Jak využívat moc našeho podvědomí – 59

Autor článku: PhDr. Zdeněk Chmel Na dnešek jsem vám slíbil příběh, který se udál v jedné z ˝banánových republik˝. To uvádím jen proto, aby jej někdo nevztahoval na ČR. U nás se přece něco takového nemůže stát. (!?) Mohli bychom jej nazvat Sedmero KDYBY

V oné nejmenované ˝banánové republice˝ vypsalo jedno z tamních ministerstev grant na řešení velmi důležitého problému. Do výběrového řízení se přihlásila i firma Ramirez s.r.o. Vytvořila řešitelský tým, který se hned pustil do řešení, protože termín na odevzdání práce nebyl příliš dlouhý. Tým pracoval, pracoval a náhle se ˝zadrhl˝. Dny utíkaly, ale práce stála. Téměř ˝za pět minut dvanáct˝ přišel někdo na spásný nápad. A tým za cenu několika probdělých nocí práci dokončil – v pátek, dva dny před termínem. (Tento časový údaj je důležitý pro vyznění celého příběhu.) Dokončili práci, napsali průvodní dopis a vše připravili k odeslání. Balíček předali úřednici Anitě na podatelně, aby jej odeslala na ministerstvo EXPRES REKOMANDO. Bylo to těsně před skončením pracovní doby. Úřednici ale hned nato zavolala kamarádka. Anita se s ní zapovídala a na dopis zapomněla. Vzpomněla si až doma. Bylo to po 17 hod, když už ˝jejich pošta˝ měla zavřeno. Sice hlavní pošta fungovala non stop, ale Anitě se nechtělo jet přes půl města tramvají a tak mávla rukou: ˝Ono se to přes neděli nezblázní.˝ A v tom se mýlila.

Když úředník Fabricio na ministerstvu obdržel dopis a zjistil, že odesilatelé nedodrželi jím stanovený termín, dopis odložil s poznámkou: ˝Opozdili se, tak mají smůlu.˝ Grantová komise sice zasedala až za tři dny, takže jí mohl dopis předat s těmi, které přišly včas, ale pan Fabricio byl zásadový. Dopis nepředal a firma Ramirez přišla o vypsaný grant. Řekněme si několik KDYBY. Kdyby se řešitelský tým ˝nezadrhl˝, kdyby spásný nápad přišel o den dříve, kdyby tým dokončil práci ve čtvrtek, kdyby nezavolala kamarádka, kdyby Anita na dopis nezapomněla, kdyby se vydala na hlavní poštu, kdyby ministerský úředník nebyl tak ˝akurátní˝. Prostě, jestliže by jedno z těch sedmero ˝kdyby˝ neexistovalo, firma by o grant nepřišla, protože – jak se později ukázalo – komise grant neudělila, jelikož žádné z projednávaných řešení nesplnilo zadání. Předseda komise pak jednou náhodou otevřel dopis řešitelského týmu firmy Ramirez a žasl. Jedině toto řešení bylo správné. I zeptal se pana Fabricia, proč komisi tento dopis nepředložil. Úředník pokrčil rameny: ˝Poslali to pozdě˝.

Všechna taková KDYBY jsou většinou selháním ˝lidského faktoru˝, jak často rádi říkáme. A to už jsme opět doma. Jednou si člověk ˝dá pohov˝, jindy zase příliš pospíchá. Výsledkem je autohavárie a mnohdy i smrt. Většinou nevinného protijedoucího řidiče. Nebo dosaďme za jedno ˝kdyby˝ pohodlnost. Třicet let se nic nestalo, tak co bychom něco měnili na ˝zaběhaném˝ systému. To si asi říkali i vedoucí pracovníci dopravního podniku o jednokolejce, která se před rokem na počátku jara stala ˝slavnou˝. Pak jeden z řidičů měl zpoždění a ten druhý prostě nepočkal. Kdyby počkal, nemusela se stát tragická nehoda s mnoha raněnými a třemi mrtvými. Byla to všechno opravdu jen ˝náhoda˝? Kolik těch ˝kdyby˝ bychom tady napočítali? Přitom je známo, že už dávno před tou katastrofou se na uvedené jednokolejce stalo něco podobného. Jenže bez mrtvých a zraněných. Takže tamní ˝pan Fabricio˝ mávl rukou: ˝Nic se nestalo, tak co bychom se plašili˝ Letos slavnostně šéfové DP uvedli do provozu nové zabezpečovací zařízení. Po roce od oné havárie.

Položme si otázku: To u nás musí vždycky někdo zemřít, aby se někteří lidé ˝rozhoupali k činům˝? A zajímalo by mne také, zda někdo (kromě potrestaného řidiče tramvaje) zejména z odpovědných činitelů onoho dopravního podniku byl brán k odpovědnosti? Nebo alespoň ztratil své vysoké prémie za nejméně pětileté opoždění instalace zabezpečovacího zařízení? A co kontrolní orgány? Nevěděly o tom případu bez mrtvých? A pokud to někdo před nimi zatajil, tak by měl být potrestán alespoň dodatečně. U nás by nemělo platit ˝co bychom se plašili˝ jako u pana Fabricia! Nebo jsme u nás také na úrovni ˝banánové republiky˝? Příště krátké pokračování v souvislosti s povídáním o našem podílu na ˝světovém duchu˝.

Autor: PhDr. Zdeněk Chmel, Foto: Internet

Klub dr. Murphyho v ČR upozorňuje:
Vzhledem k současnému ˝letnímu˝ počasí, které se podepsalo na nízké účasti u posledních dvou přednášek, rušíme následující přednášku: MOC PODVĚDOMÍ 4 – Chcete být bohatí nebo chudí?, která se měla konat 28. 4. 2009 v 16,00 1. salonek Hotelu MORÁVKA, Heršpická 7 v Brně.

Celý cyklus čtyř přednášek
MOC PODVĚDOMÍ 1 – Jak využít tuto sílu pro zdraví
MOC PODVĚDOMÍ 2 – Chcete být šťastní?
MOC PODVĚDOMÍ 3 – Jak dosáhnout úspěchu
MOC PODVĚDOMÍ 4 – Chcete být bohatí nebo chudí?
se opět uskuteční na podzim. O termínech a místě konání opět budeme včas informovat.