Ztracené poklady pod hladinou 1

Autor: EPOCHA 2005 Na dně oceánů, moří, řek a jezer je podle kronikářů ukryto největší množství ztracených pokladů, ověřené záznamy hovoří až o 500 tunách ryzího zlata. Pocházejí zpravidla ze ztroskotaných lodí, které se snažily dopravit náklad zlata, diamantů, nebo jiných cenností z jedné pevniny na druhou, ale cestou je potkal nemilý osud. Poklady v lodních vracích musí doslova pokrývat mořské dno, podle statistik jen u břehů Francie ročně průměrně ztroskotá na 500 plavidel. Dnešní hlubinné technologie umožňují zázraky, dokážeme se potopit k neznámějšímu vraku – lodi Titanik – do hloubky přesahující 4000 metrů. Technologie nám dávají velkou šanci nějaký ten poklad ukořistit – umíme se k němu potopit, dokážeme jej vylovit. Největším problémem ale je, že pramálo víme, kde se takový poklad nachází, kde hledat, kam se potopit. Miliardy na dně jsou velmi pečlivě ukryté.

Zlato, které nedoplulo
Objevení Ameriky – dodnes jedna z největších událostí dějin. Teď si ale představte, že žijete ve Španělsku v 15. století, kdy do vaší země proudí po moři z nového kontinentu tuny zlata. Kontinent Amerika slouží jako ˝dojná kráva˝, musíte jí za to doslova milovat, stejně jako Evropa tehdejších časů. Zlato z Peru, Brazílie, Kolumbie a Mexika plní pokladny Španělska, Francie, Anglie i Holandska, vlny Atlantiku brázdí koráby napěchované nejúžasnějšími poklady. Celá řada lodí ale svůj náklad nedovezla, některé přepadli a potopili piráti, jiné narazily na útes a zmizely v hlubinách. Zlato, stříbro, perly, smaragdy nevyčíslitelné ceny leží pohřbeny ve zkamenělých vracích, informace hovoří o pěti stech tunách ryzího zlata a více než tisíci tun stříbra v mincích a prutech. Získat takové jmění by znamenalo stát se okamžitě jedním z nejbohatších lidí planety, jen za zlato by člověk utržil v přepočtu na dnešní ceny zhruba šest miliard korun. Kde ale hledat?
Najít poklad je těžké i v místech, o kterých jistě víme, že loď ztroskotala. Například španělské město Vigo, které leží asi 150 kilometrů jihozápadně od La Coruni je již více než třista let mekkou hledačů pokladů – někteří vylovili prázdné vraky lodí, našlo se několik truhel, ale více než 80 procent zlatého nákladu leží stále kdesi na dně. Ve zdejší zátoce totiž v roce 1702 skončila dobrá polovina nákladu, který převáželo 19 dopravních korábů a 23 doprovodných lodí napěchovaných zlatem ze španělských kolonií v Havaně. Jak zjistila EPOCHA, leží v bahně zátoky poklad v hodnotě 200 milionů liber.

Vrak lodě Télémaque
Pro hledače pokladů a pro historiky snažící se rozřešit tajemství královských klenotů, které zmizely v průběhu Francouzské revoluce je nejzajímavější vrak lodě s názvem Télémaque. Tento koráb vyplul 3. ledna 1790 z Rouenu do Anglie, francouzská aristokracie na něm odvážela ze země své hlavy i svá jmění – zlato a vzácné šperky. Dokonce prý v lodní pokladně leželo soukromé jmění krále Ludvíka XVI. a jeho ženy Marie Antoinetty. Dva dny po vyplutí zachvátila loď u ústí řeky Seiny prudká bouře a potopila ji i s celou posádkou. Šperky a jmění v hodnotě převyšující 50 milionů dolarů, za které by bylo možné pořídit pět luxusních vozů Enzo Ferrari, leží stále na dně.

Autor: časopis EPOCHA 2005 , Foto: internet