Jak využívat moc našeho podvědomí – 67

Autor článku: PhDr. Zdeněk Chmel V předcházejícím článku jsme konstatovali, že životní pochody můžeme ovlivnit pomocí podvědomí a tak, když náš organismus onemocní, můžeme ovlivnit průběh této nemoci až po úplné uzdravení. Slíbil jsem, že dnes si povíme něco o ˝subjektivním duchu˝. To je vlastně jiný název pro naše podvědomí. Někde se také setkáte s termínem ˝bezprostřední duch˝. To proto, že naše podvědomí není odkázáno na smyslové vjemy, jako vědomí. Podvědomí vnímá svět bezprostředně – bez odlesku či zrcadlení. Vnímá okolní svět intuicí.

Poznává jej na základě zkušenosti, tušení a vnuknutí. To vše bez rozumového zkoumání, tedy bez přemýšlení, rozjímání, zahloubání se. Podvědomí plní svou velkou úlohu tehdy, když jsou fyzické smysly tak říkajíc ˝vypnuty˝. Tuto zvláštní schopnost vnímání můžeme přirovnat stavu bezvědomí, spánku nebo k takzvané ˝hladině alfa˝, což je stav, či spíše rozhraní, kdy už nejsme bdělí, ale také ještě nespíme. Podvědomí tedy ˝vidí˝ očima ducha a nepotřebuje k tomuto vjemu žádné zrakové orgány.
Připomínám i to, že podvědomí považuje za skutečné všechno, co mu vnukneme a čemu věříme. Podvědomí nedělá rozdíl mezi tím, co si skutečně přejeme a co prohodíme třeba jen tak bezděky. Proto bychom měli myslet jen pozitivně. Negativní myšlení nejenže otravuje nás samotné, ale působí i na okolí. I o tom jsme si již říkali, že negativní a ničivé představy působí rozkladně a navíc dříve nebo později sklidíme ˝nepoživatelné ovoce˝ ve formě nepříjemných zážitků, událostí či dokonce katastrof.
To, že podvědomí není schopno logicky myslet, porovnávat dobré a zlé – a na základě toho rozhodovat – dokázala i řada psychologickým pokusů. A nejen to. Mnozí eskamotéři si na tom vybudovali svou existenci. Jde o hypnózu. Účastníci takových varietních kouzelnických představení se nestačí divit, když slyší, jaké kousky vyváděli poté, co jim hypnotizér vsugeroval, že jsou někým jiným. Ať už šlo o historickou či literární osobnost (vděčné jsou například Napoleon Bonaparte, Casanova či Old Shatterhand) nebo dokonce členové živočišné říše – od morčete až po tygra či lva. Takto ˝omámený˝ jedinec tuto roli přijme tak věrně, že velí bitvě u Slavkova či mňouká jako kočka. Stejným způsobem lze hypnotizovanému namluvit, že je na Sahaře (a on se svléká) či že je na severním pólu a on drkotá zuby.
To všechno je následek toho, že podvědomí se dá ˝obalamutit˝, že bere všechno, co mu vědomí předloží (a to i virtuálně) jako tu nejskutečnější skutečnost. Právě proto si musíme dát pozor nejen na jazyk, ale i na své myšlení. Když si budete neustále říkat, že něco nedokážete, pak to skutečně nedokážete, protože vám podvědomí vaše ˝přání˝ splní. Už jsem také říkal, že musíme negativní myšlenky vytěsnit – nejlépe tím, že je nahradíme pozitivním přáním. Takovým pozitivním přáním může být i sci-modlitba.
To, co jsem napsal v předcházejících řádcích bych rád ilustroval na příběhu z mé poradny. Je to příběh paní Alžběty (dále budu uvádět jen zkratku Paní A). Paní A je žena v nejlepším věku, má středoškolské vzdělání, je věřící a také poněkud obézní. To musím uvést, protože to má souvislost s druhou částí článku Stejně jako to, že byla hospitalizována v psychiatrické léčebně. Dokonce třikrát. Pak ještě vyzkoušela dva léčitele, ale svého problému se nezbavila. Náhodou se jí dostala dozvěděla o mé poradně a tak se objednala. Musím ještě předeslat, že předtím prodala dům a přestěhovala se do úplně jiného města, aby se zbavila stigmatu: ˝Jó, to je ta co byla v blázinci˝
Problémy paní A. začaly už na střední škole, kde se projevily první pocity méněcennosti a uzavírání se do sebe. Pak nastoupila vnitřní dezorientace, neuróza žaludku, bludné představy, ztráta vůle a energie, ztráta pocitu sounáležitosti a tendence vyhýbat se kontaktu s jinými lidmi, protože se bála, že někoho urazí, tím jak se tváří (my jsme si to pak nazvali ˝ksichtění˝). V tomto odstavci jsem citoval jen část lékařské zprávy bez použití odborných termínů. Doplním jen, že šlo o psychózu, která je charakterizována poruchami myšlení, emocí, vůle i jednání. Můžeme také říci, že paní A. má štěstí, že žije v 21. století, protože za středověku by byla považována za ˝posedlou ďáblem˝, což by v krajním případě mohlo skončit i upálením na hranici. U ní šlo zejména o sníženou schopnost nějak vycházet a komunikovat se svým okolím. A o to ˝ksichtění˝. Představte si, že jdete po ulici a míjíte se s člověkem, který se na vás bezdůvodně šklebí. U někoho to může vyvolat i hněv, včetně jeho projevů slovních i – naštěstí se to nestalo – pěstních. Jak to s paní A pokračovalo, o tom si řekneme příště.

Autor: PhDr. Zdeněk Chmel, Foto: Internet

Mimořádná valná hromada – 3
Dnes tedy o těch financích, jejichž nedostatek je i důsledkem toho, o čem jsem psal v obou prvních článcích. Toho, že jsme z pětičlenného představenstva zbyli dva a po kooptaci tři, že jsme se dostali do situace, že přihlášení členové neobdrželi Uvítací dopis a v něm všechny potřebné informace. A když se nikdo nestaral o tyto členy a navíc ani nefungovaly klubové web-stránky, výsledek se dostavil v tom, že noví (ale i někteří staří členové) nezaplatili členské příspěvky – jediný zdroj příjmů klubu.
Sice jsem se pokusil získat dva granty, ale marně. Abychom mohli začít fungovat ve Středočeském kraji, požádal jsem o grant pana hejtmana MUDr. Ratha. V odpovědi mne jeho kancelář odkázala na hejtmana Jihomoravského kraje, když sídlíme v Brně. To bude muset představenstvo klubu samozřejmě udělat, ale až budou granty vypsány. Zatím jsem na konci roku 2008 požádal o příspěvek městskou část Brna, kde klub sídlí, ale ani tady jsem neuspěl. Rovněž se sponzory je to slabé. Po první darech v celkové výši cca 4.000 Kč jsem ještě získal dva drobné sponzory, ale to všechno nestačí.
Abychom mohli uspořádat podzimní a jarní cyklus přednášek alespoň v Brně, musel jsem převzít tuto ztrátovou akci do režie svých firem a vlastně tuto činnost sponzorovat. Když připomenu jen naše nejvyšší ústavní činitele, kteří vydělávají na svých přednáškách desetitisíce (ne Kč, ale EU nebo dolarů), tak já jsem je nejen dělal pro klub zadarmo, ale ještě jsem je financoval částkou cca 10.000 Kč. Předpokládal jsem, že to bude jen půjčka klubu a že se mi to vrátí z některého grantu. Jenže žádný grant jsme neobdrželi, jak jsem výše uvedl. A já nejsem žádný boháč, který by si mohl dovolit takto klub financovat.
Stanovy mi dávají možnost svolat mimořádnou valnou hromadu a tak tohoto ustanovení nyní využívám. Dnes tedy opět zopakuji informaci, že mimořádná valná hromada se bude konat v sobotu 3. října od 10,00 hod v místnosti Občanského klubu v Brně na Kounicově ulici č.43. Obracím se na stávající členy klubu, naše patronky a také na případné další zájemce, kteří se chtějí členy klubu stát, aby si tento den rezervovali pro cestu do Brna.