Nejslavnější kurtizány 6

Autor: EPOCHA 2005 Jak to chodí v Bruselu? Podobný obraz můžeme dnes spatřit například i v Bruselu, sídle desítek úřadů Evropské unie. Není žádným tajemstvím, že rozšíření Unie přineslo i nebývalý rozkvět pro nejstarší řemeslo světa. Sexuální utěšitelky, znalé tří či čtyř světových jazyků, vybavené drahými apartmány a nemalou inteligencí, dnes zažívají v Bruselu pravé hody. Jejich jména a telefonní čísla si vážení evropští úředníci předávají z ručky do ručky a exkluzivní zářivé krásky se stávají na čas jejich mandátu nezbytným doplňkem jejich osobnosti. Monika (24) pochází z Ostravy.

Dnes na ni mají spojení mnozí přední bruselští úředníci. Má vždy čas, dokonale se umí chovat ve společnosti, hovoří plynně německy, anglicky a francouzsky. Je ozdobou celé řady společenských setkání. Orientuje se v nejvyšší politice a mohla by radit (a často to také dělá) i předním právníkům. Její týdenní příjem přesahuje čtvrt milionu korun. Miluje výtvarné umění a v jejím šestipokojovém apartmánu v centru Bruselu by se mnohému sběrateli obrazů zatočila hlava. Zkrátka i kurtizány jsou s dobou. Dnes se jim říká společnice

Kurtizány jako objekt pozornosti umělců
Život kurtizán byl často vděčným námětem pro díla slavných spisovatelů. Jmenovat můžeme například Honoré de Balzaca a jeho slavný román Lesk a bída kurtizán. Román byl součástí cyklu Lidská komedie, monumentálně koncipovaného obrazu francouzské společnosti v první polovině 19. století. Velkým příběhem kurtizány je i román Emila Zoly Nana o dívce, která uteče v patnácti letech z domova a díky své kráse si zvolí život v přepychu. Stává se z ní kurtizána. Mnohé kurtizány byly i objekty pozornosti vynikajících malířů. Pověstné jsou například jejich portréty od Tintoreta.
Životu kurtizán se věnovali a věnují i filmoví tvůrci. Jedním z posledních filmů s tímto tématem je i slavný americký snímek Nebezpečná krása z roku 1998. Děj se odehrává v Benátkách roku 1583 a je příběhem skutečné kurtizány a básnířky Veroniky Franco. Ve filmu jsou použity její verše, které ji ukazují jako skutečnou umělkyni .

Chrámové kněžky, nebo pouhé štětky
Specifickým druhem hetér, nebo kurtizán, byly chrámové kněžky sloužící ve svatostánku určitého božstva. Nejznámější kulty, při nichž byla provozována chrámová prostituce, byly zasvěceny u Féničanů bohyni Astarté, u Babyloňanů bohyni Ištar, na Kypru pak Afroditě. Chrámové kněžky nacházíme ve třetím tisíciletí před Kristem v těch nejrozvinutějších společenstvích. ˝Pracovištěm˝ těchto kněžek byla veřejná zařízení, která byla součástí chrámů, které z ní čerpaly část svých příjmů. Kněžky sice vystupovaly jako služebnice boží, ale v podstatě šlo o vzdělané a kultivované prostitutky.

Autor: časopis EPOCHA 2005 , Foto: internet