Poslední diskuse


Zdraví zobrazit diskusi

Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...

Práce zobrazit diskusi

Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...

Co se kde děje zobrazit diskusi

Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...

Procházky literaturou

Publikováno: 7.03.09
Počet zobrazení: 1645


      Autorka článku: JUDr. Irena Novotná
Jaroslav Seifert (23.9.1901-10.1.1986)
Básník a první československý nositel Nobelovy ceny za literaturu Jaroslav Seifert se narodil 23. září 1901 v Praze na Žižkově v proletářském prostředí. Seifertova matka byla dcerou kralupského zakladatelského kulturního pracovníka Antonína Boruty, rodiče měli svatbu v Minicích. Jako chlapec pobýval Jaroslav často u svých zdejších prarodičů, dočasně tu dokonce chodil do školy, a jak sám později prohlásil, dědeček mu tady byl tím, čím kdysi Boženě Němcové její babička. Po studiích začal Seifert pracovat jako novinář a literát. Jaroslav Seifert byl lyrický básník, prozaik, publicista a překladatel.


Ve dvacátých letech minulého století byl spoluzakladatelem, členem a mluvčím uměleckého hnutí Devětsil. V roce 1929 byl Jaroslav Seifert vyloučen z komunistické strany – spolu s dalšími levicovými spisovateli podepsal manifest proti vedení KSČ v čele s K. Gottwaldem. Od roku 1930 byl členem sociálně demokratické strany a redaktor kulturní rubriky Práva lidu (za německé okupace Národní práce). Působil v řadě levicových deníků a avantgardních časopisů – Rudé právo, Rovnost, Právo lidu, Nová scéna, Kytice atd. V letech 1945 – 1949 působil Seifert v deníku Práce.

V letech 1946 – 1948 redigoval časopis Kytice. V roce 1946 se Jaroslav Seifert stal členem České akademie věd a umění. V 50. letech 20. století se stal pro své postoje Seifert terčem ostré kritiky představitelů KSČ. V období kolem tzv. pražského jara (1968 – 1969) se politicky a kulturně angažoval. V letech 1969 – 1970 byl Seifert předsedou Svazu českých spisovatelů. V sedmdesátých letech odešel Seifert do ústraní a začal spolupracovat s disentem a stal se jedním z prvních signatářů Charty 77. Jeho dílo bylo vydáváno v samizdatu. Seifertovo básnické dílo směřovalo od proletářské bojovnosti (Město v slzách, 1921, Samá láska, 1923) přes poetistické okouzlení moderní civilizací (Na vlnách TSF, 1925) až k písňovému oproštění zralé tvorby, vyjadřující citový vztah k drobným darům života, k domovu a k národní kultuře (Poštovní holub, 1929, Jablko s klína, 1933, Ruce Venušiny, 1936, Vějíř Boženy Němcové, 1940, Světlem oděná, 1940, Kamenný most, 1944). Po roce 1945 vydal sbírku Přílba hlíny (1945, další, postupně rozšiřovaná vyd. 1946 a 1948), shrnující básníkovy reflexe doby národního ohrožení a zápasu za svobodu (1937-45), dále dvě sbírky inspirované obrázky M. Alše a J. Lady (Šel malíř chudě do světa, 1949, Chlapec a hvězdy, 1956), básnické skladby o tvůrčím údělu Píseň o Viktorce (1950) a sbírku zpěvné intimní lyriky Maminka (1954). V 60. letech došlo k proměně Seifertovy poezie: zmizely rýmy, rytmická pravidelnost, verš zdrsněl.

V tvorbě přibyly tóny melancholické nostalgie, životní bilance, plynutí času a motiv smrti, zaznívají vzpomínky na dětství, na mladé lásky, zemřelé přátele a dramatické události života (Koncert na ostrově, 1965, Odlévání zvonů, 1967, Halleyova kometa, 1967, Deštník z Piccadily, 1979, Morový sloup, 1981, Býti básníkem, 1983). Písňová lehkost se prozaizovala a naznačovala i ve výrazu doléhající tíhu života. Autor sugestivní vzpomínkové knihy Všechny krásy světa (Toronto 1981, Praha: s cenzurními zásahy 1982, 1985, kompletně 1993). V roce 1984 byla Jaroslavu Seifertovi udělena Nobelova cena za literaturu. V kralupském Městském muzeu je básníkova Pamětní síň, v Lobečku jeho pomník, a lidé putují k Seifertovu hrobu na hřbitově nad městem. V Presentačním klubu Kaučuku a v muzeu se pak konají každoroční básníkovy festivaly. Jaroslav Seifert zemřel 10. 1. 1986 v Praze.

Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet

Vaše komentáře

Celkem 2 komentáře (0 komentářů čeká na schválení)

13.06.2009 00:14  JUDr. Irena Novotná ()

Vížený pane Stupka, čerpala jsem nejen z nejrůznějších pramenů dějin literatury, ale také ze svých poznámek z přednášek literatury. Moc zdravím
http://www.bylinky.webnode.cz

12.06.2009 20:52  Josef Stupka

V článku se říká, že Seifert chodil v Kralupech dočasně i do školy. To není známo. Odkud je tato informace? S pozdravem Stupka

Zanechte komentář: