak stanoví zákon, se nevydává pro území, pro které je vydán regulační plán.
Zákon stanoví, kdy se připouští spojení územního řízení s řízením stavebním, kdy může stavební úřad uzavřít s žadatelem veřejnoprávní smlouvu, která územní rozhodnutí nahrazuje a kdy může stanovit, že se k dané stavbě nebude vyžadovat ohlášení nebo stavební povolení. Veřejnoprávní smlouvy jsou uzavírány od 1. ledna 2003 mezi obcemi s rozšířenou působností na přenesený výkon státní správy podle § 66a zákona o obcích a § 66d zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Po ukončení činnosti okresních úřadů k 31.12.2002 byla část jejich pravomocí převedena na obce s rozšířenou působností a zákonem č. 313/2002 Sb. s účinností od 1.1.2003 byl novelizován zákon o obcích. Do zákona tak byly doplněny nové paragrafy týkající se obcí s rozšířenou působností a také veřejnoprávních smluv.
Pomocí veřejnoprávních smluv si některé obce s rozšířenou působností řeší problémy se zabezpečováním přeneseného výkonu státní správy (např. personální zabezpečení – nedostatek kvalifikovaných pracovníků, nemožnost zajistit zastupitelnost, chybějící prostory pro výkon přenesené působnosti, nedostatečné technické vybavení úřadu, neefektivní vykonávání rozsahem malé agendy).
Tedy, obce s rozšířenou působností mohou mezi sebou uzavřít veřejnoprávní smlouvu pokud jejich obecní úřady vykonávají přenesenou působnost ve správním obvodu jednoho krajského úřadu. Veřejnoprávní smlouva se podle potřeb obcí, tedy smluvních stran, uzavírá buď na celou přenesenou působnost nebo na její část.
K uzavření veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu Ministerstva vnitra, které jej vydává ve správním řízení po projednání s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem. Smlouvy obce uzavírají na dobu určitou, případně na dobu neurčitou. Účinnost veřejnoprávních smluv mohou smluvní strany prodlužovat tzv. dohodou o změně veřejnoprávní smlouvy. K 1.1.2006 čl. I zákona č. 501/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, bylo upraveno znění § 66c a zrušeny §§ 66d a 66e zákona o obcích. Uvedené změny byly nahrazeny částí V ˝Veřejnoprávní smlouvy˝ zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
Účastníkem řízení je kromě žadatele vždy obec, na jejímž území má být daný záměr uskutečněn. Účastníky jsou i další osoby, o nichž to stanoví zákon, např. vlastníci nebo držitelé věcných práv k sousedním pozemkům nebo k sousedním stavbám. Nejsou jimi však nájemci bytů, nebytových prostor nebo pozemků.
Zákon upravuje podávání žádosti o vydání územního rozhodnutí, způsob jeho zahajování, jeho přerušení, uplatňování stanovisek, námitek a připomínek v tomto řízení, posuzování záměru žadatele, posuzování vlivu na životní prostředí, náležitosti územního rozhodnutí, dobu jeho platnosti, provádění jeho změn a zrušení územního rozhodnutí. Ve zjednodušeném územním řízení může stavební úřad rozhodnout o umístění stavby, o změně využití území, o změně stavby a o scelování pozemků, je-li záměr v zastavitelné ploše nebo v zastavěném území, záměr nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí, žádost má všechny náležitosti a je doložena závaznými stanovisky dotčených orgánů a souhlasem účastníků řízení. Rozhodnutí se nevydává, jsou-li podmínky ochrany stanoveny zvláštním právním předpisem nebo na jeho základě.
Tento souhlas může stavební úřad vydat na základě oznámení o záměru za podmínky, že je tento záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nezmění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Nelze jej vydat, obsahuje-li závazné stanovisko dotčeného orgánu k záměru podmínky nebo je negativní nebo podléhá-li záměr posouzení z hlediska jeho vlivu na životní prostředí. Zákon konkrétně uvádí, kdy vydání tohoto souhlasu přichází v úvahu. Upravuje též náležitosti oznámení o záměru v území a povinnosti žadatele o stavební souhlas.