Právní okénko

Autorka článku: JUDr. Irena Novotná Předběžné opatření ve věcech domácího násilí Domácí násilí je definováno jako násilí zejména fyzické, psychické či sexuální, ke kterému dochází mezi blízkými osobami. Je charakteristické těmito znaky: opakování, dlouhodobost, eskalace, jasné a nezpochybnitelné rozdělení rolí, neveřejnost.

Právní úprava
Zákonem č. 135/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím, byl zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský soudní řád“), obohacen o § 76b „Uložení předběžného opatření ve věcech domácího násilí“, v dalších ustanoveních byl doplněn za účelem řešení jevu označovaného jako domácí násilí.
Podle § 75c občanského soudního řádu bude předběžné opatření nařízeno, jsou-li splněny podmínky § 76b občanského soudního řádu. Tio znamená v případě, kdy jednáním účastníka, proti kterému návrh směřuje, je vážně ohrožen život, zdraví, svoboda nebo lidská důstojnost navrhovatele. Dospěje-li soud na základě skutečností popsaných v návrhu, která jsou doložena zpravidla lékařskými zprávami či záznamy policie, k závěru, že hrozí útok proti životu, zdraví, svobodě nebo lidské důstojnosti, návrhu vyhoví.

Opatření
Soud může násilníkovi (násilné osobně) uložit, aby dočasně opustil společné obydlí i jeho bezprostřední okolí, pokud se zde zdržuje, nebo aby do něj nevstupovala, a to ať už se zde zdržuje, nebo již byla vykázána rozhodnutím policie či se zde nezdržuje z jiného důvodu. Zjišťování společného obydlí zpravidla nečiní problémy navrhovateli ani soudu. Hůře se však zjišťuje bezprostřední okolí. V návrzích tento pojem nebývá vymezen a může vyvstat pochybnost, zda jít nad rámec návrhu a toto okolí blíže určit.
Soudy postupují dvěma následujícími způsoby. Buď ve výroku rozhodnutí uvedou jen „bezprostřední okolí“, nebo „bezprostřední okolí – tj. ve vzdálenosti 100 (50, 80) metrů od společného obydlí“. Tato praxe kopíruje praxi policie, která při vykázání určuje bezprostřední okolí vymezením vzdálenosti od společného obydlí v metrech. Protože však většina návrhů a poté i rozhodnutí obsahuje také výrok, kterým se násilné osobě zakazuje setkávání s ohroženou osobou a navazování kontaktů s ní.
Násilné osobě je možné uložit, aby se zdržela setkávání s navrhovatelem a navazování kontaktů s ním, i když ohrožená a násilná osoba nemají společné obydlí. Jde o případy, kdy násilná osoba ohroženou osobu vyhledává a obtěžuje svou přítomností, sleduje ji, případně napadá nejen v soukromí. Vzhledem k tomu, že § 76b odst. 1 občanského soudního řádu neobsahuje taxativní výčet opatření, jež může soud předběžným opatřením uložit, bylo by teoreticky možné uložit opatření další. Z plnění povinností uložených předběžným opatřením soud stanoví, s přihlédnutím k oprávněným zájmům násilné osoby, výjimky. Děje se tak tehdy, jsou-li účastníky řízení rodiče nezletilých dětí a soudem je upraven styk otce s těmito dětmi za přítomnosti matky nebo probíhá-li řízení o rozvod a účastníci se tak musejí setkat na jednání soudu.

Jak postupuje soud při předběžném opatření
O předběžném opatření podle § 76b občanského soudního řádu soud rozhoduje bezodkladně, to znamená do 48 hodin od podání návrhu.Ovšem bez slyšení účastníků, bez jednání, přičemž podkladem pro jeho rozhodnutí nejsou výsledky dokazování podle ustanovení § 75c odst. 3. Všechny okolnosti, které jsou významné pro rozhodnutí o předběžném opatření by se měly podávat z návrhu a připojených listin. Rozhodující by měl být stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně (§ 75c odst. 4 občanského soudního řádu). Soud neměl přihlížet k tvrzením, listinám nebo k dalším důkazům, které soud prvního stupně neměl k dispozici v době vyhlášení (vydání) svého usnesení. Pro odvolací řízení to znamená, že účastníci nemohou v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení uvádět žádné nové skutečnosti nebo důkazy. Pokud nejsou k návrhu připojeny žádné listinné důkazy, soudce nejede na místo samé, nepřipojí-li spis policie, nevyžádá si úřední záznam a nezjistí, zda jsou na soudu vedeny spisy týkající se například trestné činnosti násilné osoby, výchovy a výživy nezletilých dětí či rozvodový spis, soud návrh zamítne. Nebylo totiž prokázáno ani osvědčeno, že jednáním účastníka, proti kterému návrh směřuje, je vážně ohrožen život, zdraví, svoboda nebo lidská důstojnost. Pokud podá navrhovatel za této situace navrhovatel odvolání, odvolací soud by neměl přihlížet k tvrzením, listinám nebo k dalším důkazům, které soud prvního stupně neměl k dispozici.

Doručování
Stejně jako v jiných případech, se předběžné opatření doručuje podle ustanovení § 76 občanského soudního řádu. Pokud je předběžné opatření nařízeno, doručuje se stejnopis tohoto rozhodnutí účastníkům daného řízení (§ 76c odst. 2), usnesení je přitom třeba odeslat ve lhůtě tří dnů od vyhlášení, případně vydání, nebylo-li vyhlášeno. Osobě, vůči které návrh směřuje, se spolu se stejnopisem usnesení doručí také návrh na předběžné opatření. Dojde-li k zamítnutí návrhu, doručuje se usnesení jen navrhovateli (§ 76g občanského soudního řádu). Také v tomto případě je třeba stejnopis usnesení odeslat navrhovateli, případně jeho zástupci ve lhůtě tří dnů ode dne vyhlášení nebo vydání usnesení. Rozhodnutí je závazné pro účastníka a pro státní orgány (§ 76e občanského soudního řádu).

Zánik předběžného opatření
Předběžné opatření dle § 76b zaniká uplynutím doby, po kterou mělo trvat, a ta je vymezena v § 76b odst. 3 občanského soudního řádu. Předběžné opatření je možné zrušit, pominou-li důvody, pro které bylo nařízeno (dojde-li ke změně poměrů). Zrušení předběžného opatření možné tehdy, pokud by již samo vykázání na násilnou osobu zapůsobilo a nebude ohrožen život, zdraví, svoboda ani lidská důstojnost ohrožené osoby. Jde však o rozhodnutí, se kterým jsem se doposud nesetkala, protože domácí násilí je dlouhodobým jevem, který má určitý vývoj (a gradaci), soudce jen těžko dokáže odhadnout budoucí chování násilné osoby v tom smyslu, že by náhle od násilného způsobu chování ustoupila. Proto si myslím, že § 77 odst. 2 občanského soudního řádu nebude v případě předběžných opatření podle § 76b občanského soudního řádu užívaným institutem.

Formulace návrh na předběžné opatření
Návrh je třeba formulovat zejména dostatečně určitě. Pokud navrhovatel či navrhovatelka uvede pouze „dochází u nás dlouhodobě k fyzickému a psychickému násilí“, pak soudce, který o návrhu rozhoduje, není schopen zjistit, zda je jednáním násilné osoby vážným způsobem ohrožen život, zdraví, svoboda nebo lidská důstojnost ohrožené osoby. Proto je dobré v návrhu konkrétně popsat fyzické či psychické násilí tak, aby si rozhodující soudce dovedl chování či jednání násilné osoby představit. Jednotlivé útoky je tedy nutné vylíčit například tak, aby bylo zřejmé: Fyzickým násilímje například úder pěstí, otevřenou dlaní nebo válečkem, dále je nutné popsat, do jakých míst úder směřoval, zda došlo ke škrcení, zda násilná osoba na ohroženou osobu plivala, shodila ji do vany apod.
Psychické násilí se popisuje hůře. Je možné však uvést, že násilná osoba v nočních hodinách pouštěla nahlas televizi a kopala u toho do nábytku. Dále, nosila u sebe nůž, omezovala ohroženou osobu v pohybu, vyhrožovala zabitím a také jakým způsobem mělo k zabití dojít.. Z návrhu by mělo být patrné, že napadání je dlouhodobé a jeho intenzita se stupňuje. Například šlo nejdříve o psychické násilí, pak se přidalo fyzické, přičemž útoky byly brutálnější nebo četnější. Při takovém popisu je pro soudce daleko jednodušší případ podřadit pod pojem domácí násilí. Návrh by měl v rámci vylíčení skutkového stavu obsahovat také informaci o tom, zda se násilná osoba dopouští obecné kriminality, zda je držitelem zbraně, dlouhodobě bez zaměstnání, jestli má finanční problémy. Pokud má ohrožená osoba povědomost o předchozích vztazích násilné osoby a ví, že také v těchto vztazích bylo přítomné násilí, je dobré tuto informaci v návrhu uvést. Dále je na místě sdělit, zda násilná osoba má problémy s požíváním alkoholu či jiných návykových látek. Stejně tak je vhodné uvést, zda násilná osoba porušuje příkazy soudu či jiná nařízení, případně zda má názory, postoje, které schvalují násilí.
Pokud násilná osoba trpí chorobnou žárlivostí, také tuto skutečnost není na místě zamlčet. Na základě souhrnu výše uvedených údajů soud vyhodnotí, zda je riziko budoucího útoku reálné. Ohrožená osoba by ale měla popsat také své pocity, uvést, jaký je její vztah k násilné osobě. Zda z ní má strach, násilníka opakovaně omlouvá, proč tak činí (může to být například proto, že si myslí, že za vše může sama, nebo se násilník po útoku chová mile, nosí ohrožené osobě dárky a vyvolává tak lítost). Měla by objasnit svou majetkovou, výdělkovou a sociální situaci. Soud by měl například také vědět, že jde o matku s malými dětmi, která pobírá jen sociální dávky, nestýká se s rodiči a nemá kamarádky, jsou pro ni nedostupná azylová zařízení, kde se za pobyt platí, nebo jde o důchodkyni, která je odkázána na násilnou osobu, bydlí v domě bez výtahu a má jen starobní důchod. Z těchto údajů soud vyvodí, zda je nutné přikročit k vykázání, zjistí, zda je pro ohroženou osobu dostupná pomoc rodičů, známých, zda je schopna zajistit si bydlení.

Výrok rozhodnutí
Výrok vypadat například takto:
Soud nařizuje předběžné opatření, kterým se Petru Novákovi ukládá, aby opustil byt č. 1 v prvním poschodí domu č. p. 1, v ulici ….., v Praze, do 10. 5. 2009 do tohoto bytu nevstupoval a zdržel se setkávání s navrhovatelkou a navazování kontaktů s ní.
Podle zákona bez dalšího platí, že předběžné opatření trvá jeden měsíc od vykonatelnosti a předcházelo-li rozhodnutí policie, počíná tato lhůta dnem následujícím po dni, v němž uplynula lhůta stanovená v zákoně o Policii ČR, považuji za důležité uvést v rozhodnutí datum, do kterého předběžné opatření trvá. Pokud je ve výroku usnesení uvedeno do kdy předběžné opatření trvá, nemělo by dojít k nesrovnalostem.

Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet