Na plese Klubu sebevrahů – část 2.

Autor článku: Aťan Tak tohle Pepan vážně přehnal! Výzdoba plesu Klubu sebevrahů předčila moje očekávání. I Renata zůstala stát ve dveřích v němém úžasu. Tohle přeci musí i Kléma prokouknout, že si z něho Pepan dělá srandu! Očima hledám primáře. Ale on není naštvaný – naopak! Blažený úsměv€Ś nebo je to škraboška? Ne, je to jeho skutečný obličej!

Všude kolem spousta barevných ozdob a Pepanových nápisů: Česká pole do českých rukou, Ani zrno nazmar, Za elektrárnu bezpečnější, Za tanga zdravější, Klement na Hrad, Ústav je náš přístav…
˝To je vůl,˝ sykla na mne Renata. ˝Vždyť Pepana za tohle blbnutí vyhodí z ústavu!˝
˝Myslíš?˝ nesouhlasím s ní, ˝podívej se támhle na Klému. Je spokojený. Bude to hezký ples.˝
˝Už se to začíná rozjíždět. Támhleti si muziku pěkně užívají. Kdo to je?˝ ptá se Renata.

˝Picasso s Boženou Němcovou.˝
˝Tak co?˝ plácnul mě Pepan do zad. ˝To koukáš. Tohle je lepší, než ti tvoji nudisti.˝
˝Cože?˝ vypískla Renata. ˝Tonda léčí nudisty? To je snad pořád legální, nebo už ne?˝
˝Neboj,˝ uklidňuji Renatu, ˝do vany si ještě plavky brát nemusíš. Pojďte si někam sednout. Jsme tu moc na ráně. Bacha – jde sem Kléma…˝

Jen jsme dosedli, primář byl u nás.
˝Pojďte si k nám přisednout,˝ podlézavě mu Jitka přisunula židli. Asi má o Pepana kvůli výzdobě strach.
˝Jak se vám líbí výzdoba, pane primáři?˝ vletěl jsem do problému čelem.
˝Musím říct, že mě pan doktor Rambousek mile překvapil. ˝Kléma na Hrad˝ – vy šibale! Teď panu Klausovi končí funkční období. Už jsem na to taky trochu myslel – jako tady doktor Rambousek.˝
Pepan se culí od ucha k uchu. Znám ho spoustu let, magora. Tohle nenechá jen tak. Je to jeho parketa, teď se určitě rozmáchne na smeč: ˝Pane primáři, jeden z vás by to fakt měl vzít. Když už je soudruh Gottwald mrtvej, jak se mi doneslo, měl byste do kampaně jít alespoň vy.˝

To je vůl!!! Dneska se Klémy od stolu už nezbavíme. Září štěstím jako lampión.
˝Viďte!˝ souhlasně pokyvuje hlavou primář. ˝Žena mi to taky říkala. Mimochodem – mojí paní se moc líbí támhleten obraz. Prý ho sestra Judita malovala nahým tělem. Slyšel jsem, doktore Horáčku, že na tom máte lví podíl. Mám vám od mé paní vyřídit poděkování.˝
˝Tondo?!˝ Renatě se nahrnula krev do hlavy.
˝Pane primáři, to jste neměl,˝ vložil se do toho zase Pepan. ˝Za tyhle hříchy ho jeho paní bije. Kdyby to bylo otevřenou dlaní, tak to by ještě šlo. Ale on je na tom daleko hůř.˝
˝Vážně?˝ primář zdvihl obočí.
˝Paní Renata si na sebe bere latexový obleček a doktora sešvihá bičíkem,˝ tlačí Pepan na pilu. Teď už dostane do huby ode mne i od Renaty.
˝…A říká ji Domino, ne?˝ směje se Kléma. ˝Vy jste hoši samá legrace, ale je ples… tak se hezky bavte. Jdu si najít svojí paní.˝
Když už byl Kléma z dosahu, Renata na mne ihned udeřila. Budiž mi přičteno ke cti, že jsem útok čekal.
˝Co máš s tím obrazem společnýho?˝
˝Koupil jsem barvy a plátno. Ale neboj, to hradí ústav.˝
˝Seš blbej, nebo co? Mluvím samozřejmě o Juditě!˝ Renata už je červená jako rak.
˝O Juditě? A co je s ní?˝
˝Ty se s ní válíš nahatej po plátně, kdoví co… a kolikrát jste to dělali… Ty se MNĚ opovažuješ takhle pitomě zeptat?˝
˝Ale, Renátko moje milovaná… já jsem Picassovi jen obstaral MATERIÁL. Jak to bude malovat, to mě nezajímalo. Do toho se umělcům nesmíme plést. My – jako psychiatři – to už VžBEC nesmíme porušit! Je to tak, Pepane?˝
˝Tonda má svatou pravdu. Psychiatr u tvorby obrazu nesmí být. Tohle je ZÁSADNÍ pravidlo, co nás na škole učili: umělcům se do toho nepleť,˝ zastal se mě Pepan. V duchu jsem mu dal za všechno ostatní milost. Renatě se vrací původní zabarvení. Myslím, že tepová frekvence bude do tří minut stabilizována.

˝Tak se na mne kluci nezlobte, že jsem tady takhle trapnila,˝ šeptá Renata.
Dal jsem jí pusu a jdeme tancovat. Pepan s Jitkou šli s námi. Na parketu jsem – kromě Picassa a Boženy Němcové – zahlédl i Karla Marxe s Těreškovovou. Konečně má kamarádku. Je to hodný kluk – přál jsem mu ji…

Autor: Aťan, Foto: Internet