Právní okénko

Autorka článku: JUDr. Irena Novotná Katastr nemovitostí na území ČR – 1.část Vývoj a vedení evidence od historických dob po dnešní dobu. Přehled vývoje vedení evidence nemovitostí je důležitý proto, že pokud se i nyní, dnešní době, obracíme na Katastrální úřady ve věci dohledání zápisů z evidence nemovitostí, ať už z potřeby investora nebo soukromé osoby, je třeba získat přehled o způsobu vedení zápisů v různých historických obdobích.

Tyto zápisy slouží k dalším právním úkonům a schvalovacím řízení příslušnými dotčenými orgány státní správy, stejně jako k soudním účelům.
Dohledávání zápisů z evidence nemovitostí je často věcí zdlouhavou a je nutná orientace ve významech těchto zápisů. Evidence movitostí sahá sice do dávné historie, ale sleduje návaznosti, které jsou důležité pro vyhledávání a dokládání platných dokladů při nakládání s nemovitostmi.

Evidence nemovitostí je institut sahající až do 12.století. Již od středověku vznikalo teoretické rozdělení nemovitostí na nástroje sloužící majetkoprávním účelům (veřejné knihy) a daňovým a poplatkovým účelům (pozemkové katastry). Ty byly spojeny u nás v roce až v roce 1964.
Veřejné knihy – úřední seznamy do nichž se zapisovaly nemovitosti a práva k nim spojená (zapisovalo se pod veřejným dozorem – soudů, všeobecně přístupné, údaje byly správné a úplné.

Zemské desky je prvním doloženým druhem veřejných knih.. Byly úředními knihami Zemského soudu – od poloviny 13.století. Zápisy v něm uvedené se týkaly pouze šlechtického majetku. Byly vedeny na zásadách publicity a fikce. V roce 1794 byly zápisy rozčleněny na knihy a rubriky. V současné době jsou tyto zápisy v úschově Katastrálních úřadů, je možno z nich pořizovat opisy.

Gruntovní knihy byly zavedeny v 16.století a sloužily k zápisům poddanské půdy. Byly v nich zapsány celé poddanské usedlosti; původně vedeny u vrchnostenských úřadů, později u obecných soudů (18.století).

Pozemkové knihy byly zavedeny v 19.stol.a sloužily k zápisu vlastnických práv a dalších věcných práv k nemovitostem jinde nezapsaným. Pozemkové knihy byly zrušeny v roce 1964. Jsou však v úschově katastrálních úřadů.
Ve své době vedeny okresními soudy a rozdělovaly se na části:

Hlavní části:
* Kniha hlavní
* sbírka listin
* mapa pozemkové knihy.

Pomocné části:
* věcný rejstřík
* osobní rejstřík
* seznam veřejného statku (pro každou obec)

Hlavní kniha byla vedena pro každé katastrální území a dělila se na knihovní vložky do nichž se zapisovala knihovní tělesa. Knihovní vložka obsahovala jen jedno knihovní těleso – jediná nemovitost nebo ucelený hospodářský soubor nemovitostí spojených osobou vlastníka či spoluvlastníka. Knihovní vložka se dělila na 3 listy (A, B a C). List A – statková podstata (kde, jak, koho a komu). List B – list vlastnický (údaje o vlastníkovi, nabytí vlastnictví a jeho změny, podíly apod.), List C - list závad (věcná břemena, zástavy, dluhy apod.).

Sbírka listin sloužila pro zakládání kopií všech písemností, společná pro všechny hlavní knihy.
Mapa pozemkové knihy obsahovala kopie katastrální mapy
Zápis do pozemkových knih je podmíněn předcházejícím rozhodnutím knihovního soudu.
Vklady (intabulace) mají konstitutivní účinek. Jimi se nabývala, převáděla, omezovala či rušila práva k zapisovaným nemovitostem .
Záznamy (prenotace) zakládaly věcná práva, pokud došlo ke vkladu.
Poznámky (adnotace) sloužily k evidenčnímu zachycení některých údajů o osobních poměrech vlastníka.
Pozemkové knihy byly vedeny pod zásadou intabulační, to znamená, že teprve vkladem práva k nemovitosti práva vznikají, pod zásadou legality, to znamená, že jsou platné pouze takové zápisy jenž byly zákonem dovoleny, dále pod zásadou volnosti, to znamená, že bylo na úvaze vlastníka, zda zápis navrhnout či nikoli, pod zásadou priority, to znamená dodržování časového pořadí, dále pod zásadou speciality, to znamená, že zákon určoval formu, způsob a i místo jednotlivých zápisů do knih, pod zásadou materiální publicity, to znamená důvěru ve veřejné knihy a poskytování ochrany dobré vůle, pod zásadou formální publicity, to znamená, že knihy byly veřejné a byl k nim zjednán obecný přístup a konečně pod zásadou souladnosti s pozemkovým katastrem, tedy ve shodnosti údajů.

Do železničních knih se zapisovaly nemovitosti určené k provozu drah pro veřejnou dopravu. Každá složka sloužila pro jednu dráhu. Vedeny u soudů v Brně, Praze a Bratislavě. Zrušeny byly v roce 1964, původně uloženy u státních notářství, od roku 1992 jsou uloženy u katastrálních úřadů.

Horní knihy sloužily k zápisu práv dobývat na hornicky využívaných pozemcích nerosty (horní oprávnění). Vedly je krajské soudy tzv. horní soudy. Smysl ztratily v roce 1945 po znárodnění dolů a oficiálně byly zrušeny v roce 1957.
Pozemkové katastry sloužily jako evidence pro účely fiskální. K jejímu vedení bylo nutno znát počet poddaných a rozsah poddanského majetku k vyměření daní .

První pozemkový katastr byl tzv. berní rula, založený v roce- 1654. Později na ně navázaly tzv.lánové rejstříky, podle nich se vybíraly daně.

Dále následuje I. a II. tereziánský katastr, který byl soupisem poddanské půdy podle jednotlivých vesnic, založen na hlášeních pozemkových vrchností, ale v té době se hlášení již prověřovalo. Druhý katastr byl jenom přepracováním prvního v důsledku stížností..Panský katastr obsahoval údaje o rozloze a výnosnosti panských pozemků v souladu platností s II. tereziánským katastrem.

Nový josefínský katastr byl prvním případem společné evidence vrchnostenské a poddanské půdy a vedl k vytvoření katastrálních obcí, stabilní katastr byl zaveden v roce 1817. Vedle popisné části dle obcí už byla zavedena i mapová část s parcelními čísly.Ty vytvářely katastrální měřičské úřady.

Pozemkový katastr od roku 1927 sledoval nejen pozemky, ale i stavby a nemovitosti jiné. Tato činnost byla svěřeno tzv. ˝katastrálním měřičským úřadům˝.

V roce 1949 nastala přeměna katastrálních měřičských úřadů na zeměměřičské oddělení ONV, později samostatný orgán.
V roce 1960 nahrazeny byla zeměměřičská oddělení nahrazena ˝středisky geodézie˝. Pozemkový katastr byl veden dle katastrálních území.

Dělení pozemkového katastru
V letech 1956-1960
Pozemkový katastr byl rozdělen na části:
1.operát měřičský – mapy;
2.operát písemný – především pozemkové archy;
3.sbírka listin;
4.úhrnný výkaz

Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet