Poznejte zámky X. a soutěžte o elixír na posílení paměti – ukončeno

Ve spolupráci se společností PURUS MEDA, s. r. o. jsme pro Vás připravili soutěž o elixír na posílení paměti a potlačení trémy. Poznejte zámky podle obrázku a popisu, pošlete nám Vaši odpověď přes formulář a vyhrajte přípravek PM elixír. Správné odpovědi jsou: zámky Milotice a Doudleby nad Orlicí. Výherci jsou: paní Barbora B. Palkovice, pan Petr P. Ždánice. Gratulujeme.

Jak soutěžit?
Odesláním formuláře se správnými odpověďmi spolu s Vaším jménem a e-mailem nebo telefonem se zařazujete do slosování o ceny. Vyhrát mohou 2 výherci.

Podmínky:
* Soutěž začíná zobrazením těchto podmínek (1. 7. 2009) a ukončení soutěže, tj. přijetí posledního e-mailu s odpovědí bude dne 15. 7. 2009 v 08:00.
* Soutěž je časově omezena, ale na rychlosti a pořadí nezáleží.
* Na jednoho soutěžícího je povolen jeden odpovědní e-mail. Při zjištění duplicit bude uživatel automaticky vyřazen.

Odpovědi:

ZÁMKY

Velice pěkný čtyřkřídlý barokní zámek s renesančními arkádami v nádvoří nalezneme v Jihomoravském kraji.
Někde blízko dnešního zámku stávala gotická tvrz, která byla postavena pravděpodobně před rokem 1360, neboť v tomto roce ji již vlastnili bratři Zdeněk a Čeněk z Ronova. Za husitských válek byla tvrz jedním ze středisek moravských husitů. v té době byl jejím majitelem (1412-1449) Jan z Moravan, který byl ve 40. letech 15. století prohlášen škůdcem země. Moravští stavové pak obléhali tvrz na jaře 1449. Krátce poté přešla tvrz spolu s okolním panstvím do držení Jiřího z Kravař, později rodu z Ojnic a po nich tvrz získal rod Zástřizlů, kteří panství drželi do roku 1552. Poté tvrz získali Žerotínové a v letech 1553-1569 ji přestavěli v renesanční zámek. Tehdy také vznikly arkády, které ještě dnes můžeme vidět v nádvoří zámku.
v roce 1648 zámek i panství získal uherský rod Serényiů, který na Moravě zdomácněl již před bitvou na Bílé hoře. Po roce 1663, kdy zámek vypálili Turci na jedné ze svých menších loupeživých výprav, zámek nechal přestavět do raně barokní podoby František Gabriel hrabě Serényi. Roku 1705 byl zámek opět vypálen, tentokrát kuruci (uherští povstalci proti císaři) a nový majitel Karel Antonín hrabě Serényi jej nechal opět přestavět, tentokrát do dnešní podoby. Dále byl k zámku přistavěn skleník, konírna, jízdárna a oranžérie, která byla později zbourána. Kromě toho byly zhotoveny barokní sochy, zdobící čestné nádvoří a kamenné zábradlí mostu před zámkem. Kolem roku 1766 vznikla za zámkem francouzská zahrada a po roce 1800 fontány, letohrádky a umělá zřícenina.
Po roce 1800 přes několik sňatků (s francouzským rodem Choiseul a rakouským rodem Hardegg) zámek zdědili Seilernové, kterým patřil až do znárodnění v roce 1945. Dnes je zámek státní a v nedávné době byl spolu s parkem nákladně opraven a je přístupný s prohlídkou.

************

Velice pěkný jednopatrový čtyřkřídlý renesanční zámek s arkádovým nádvořím můžeme navštívit v Královéhradeckém kraji.
Na jeho místě se k roku 1545 připomíná původní gotický tvrz obehnaná valem a příkopem. Roku 1562 koupil tvrz a okolní panství Mikuláš starší z Bubna a na místě tvrze nechal v letech 1585-1590 postavit renesanční zámek, který patřil příslušníkům jeho rodu až do roku 1948 a dnes jim patří opět. Je to tak jediný zámek u nás, který postavil a dodnes vlastní jediný rod.
z rodu hrabat z Bubna z Litic obzvláště vynikl císařský plukovník Jan Varlejch z Bubna, který byl roku 1609 zvolen generálem jízdy stavovských vojsk, zúčastnil se v roce 1620 bitvy na Bílé hoře a s českým králem Friedrichem Falckým odešel do exilu. Jan Varlejch se také účastnil jednání s Albrechtem z Valdštejna o jeho vystoupení proti císaři Ferdinandovi II. Zemřel roku 1636 jako generálmajor nizozemského vojska.
Dalším významnou osobností rodu byl Jindřich Jan, od roku 1629 první hrabě z Bubna a Litic, který zemřel roku 1653 jako zemský hejtman v tehdy českém Kladsku.
Během napoleonských válek se proslavil další příslušník rodu Bubnů, Ferdinand hrabě z Bubna a Litic, vynikající stratég a císařský diplomat, pozdější generální guvernér v Piemontu, Savojsku a Nizze, který zemřel v Miláně roku 1825.
Zámek byl v 70. letech nákladně zrestaurován a v nedávné době opět. Dnes je přístupný s prohlídkou.

Losování výherců:
Všechny přijaté správné odpovědi budou zařazeny do losování, které proběhne po ukončení soutěže. Výherci budou ihned kontaktováni na základě uvedeného telefonního čísla nebo e-mailu a požádáni o sdělení korespondenční adresy, kam jim bude výhra zaslána.

Další podmínky:
- V případě zjištění duplicitních odpovědí nebo nepravdivých údajů (v rozporu se skutečností) si provozovatel vyhrazuje právo na nepřiznání výhry takovémuto uživateli a na úplné zrušení všech duplicitních odpovědí.
- Veškerá data získaná od uživatele jsou považována za jeho osobní a vztahuje se na ně ochrana podle zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů. Pořadatel se zavazuje, že osobní údaje uživatelů nebudou předávány žádné třetí osobě. Výjimku tvoří pouze data výherců, která mohou být uveřejněna na stránkách Třetí věk ve formátu „Jméno – Město“).
- Výhry jsou zasílány pouze v rámci území ČR a to na adresy výherců sdělených při telefonickém kontaktu. V případě, že se výhra vrátí odesílateli z důvodu nevyzvednutí výhercem, bude po dobu 1 týdne připravena k osobnímu vyzvednutí v sídle pořadatele. Pokud výhra nebude ani v této lhůtě vyzvednuta, propadá pořadateli.
- Pořadatel si vyhrazuje právo na změnu pravidel soutěže kdykoliv v jejím průběhu.
- Výhry jsou právně nevymahatelné.
- Pořadatel neposkytuje záruku nepřetržité funkčnosti, bezchybného provozu a zabezpečení portálu.
- Pořadatel neodpovídá za jakoukoliv škodu, která byla nebo mohla být uživateli způsobena v souvislosti s jeho používáním nebo využíváním portálu Třetí Věk.
- Tato pravidla jsou vytvořena v souladu s platnými zákony a dalšími právními předpisy České republiky a jsou závazná pro obě strany. Uživatel portálu svým dobrovolným vstoupením do soutěže potvrzuje, že byl s nimi prokazatelným způsobem seznámen a zavazuje se podle nich řídit.

Autorem testu je Mgr. Vladimír Ševčík.