Naučné stezky v České republice 19- Krkonoše H

Autorka článku: JUDr. Irena Novotná Smrčina Sejdeme až na dolní hranici Dvorského lesa k tzv. Smrčině. Na tomto místě nalezneme informační tabuli, která nám poví něco o skladbě Rýchorských lesů. I zde byla původní Hercynská směs ( směs buku , jedle a smrku) nahrazována smrkem. Nyní původní hercynskou směs můžete pozorovat jen na několika málo místech. Postupně se ale přistupuje k zalesňování celých Krkonoš touto směsí.

Používají se výhradně semena z místních Krkonošských porostů, aby se zamezilo zavlečení nepůvodních druhů. Tyto smíšené lesy ve vyšších partiích střídají smrkové porosty. Původní přítomnost smrku s těchto vyšších partiích signalizuje tzv. podzolová půda, na které se smrčiny vyskytují.

Vyznačuje se malou vrstvou výživného humusu, z níž se v důsledku častých srážek živiny vyplavují do spodních vrstev půdního profilu a stávají se tak pro rostliny hůře přístupné. Delší přítomnost smrku signalizují i některé zde žijící rostliny. Jmenujme alespoň podbělici alpskou. Po několika metrech dojdeme na rozcestí dvou turistických značek. My se vydáme po žluté. Dojdeme na louku, kde stojí několik typických krkonošských bud, kterým se říká Sněžné (dříve Weiselt) Sněžné proto,že vystavěny na místech, kde se sníh drží až do pozdního jara.

Žacléřko-svatoňovická černouhelná pánev
Svah, na kterém leží Sněžné domky spadá do mělké Žacléřko-svatoňovické černouhelné pánve . Uhlí se zde však od roku 1992 již netěží. Uhlí není jedinou surovinou, která se v této oblasti získávala.

V nedalekém Bártlově lese a Sklenařovickém údolí se na některých tocích od 14 stol. rýžovalo zlato. Výnosnost zde však byla prý tak malá, že se od této činnosti upustilo. Ale vraťme se zpět k Sněžným boudám a Žacléřsko- svatoňovické černouhelné pánvi. Město Žacléř patří k nejstarším městům v tomto kraji vůbec. Jeho dominantou je barokní zámek. Původně středověký hrad, který střežil cestu z Čech do Slezska. Byla to také jedna z cest o které se říká, že tudy Jan Ámos Komenský odcházel do exilu.

Pohled na východní Krkonoše

Za dalších několik minut se ocitneme na křižovatce polní cesty po které jdeme a štěrkové silnice vedoucí jedním směrem do Žacléře a druhým zpět na Rýchorskou boudu. My se vydáme doleva, čili zpět na Rýchorskou boudu. Ujdeme jen pár metrů a naskytne se nám krásný pohled na východní Krkonoše. Louka před námi, na které se nyní pase velmi sympatické chundelaté plemeno skotu pocházející ze Skotska, patří mezi významné botanické rezervace.

Právě tento skot by měl pomoci při obhospodařování této louky a návratu malých,jindy vysokými travami utlačovaných, vzácných druhů rostlin. Na této Rýchorské Květnici můžeme vidět i ty nejvzácnější Krkonošské květiny jako třeba oranžově kvetoucí lilii cibulkonosnou, sasanku narcisokvětou a další.

Od Rýchorské květeny je to již jen malý kousek k místu odkud jsme vyšli na naučnou stezku, k Rýchorské boudě. Nyní se můžete vydat zpět stejnou cestou po žluté turistické značce zpět do Maršova, nebo po zelené do Svobody nad Úpou, nebo druhým směrem do Žacléře.

Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet