Poslední diskuse


Zdraví zobrazit diskusi

Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...

Práce zobrazit diskusi

Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...

Co se kde děje zobrazit diskusi

Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...

Mýty jsou stále živé 7

Publikováno: 19.07.09
Počet zobrazení: 1925


      Autorka článku: Maura

Pelasgický mýtus o stvoření světa
Z Egypta se podíváme do starého Řecka, v němž vzniklo několik překrásných mýtů o stvoření světa.


Demiurg Ofión a Pelasgové
Pausaniovo tvrzení, že Pelasgos byl prvním člověkem, zachycuje skutečnost, že v Arkádii přežívala neolitická kultura do klasického období. Ofión nebo Boreas představuje hada-demiurga z hebrejského a egyptského mýtu. V raném středomořském umění je Bohyně neustále zobrazována v jeho společnosti. Ze země zrození Pelasgové tvrdili, že pocházejí z Ofiónových zubů. Možná, že byli původně neolitickým „lidem s malovanou keramikou„. Přišli na řecký poloostrov z Palestiny kolem 3500 př. n. 1. a první Heladové, kteří o sedm set let později přitáhli z Malé Asie přes Kyklady. A našli Peloponés obsazený právě těmito Pelasgy. Později se jména „Pelasgové“ používalo ve volnějším smyslu pro všechny předhelénské obyvatele Řecka. Například Euripides zaznamenává, že Pelasgové přijali po příchodu Danaa a jeho padesáti dcer do Argu jméno Danaové.

Pelasgický mýtus o stvoření světa nám představuje zrození Bohyně všech věcí. Tedy, na počátku povstala nahá z Chaosu Eurynomé, Bohyně všech věcí. Ale nenašla pro své božské nohy pevnou oporu, a tak oddělila od oblohy moře a tančila osamělá na jeho vlnách. Tančila směrem k jihu a vítr, který se za ní zvedal, zdál být se něčím novým, svébytným. S tím by bylo možné začít tvořit svět! Otočila se, uchopila ten severní vítr, třela jej v dlaních A najednou – byl tu veliký had Ofón. A Eurynomé stále tančila, aby se zahřála.

Tančila divočeji a divočeji, až se Ofióna zmocnil chtíč, ovíjel se kolem těch božských údů, a nakonec neodolal a musel se s ní spojit. Pak na sebe vzala podobu holubice, seděla na vlnách a a za nějakou dobu vyseděla vejce všehomíra. Na její příkaz se Ofión několikrát kolem vejce obtočil, až potom, už vysezené, prasklo vedví. A pak se z něho vyhrnuly všechny věci, které existují. Byly to děti bohyně Eurynomé: slunce, měsíc, planety, hvězdy a země s horami a řekami, stromy, rostlinami a živočichy.

Pak se Eurynomé a Ofión se usadili na hoře Olympu. A netrvalo dlouho, nastal mezi nimi svár. Orfión totiž tvrdil, že, svět je jeho dílem. A bohyně se tak rozlítila, Bez otálení mu vykopla zuby, zranila ho patou na hlavě a zahnala ho do temných děr pod zemí. Bohyně pak stvořila sedm hvězdných mocností a každé přidělila Titánku a Titána. Theiu a Hyperióna Slunci; Foibu a Atlanta Měsíci; Diónu a Kria planetě Marsu; Métidu a Koia planetě Merkuru; Themidu a Eurymedonta planetě Jupiteru; Thetidu a Ókeana Venuši; Rheiu a Krona planetě Saturnu.

Prvním člověkem byl však Pelasgos, praotec Pelasgů. Povstal z arkadské půdy a po něm ještě další, které naučil stavět chýše, jíst žaludy a šít z prasečích kůží jednoduchý oděv, jaký ještě dnes nosí chudí lidé na Euboii a ve Fókidě.

Autor: Maura, Foto: Internet

Vaše komentáře

Celkem 3 komentáře (0 komentářů čeká na schválení)

19.06.2020 18:07  Jiří Hanuš

Zaloužil byste naplácat na zadek. Vykrádáte můj překlad Řeckých mýtů od Gravese a ještě tam máte chyby. Ofón místo Ofión.

17.09.2011 22:03  L. Mitas

Je zajímavé, že ve všech pradávných bájích světa hraje jednu z hlavních (ne-li hlavní) rolí had. Čínský drak je znázorněn jako okřídlený had,v Indii je rovněž had důležitým mistickým tvorem, pak mayský had, ted i zde u Pelasgů. Křesťané asi převzali hada jež podal Evě jablko ze starších bájí.

16.10.2009 17:58  111.S

je vidět,že už v dávném věku byla žena považována za velmi silnou osobnost

Zanechte komentář: