Procházky literaturou

Autorka článku: JUDr. Irena Novotná Josef Václav Sládek 27. 10 1845 – 28. 6 1912. Byl český spisovatel, básník, novinář a překladatel. Je považován za zakladatele české poezie pro děti. Člen akademie českých věd. Narodil se ve Zbirohu na Křivoklátsku; jeho otec byl zednický mistr, později stavitel. Studoval akademické gymnázium v Praze, poté studoval Filozofickou fakultu, jelikož jeho rodiče chtěli, aby byl knězem, odmítli ho podporovat při studiích a nakonec se s ním rozešli. Po rozchodu s rodiči se živil kondicemi. Později začal psát básně, vydával je a pracoval v nakladatelstvích spojených s Ruchovci.

Roku 1868 odjel do USA, kde vedl dobrodružný život. V Americe strávil 2 roky (do roku 1870), pracoval jako dělník v mnoha profesích. Zde se zajímal o osud černochů s nimiž pracoval. Pobyt v USA ho velmi ovlivnil, celý zbytek života byl velmi orientován na anglo-americkou literaturu. Po návratu z Ameriky vyučoval angličtinu na Obchodní akademii a na technice, později působil i jako lektor na pražské univerzitě. Od roku 1870 byl redaktorem Národních listů (do r. 1875).
V roce 1873 se stal spoluvydavatelem Lumíra, ve kterém později (od. r. 1877) působil i jako redaktor, brzy na to později se stal vedoucím redaktorem, kterým zůstal až do konce svého působení v Lumíru (1898).
Své básně a články uveřejňoval v mnoha dalších časopisech např. Květy, Světozor, Osvěta,
Sládkovým typickým tématem je český venkov, kde se postava rolníka (oráče), stává symbolem národa a jeho odolnosti. Ve svých dílech hledá lidské hodnoty, častým námětem je pro něj domov, dětství, rodný kraj.

Láska k venkovu a lidovým postavám vedla až k ohlasovému rázu jeho poezie – starosvětské písně a české znělky. Sládek si venkovský svět zidealizoval s blízkostí přírody. Venkovský život mu připadá poetičtější než život ve městě. Sládek si uvědomuje i stinné stránky venkovského života, uvědomuje si cenu práce a váží si ji.

Jeho verš je jednoduchý, rytmický a melodický. To vedlo k jeho zhudebnění (Karel Bendl, Josef Bohuslav Foerster), dobře se čte. Lze o něm říci, že je poměrně moderní a že jeho tvorba je zajímavá i pro dnešního čtenáře.

Sbírky z Ameriky
Na hrobech indiánských – zde vyjadřuje své okouzlení americkou přírodou, především ale ohromení nad demokracií, která pro dolar neváhá nemilosrdně likvidovat původní obyvatelstvo .

Básně (1875)
Americké obrázky
Tvorba zaměřená na Čechy
Jiskry na moři (1880)
Světlou stopu (1881)
Na prahu ráje (1883)
Ze života (1884)

Sluncem a stínem (1887)
České znělky – obrací pozornost na českého sedláka, který symbolizuje mravní hodnoty českého národa, vyšlo spolu s Selskými písněmi.
Selské písně (1890)
Starosvětské písničky (1891) – intimně lyrická poezie, básník zde přiznává hluboký vztah k matce. Inspiraci k tomuto dílu, čerpal z lidové poezie. Tato sbírka patří k nejlepším dílům, nejen Sládkovým, ale i celého tohoto období české literatury.
Směska (1891)

České písně (1892), v této sbírce projevil své vlastenectví, některé básně byly zhudebněny.
V zimním slunci
Nové selské písně
Za soumraku
Velké, širé, rodné lány
Léthé a jiné básně

Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet