Na plese Klubu sebevrahů – část 1.

Autor článku: Aťan PŘEDMLUVA Zeptal jsem se sám sebe, proč se tak hrnu do druhé knížky, která by se měla jmenovat BLÁZINEC V ČECHÁCH. Byla by složena ze dvou částí – 1. ˝Povídky doktora Cvokaře˝, – 2. ˝Na plese Klubu sebevrahů˝. A ještě jsem se zeptal sám sebe, proč píšu ve věku, kdy už bych měl mít rozum a měl bych se chovat jako zralý muž, vědom si své důstojnosti. Mé druhé JÁ mi řeklo: ˝Víš, proč píšeš, ty magore? Protože seš ješitnej hajzl.

Myslíš si o sobě, jak seš šikovnej a chytrej. Vadilo ti, že o tom tvoje okolí nemá ani ponětí. Tvoje manželka už vůbec ne! Tou první knížkou jsi tomu teda dal korunu. Lidi se před tebou bojí mluvit, blbe, abys´ je nevrazil do knížky! Například tvoje známá – Evička – si měla brát nějakého pana Pytlíka. Ale ze svatby kvůli jménu nebylo nic. Sice spolu už postavili barák, ale dodnes je tam slovo PYTLÍK tabu! Každý, kdo překročí jejich práh, musí zřetelně vyslovovat slovo SÁČEK! Řekl jsi Evě: ˝Tady máš ode mne v sáčku pár bonbónů. Až uvidíš Pytlíka, dej mu je.˝ Samozřejmě, že ti ten pytlík omlátila o hlavu! A jestli o tom napíšeš, ještě ti prý přidá…˝
Mé druhé JÁ má pravdu. Dejte si na mne pozor.

KAPITOLA 1
Přátelé mi říkají doktor Cvokař. Přezdívku jsem dostal od jednoho sebevraha, ale to je na dlouhé vyprávění. Ve skutečnosti se jmenuji Antonín Horáček.

Psychiatrický ústav nevypadá jako slepenec starých budov, ze kterých velitel čas olupuje omítku. Naopak – moderní, prosklené, vkusně architektonicky vyřešené budovy vás lákají k nastěhování. Česká republika se má opravdu čím pyšnit. Máme tu pěkný blázinec. Byla by radost tu bydlet, ale lidé svážení ze všech koutů naší krásné republiky mají bohužel rozdílné názory. Názory, pocity i osudy. Tragické… a kupodivu, někdy i veselé.

Ti, o nichž si tu budeme vyprávět především, se scházejí v Klubu sebevrahů. Někteří členové jsou ještě pacienty psychiatrického ústavu, jiní jsou již úspěšně vyléčeni. Dokonce se mezi nimi najdou jedinci, kteří v současné době prožívají mnohem kvalitnější život, než před nepovedenou sebevraždou. Opakovaná sebevražda, (ať úspěšná, či nikoli) je automaticky z Klubu vylučuje.
Moderní blázinec zaměstnává hlavně mladé doktory s neotřelými pohledy na léčbu. U mne a u mého kolegy Pepana (doktora Josefa Rambouska), měl ústav opravdu ˝šťastnou˝ ruku. Naše metody se liší od všech zvyklostí a pouček. Jsme s Pepanem dlouholetí spolužáci a přátelé. Přestože mám s Pepanem skoro stejné metody léčby, naše postavy a vizáž se dost různí: Pepan je vysoký – já ne, Pepan je černovlasý – já ne (jsem prošedivělý). Oba jsme ženatí s mizivou praxí. Třicet šest let věku, co byste po nás chtěli, že jo… S manželkou Renatou jsme před dvěma lety adoptovali ročního Petříka (ano, jsou mu tři roky, nemýlíte se), Pepan s Jitkou jsou stále bezdětní.

˝Hele, ty jsi dneska nezaspal? Kam to zapsat?˝ přivítal mě Pepan. Plácli jsme si o sebe dlaněmi na pozdrav jako ostřílení basketbalisti. Nahrávač s doskokovým hráčem.
˝Co to meleš? Ještě jsem ani jednou nezaspal. Včera mě zdržel Péťa. Pořiďte si taky něco na hraní, abys věděl co to obnáší.˝
˝Na hraní mám Jitku. Ta mně bohatě stačí. Je mladá, biologické tikání v nedohlednu. Užíváme si, ne jako ty – bačkoráři.˝
Trochu jsem se ohradil: ˝V mých bačkorách máš svoje nohy věčně ty. Kdo mi včera vypil mešní víno od strejdy?˝
˝Myslíš to čůčo? Aby tě mniši nežalovali za urážku na cti…˝ posmíval se Pepan.
˝Jdeš zítra s Jitkou na ten ples?˝ převedu hovor jinam.
˝Že se ptáš. Docela se těším. První ples přátel Zájmového klubu bývalých sebevrahů si přece nenechám ujít. Mají s tím, chudáci, hodně práce. Trochu jsem jim s tím pomáhal…˝
˝Slyšel jsem,˝ usmívám se. ˝Kousek výzdoby už jsem viděl. Až to uvidí moje Renátka, dostane z toho zánět močáku.˝
Pepan nesouhlasí: ˝Pořád jsem se, na rozdíl od tebe, držel při zemi. Co to bylo, s tím tvým protialkoholickým plakátem ZPIJEME SE DO NAHOTY? Tolik nudistů pohromadě jsem ještě neviděl.˝
˝To máš tedy pěkné mezery ve vzdělání, Pepane. Jak můžeš s tak chabými zkušenostmi léčit duševně choré?˝
˝To bych taky rád věděl. Doufám, že mi to jednou někdo odpovědný objasní.˝
˝Támhle zrovna jeden jde,˝ ukazuji prstem k bráně ústavu, ˝blíží se Kléma. Radši zapadneme.˝
Kléma – to není stupidní přezdívka, navozující jméno našeho prvního komunistického prezidenta Československa – Klementa Gottwalda. Náš primář se ve skutečnosti jmenuje Klement Beneš. Alibisticky má z každého režimu půlku. S Pepanem máme podezření, že to jediné ho kvalifikovalo do vedení tohoto špičkového, moderního, českého blázince. Nová doba se starým myšlením. Jak signifikantní – řekla by moje přeloučská babička. Název ˝Klub sebevrahů˝ se Klémovi nelíbil. Po mnohačetném schvalování a razítkování, byl primářem povolen název: ˝Zájmový klub bývalých sebevrahů.˝ Od mé přeloučské babičky by dostal, jen za TOHLE, pár facek.

Autor: Aťan, Foto: Internet