Jak využívat moc našeho podvědomí – 60

Autor článku: PhDr. Zdeněk Chmel Na dnešek jsem vám slíbil krátké pokračování příběhu, který se mohl stát snad jen v některé z ˝banánových republik˝ a to v souvislosti s povídáním o našem podílu na ˝světovém duchu˝.

Nejprve si řekněme, co píše o duchu dr.Murphy. O dualitě ducha jsme si již dříve povídali. Připomenu jen, že duch sice představuje jednotu, ale má dvě zásadně odlišné funkce a působí ve dvou zcela různých oblastech se svébytnými a nezaměnitelnými vlastnostmi a silami. To je naše vědomí a podvědomí. Někdy se také mluví o objektivním a subjektivním duchu, o bdělém a spícím duchu.

Lidé se rozhodují na základě myšlení, které se odehrává ve vědomí. Naše vnímání není pasivní, ale aktivní. Vnitřní chod našeho organismu, který vědomě nemůžeme ovlivnit, ale řídí podvědomí. Dr. Murphy cituje Williama Jamese, který je považován za otce americké psychologie: ˝Podvědomí v sobě skrývá síly, které hýbají světem.˝ A dále říká, že důvodem všeho chaosu a utrpení v našem světě je ˝nedostatečné porozumění lidí pro vzájemné vztahy vědomí a podvědomí.˝

A jsme u našeho příběhu, respektive u jeho paralely z tuzemských zdrojů, kterou jsem uvedl v druhé části. Šlo o smutně ˝proslavenou˝ jednokolejku, kde se vedoucí pracovníci dopravního podniku spoléhali jen na ˝lidský faktor˝. Pak jeden z řidičů měl zpoždění a ten druhý prostě nepočkal. Kdyby počkal, nemusela se stát tragická nehoda s mnoha raněnými a třemi mrtvými. Řidič tramvaje byl potrestán. Ale neměli na lavici obžalovaných s ním sedět i vedoucí pracovníci podniku, kteří věděli, že je na jednokolejce provoz nebezpečný? Proč před orgány města zatajili, že se tam už dávno před onou katastrofou stalo něco podobného? Sice bez mrtvých a zraněných. Proč mávli rukou: ˝Nic se nestalo, tak co bychom se plašili?˝ Letos šéfové onoho DP uvedli slavnostně do provozu nové zabezpečovací zařízení. Po roce od oné havárie. Položil jsem si otázku: To u nás musí vždycky někdo zemřít, aby se někteří lidé ˝rozhoupali k činům˝? A zajímalo mne také, zda někdo (kromě potrestaného řidiče tramvaje) byl brán k odpovědnosti?
Vraťme se k našemu ˝světovému duchu˝. Říkali jsme si, že podvědomí v sobě skrývá síly, které hýbají světem.˝ A dále, že důvodem všeho chaosu a utrpení v našem světě je ˝nedostatečné porozumění lidí pro vzájemné vztahy vědomí a podvědomí.˝ A já bych dodal, že i vzájemné vztahy mezi lidmi. Kdyby takto uvažoval ten vedoucí činitel zmíněného DP, tedy kdyby cestující v tramvaji bral jako lidi a ne jen jako ˝pasažéry˝, tak by se možná zasadil o to zabezpečovací zařízení už dříve. A lidé, včetně dětí, nemuseli trpět a umírat. Protože si také na druhé straně můžeme jinými slovy říci, že když tyto dvě části ducha harmonicky a společně působí, je výsledkem zdraví, štěstí, radost a mír v duši.

Ale teď již opusťme onu katastrofu a naplno se vraťme k našemu tématu. Svrchu řečené si rovněž můžeme interpretovat tak, že cokoli podvědomě pociťujeme (například v představách) jako skutečnost, to získá pevnou formu jako životní stav nebo událost. Proto mohu doporučit každému, kdo chce využívat moci svého podvědomí, aby nejen věřil svému zformulovanému přání (sci-modlitbě), ale také si představoval, jak je toto přání již splněno. Proto také upozorňuji, že každá negativní myšlenka má škodlivý vliv nejen na úspěch dané sci-modlitby, ale i na celý náš život.
Povězme si jak působí tělesné reakce na duševní pochody. (Omlouvám se,že teď musím použít několik odborných termínů.) Když vědomí zachytí myšlenku, která v mozkomíšním nervovém systému vyvolá odpovídající kmitání, dá podnět k podobnému impulsu ve vegetativním nervstvu, jehož prostřednictvím je tato myšlenka předána našemu podvědomí. A to ji předá vlastnímu tvořivému médiu, čímž myšlenka získá věcnou podobu. Příště o dalších duchovních pochodech a jak působí na tělesné reakce.

Autor: PhDr. Zdeněk Chmel, Foto: Internet