Téma z rodinného archivu aneb radiová koncese

Autor: Petr Chalupa tak tohle téma mám rád. Prohrabuji se fotografiemi, pohlednicemi, blahopřáními a mám i složku různých starých dokumentů. Nedávno, zrovna v den, kdy jsem zakládal doklad od inkasa, kdy vždy letmo zkontroluji jednotlivé složky této platby, se mi pohled zastavil na položce rozhlasá… Kč

Vybavil se mi jeden starý dokument z roku 1935, který máme v tom ˝kufrovém rodinném archivu˝. Jmenuje se ˝Koncese na zřízení, udržování a provozování radiofonní přijímací stanice˝, tedy obdoba té naší současné částky za rozhlas na inkasu.
Jenže tato předválečná koncese byla nutným dokladem k tomu, aby vlastník radiopřijímače mohl vůbec rádio zakoupit, vlastnit a provozovat. Poštovní úřad v Kojeticích na Moravě (jak je tučně vytištěno) jej vydával jménem Ministerstva pošt a telegrafů. Je opatřen osmi korunovým kolkem a opravňuje majitele mlýna (manželčina otce) k tomu, aby otočil knoflíkem rádia (řečeno dnešní mluvou).
Z dokumentu je dále patrné, že poplatek za únor r. 1935 ve výši 10,- Kč byl zaplacen a také upozornění, že každou změnu bytu je nutno ihned ohlásiti dodávacímu poštovnímu úřadu.

Jeho druhá strana, která určuje podmínky užívání radia mne roztetelila. Třeba ustanovení, že: ˝Není dovoleno veřejně šířiti takové pořady a projevy cizích rozhlasových stanic, které jsou sto, aby ohrozily veřejný pořádek nebo způsobily veřejné pohoršení. Budou-li takovéto pořady a projevy zachyceny náhodou, musí býti jejich příjem ihned zastaven. Zanedbání této povinnosti má za následek odnětí koncese.˝ Takže.vypnout gombík rádia, jinak o něj přijdete.

Myslím, že tehdejší Ministerstvo pošt a telegrafů to poslouchání radia mělo ˝řádně ošetřené˝. Jenom mi trochu zatrnulo při představě, že by některý současný ministerský úředník mohl mít doma třeba také ve starém kufru podobný dokument, a v rámci inovace, vykázání činnosti nebo jiného zviditelnění si z něj vzal příklad.

Autor: Petr Chalupa, Foto: Petr Chalupa