Poslední diskuse


Zdraví zobrazit diskusi

Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...

Práce zobrazit diskusi

Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...

Co se kde děje zobrazit diskusi

Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...

Zapomenuté osudy 1.

Publikováno: 14.05.09
Počet zobrazení: 1580


      Autor článku: S. Ravik, koláže: O. Janíčková
Vzpomínky na slavné Čechy, žijící v minulém století, které budeme na pokračování uveřejňovat, jsou samy staré padesát let. Čtenář tu najde vyprávění o pilotech, kteří začali létat ještě dříve než mnohem legendárnější inženýr Jan Kašpar, jenž na zakoupeném letounu poprvé překonal vzdálenost mezi Pardubicemi a Prahou. Točit tu budou klikou kamery první čeští filmaři, v časech, kdy bylo filmování v podstatě jen levnou atrakcí pro nenáročného diváka. Vystoupí tu i dávní cestovatelé, vynálezce, jemuž se říkalo Český Edison“.

Promluví tu znovu houslista, který bavil návštěvníky barů – vtipy i tklivými melodiemi. Mluvil jsem kdysi i s mohykány Červené sedmy, s chlapci, kteří montovali za druhé světové války rakety Wernhera von Brauna. Najdete tu samozřejmě i první muže a ženy za volantem, právě tak jako první královnu krásy, anebo zpověď krále kasařů.

S těmito dávnými legendami jsem hovořil často jako poslední. Vzpomínky ležely „v šupleti“ mé pracovny dobrých třicet pět let, kdy mi byla cesta k publikování uzavřena, až vyšly roku 2000 v knize Zapomenuté osudy. Archivní jsou ovšem i fotografie, které tehdy pořizoval můj trvalý průvodce Bedřich Kocek, fotoreportér Světa v obrazech a vítěz několika významných cen. Historickou nostalgií je i fakt, že postavy, které jsme popisovali a fotografovali, se pokládaly za Čechoslováky – a na této charakteristice jsem setrval i při korekturách stránek.

Tyto staré historie jsou pozoruhodné nejen vlastními osudy lidí, ale i faktem, že na příklad pouhých deset let stačilo pánům Laurinovi a Klementovi na vývoj od bicyklu k prvnímu automobilu, schopnému mezinárodní soutěže. Jen za třičtvrtě roku jeden z inženýrů, o nichž vyprávím, vybudoval první český třtinový cukrovar a to od výkresu ke spuštění do provozu, dokonce až v Indii. Za pouhého čtvrt roku stála Petřínská rozhledna a výměna smíchovského železničního mostu trvala dvacet čtyři hodiny! Obávám se, že mnohý z výkonů bychom už dnes ani neuměli okopírovat.

Všechny ty neobyčejné lidi jsme vyhledávali jako živoucí svědky počátků naší doby a uvědomovali jsme si, jak v překotu doby je oslavováno jen dílo samo, zatímco skuteční tvůrci našich časů procházejí kolem nás docela bez povšimnutí. I když nám kartotéka zapomenutých lidských osudů nevydala celé své tajemství, tedy alespoň střípky z nich ať připomenou dnešním občanům, že jen díky nim je náš svět takovým, jakým ho shledáváme.

O autorovi:

      PhDr. Slavomír Ravik, absolvent Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, postgraduálů na College of Arts v Bagdádu a na Vysoké škole ekonomické v Praze a autor desítek knih a prací z oblasti historie, náboženství, dějin umění, ekonomie a beletrie. Původním povoláním žurnalista, za normalizace svářeč polyetylénových pytlíků, po revoluci analytik Poslanecké sněmovny, tiskový pracovník úřadu vlády, poradce a kritik všeho, co za kritiku stálo a stojí. A hlavně spisovatel.

Zdroj: Autor článku: PhDr. Slavomír Ravik, koláže Ing. Olga Janíčková s použitím fotografií Bedřicha Kocka.

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář: