Poslední diskuse
Zdraví
Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...Práce
Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...Co se kde děje
Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...Mýty jsou stále živé 6
Hérodotovský fénix Pták, jehož na zobrazeních viděl, jistě nebyl Benu – ani co do podoby, kterou popisuje, ani co do okázalého zbarvení. Mohl to být egyptský sup nebo Hor v podobě sokola. Poznámka o kadidle dodává autentickou příchuť, neboť při egyptských chrámových rituálech bylo vysoce ceněno. Oné balzamovací myrrhy z Hérodotova popisu se skutečně v onom období egyptské civilizace mohlo v Héliopoli užívat, a mohla se dovážet po obchodních cestách přes Rudé moře z království ležících v jižní Arábii. Benu byl součástí pohřebních rituálů a sehrával jistou úlohu při zmrtvýchvstání zesnulého v podsvětí. Autor: Maura, Foto: Internet Použitá literatura:
Autorka článku: Maura
Mýtus o Fénixovi
Jistě Hérodotos v 5. století před naším letopočtem v Egyptě slyšel o Fénixovi, ale jinde je neviděl, než na obrazech v mythologických papyrech nebo na zpodobeních vytesaných do zdí. Původně měl podobu žlutého konipasa lučního. Ale ta se však později změnila na podobu volavky s dlouhými pery na hlavě. V hieroglyfech se nazýval Benu, což z etymologického hlediska znamená „povstat ve skvělosti“.
Benu, který vznikl sám ze sebe, se stal symbolem zrození slunečního boha. To se praví v promluvě 600 Textů pyramid v jednom vzývání Atuma: „…ty jsi povstal, jako benben, v Domě benu v Héliopoli.“
je pták podobný orlu, honosící se zlatým a rudým peřím. Při smrti svého rodiče, vždy po pěti stech letech, přilétá z Arabského poloostrova do Egypta. Přináší tělo svého mrtvého rodiče, nabalzamované v hroudě myrrhy, a pohřbívá je v Chrámu slunečního boha. Rozdíly mezi fénixem v podání Hérodota a dalších klasických autorů a Benuem ze staroegyptských pramenů jsou natolik závažné, že nás to nutí k otázce, zda spolu ti dva ptáci vůbec nějak souvisejí. Hérodota však mohly doklady, které mu byly předloženy, zmást.
Verner, Miroslav, Bareš, Ladislav, Vachala, Břetislav: Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0.
Assman, Jan: Egypt: theologie a zbožnost rané civilizace. Překlad Barbora Krumphanzlová, Ladislav Bareš. Praha: Oikuméné, 2002. 328 s. ISBN 80-7298-052-1.
Kramer, Samuel Noah: Mytologie starověku. Překlad: Zdeňka Štovíčková, 1977. Orbis, Praha 1977, 446 str.