Poslední diskuse


Zdraví zobrazit diskusi

Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...

Práce zobrazit diskusi

Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...

Co se kde děje zobrazit diskusi

Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...

Jak využívat moc našeho podvědomí – 66

Publikováno: 5.06.09
Počet zobrazení: 1777


      Autor článku: PhDr. Zdeněk Chmel
Povídání o funkci a působení podvědomí začnu malým ˝jazykovým koutkem˝. To proto, že mnoho lidí si plete dvě dvojice pojmů: vědomý a podvědomý či povědomí a podvědomí. Začněme tou první dvojicí. Dr. Murphy upozorňuje, že duch není rozštěpen na dvě oddělené nezávislé části.


Vědomé a podvědomé procesy jsou jen dvěmi oblastmi činnosti jednoho a téhož ducha. Z jazykového hlediska ˝vědomý˝ znamená, že něco konáme s přímým úmyslem, uvědoměle a při plném vědomí. V této souvislosti také musíme připomenout pojem ˝nevědomý˝ a ˝nevědomí˝. Nevědomí ve filosofii je vnitřním činitelem duševního života, o kterém člověk neví, ale jehož obsah může být převeden do vědomí, například trapné zážitky. Stejným způsobem je to například s reklamou, kterou nevnímáme vědomě, to znamená, že daný inzerát nehledáme s ohledem na své potřeby, ale vnímáme jej zcela nevědomě. Někdy dochází také k zaměňování nevědomí s podvědomím. Druhá dvojice ˝podvědomí˝ a ˝povědomí˝ se také lidem nepoučeným často plete. O podvědomí jsme si už řekli hodně a hodně si také ještě řekneme. Druhý pojem, který má o písmenko uvnitř slova méně, znamená, že máme o dané věci jen povrchní, nepříliš hlubokou vědomost, povšechné znalosti. Záměna těchto dvou slov může mít při nesprávném použití i vážné následky v neporozumění. Jestliže někdo řekne: ˝Má to v povědomí˝ a jiný: ˝Je to v jeho podvědomí˝, tak (pokud si nepletou pojmy) každý myslí něco jiného. Ten první chce říci, že dotyčný má o něčem nepříliš hluboké znalosti. Ten druhý naproti tomu říká, že onen člověk má určité zážitky uchované v paměti, že má něco v hloubi duše. Ať už je to touha, přání nebo představa. To je to, o čem budeme dnes mluvit.

Vraťme se k té jednotě těla, ducha a duše. Tato jednota je určitým prostředkem naší zkušenosti, jímž zkoumáme a měníme svět. Svět lze totiž měnit jen prostřednictvím člověka. Můžeme tedy říci, že myšlenky jsou základem světa. Proces myšlení se odehrává ve vědomí A protože se rozhodujeme na základě myšlení, všechna zvolená řešení jsou vědomá. Naproti tomu podvědomé jednání je bezděčné, neuvědomělé, ale zároveň i v úzkém vztahu s podvědomím. Vědomě jste se rozhodli pro využívání svého podvědomí, vědomě se na něj budete obracet se svými přáními a prosbami, vtělenými do sci-modliteb. Dále už je to na síle vaší víry a na moci podvědomí – a to proto, že vědomě a svou vůlí nemůžete ovlivnit vnitřní pochody svého organismu.

Už jsme si říkali, že víra je inteligence ducha. Je to také vnitřní síla člověka, která mu umožňuje poznávat svět, ale i vstřebávat jeho otřesy a samozřejmě i krásu života. Jestliže člověka chápeme jako duchovní bytost, jestliže budeme silní, pak dokážeme i měnit stav vlastní mysli a tím i okolní svět. Vědomí bývá také někdy označováno jako ˝objektivní duch˝ nebo ˝duch smyslů˝. Mimo jiné proto, že informace o viditelném vnějším světě dostává od pěti smyslů, jimiž je obdařena většina lidí. Těchto pět smyslů poskytuje člověku potřebné znalosti o okolním světě. Pokud někomu některý ze smyslů schází nebo je nedostatečně vyvinut, snaží se podvědomí ten handicapovaný smysl nahradit tím, že posílí ty smysly ostatní. Nevidomí lidé mají bystřejší sluch, čich a hmat, nedoslýchavým se zlepší zrak apod. Samozřejmě to není pravidlo. Záleží také na samotném postiženém člověku.

Teď je namístě připomenout to, o čem jsme mluvili už někdy v prvních článcích tohoto seriálu. Totiž to, že podvědomí řídí podle svých vlastních zákonů všechny tělesné funkce – od dýchání až po metabolismus a vyměšování. Tyto pochody můžeme svým myšlením ovlivnit jen málo. Například se můžeme naučit zadržet dech (a tedy se potápět pod hladinu), někteří jogíni se dokáží silou své vůle obejít dlouhou dobu bez potravy. To jsou ale výjimečné případy. Životní pochody však můžeme ovlivnit pomocí podvědomí. Když náš organismus onemocní, můžeme ovlivnit průběh této nemoci až po úplné uzdravení. O tom jsem už ale psal, takže to pouze připomínám. Příště si povíme o ˝subjektivním duchu˝.

Autor: PhDr. Zdeněk Chmel, Foto: Internet

Mimořádná valná hromada -2
Minule jsem začal tento seriálek před mimořádnou valnou hromadou konstatováním toho, že se Klub dr.Murphyho v ČR dostal do určitých problémů. A nejprve jsem mluvil o problémech osobních. Dnes na to navážu. Tím, že z pětičlenného představenstva jsme zbyli dva a po kooptaci předsedkyně brněnského Klubíčka Marty Komárkové jen tři, mělo vliv i na členské záležitosti, které opustila Eliška Mošnerová.
Noví členové se hlásili a nebyl nikdo, kdo by je uvítal v klubu, kdo by jim předal základní informace. Jedinou výjimkou byli noví členové z Brna a okolí, protože zde funguje Klubíčko. Také se zastavilo vydávání členských průkazů. Navíc nám vypověděla součinnost (pro velké časové zaneprázdnění) autorka webových stránek klubu dr.Novotná. Snažil jsem se hledat náhradního správce těchto stránek, ale neuspěl jsem a neuspěli ani jiní – zejména proto, že jsme neměli možnost budoucímu správci nabídnout odpovídající odměnu. To už je otázka finanční, o které chci podrobněji pojednat příště. Dnes jen zopakuji informaci, že mimořádná valná hromada se bude konat v sobotu 3. října od 10,00 hod v místnosti Občanského klubu na Kounicově ulici č.43. Obracím se na stávající členy klubu, naše patronky a také na případné další zájemce, kteří se chtějí členy klubu stát, aby si tento den rezervovali pro cestu do Brna. Příště budu mluvit o těch financích, jejichž nedostatek je i důsledkem toho, o čem jsem psal v obou prvních článcích.

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář: